1 C 126/2025-23 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a žalovaný, uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě, které byla žalovanému dne , datum, poskytnuta finanční částka ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s příslušenstvím, a to do 30 dní od jejich poskytnutí. Dále pak právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě, které byla žalovanému dne , datum, poskytnuta finanční částka rovněž ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s příslušenstvím, a to do 30 dní od jejich poskytnutí. Žalovaný však své povinnosti vyplývající z obou smluv nesplnil, když poskytnuté úvěry řádně a včas nesplácel. Z důvodu prodlení žalovaného se splacením úvěru vznikly žalovanému v obou případech povinnosti uhradit poplatek za administraci prodlení v částce , částka, , poplatek , částka, za odeslané upomínky prostřednictvím SMS zpráv ve výši , částka, , poplatek , částka, za upomínky formou písemných výzev k úhradě dluhu a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Žalobkyně se požalovaném dále domáhala u každé smlouvy částky , částka, , která představuje řádný úrok, a dále úhrady smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, . Také žalobkyně požadovala uhradit zákonný úrok z prodlení. Pohledávka za žalovaným byla nejdříve postoupena na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , a následně na žalobkyni.2. Žalobkyně byla po podání žaloby vyzvána přípisem zdejšího soudu k doložení posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně. Žalobkyně k tomuto uvedla, že nemá k dispozici důkazy k prokázání úvěruschopnosti žalovaného, neboť tyto neobdržela od postupitele pohledávky úvěru. Na základě tohoto sdělení pak žalobkyně vzala žalobu, co do shora uvedených částek týkajících poplatků za administraci prodlení, poplatků za odeslané upomínky prostřednictvím SMS zpráv, poplatků za upomínky formou písemných výzev k úhradě dluhu, poplatku za poskytnutý úvěr, smluvní pokuty a úroku, zpět a soud proto výrokem I. rozsudku rozhodl tak, že se řízení zastavuje, co do částky , částka, . Žalobkyně trvala dále na uhrazení částek , částka, z každého úvěru, protože k plnění ze strany žalobkyně došlo, ale bez právního důvodu, proto vyplacené částky , částka, (2x) představují bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Sdělením ze dne , datum, žalobkyně upřesnila, že požaduje i úhradu zákonného úroku z prodlení z částek , částka, (2x).3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen nejpozději do 30 dní od jeho poskytnutí. Dále byl právní předchůdkyní žalobkyně poskytnut žalovanému úvěr č. , hodnota, rovněž na částku , částka, , který měl být splacen do 30 dní od jeho poskytnutí. Nedílnou součástí smluv byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný čerpal úvěry bezhotovostně převodem na svůj účet č. , č. účtu, . Poplatky a úroky plynoucích ze smluv se soud více nezabýval, když jejich úhrada byla vzata žalobkyní zpět. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na společnost , právnická osoba, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.6. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaný na uvedené úvěry nezaplatil ničeho. S ohledem na skutečnost, že žalovaný se k žalobě nevyjádřil, vzal soud tuto skutečnost za prokázanou. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění, ale ani poté žalovaný na svůj dluh neuhradil žádnou částku.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně.10. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podle § 562 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.12. Z tvrzení žalobkyně jasně vyplynulo, že nemá k dispozici skutečnosti o tom, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalovaného, neboť nemá o tomto k dispozici žádné doklady. Listiny, jejichž pomocí by měla být úvěruschopnost žalovaného ověřena, tak předloženy nebyly a výdaje žalovaného nebyly ověřovány. Žalobkyně tak své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr neunesla, kdy si tohoto byla vědoma a sama vzala co do shora uvedené výše žalobu zpět.13. Vzhledem k uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětné smlouvy jako absolutně neplatné. Pouze pro úplnost a na okraj soud podotýká, že uzavřené smlouvy by posoudil i jako absolutně neplatné z hlediska požadavku na jejich podpis v elektronické podobě, neboť smlouvy, o níž žalobkyně tvrdí, že byly uzavřeny písemně dle názoru soudu nesplnily podmínky ohledně elektronického podpisu, neboť nebyly splněny požadavky uvedené v § 7 zákona č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce S ohledem na tuto skutečnost nelze ani z tohoto hlediska na smlouvy o úvěru hledět jako na řádně uzavřené, neboť je žalovaný řádně dle stanovených norem nepodepsal, jeho podpis byl nahrazen pouze kódem, a smlouvy jsou tak neplatné. U obou smluv navíc byla sjednána RPSN ve výši 773,59 % a z tohoto hlediska by soud posoudil tuto smlouvu také jako neplatnou pro rozpor s dobrými mravy.14. V řízení však bylo prokázáno, že právní př