25 C 8/2024-88 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, za provedení stavebních prací, provizorní přístupové cesty včetně jejího odstranění, rozvoz ornice zemní práce dle soupisu prací v UMT , adresa, , bez smluvního vztahu s žalovaným, kdy má za to, že se žalovaný bezdůvodně obohatil. Na výzvu soudu žalobu dne , datum, doplnila tak, že pro spolek , právnická osoba, . prováděla dílo v podobě hřiště, kdy v průběhu provádění díla došlo k dohodě o vícepracích, které se spolek zavázal uhradit, ale dosud tak neučinil. Žalobkyně totožné práce požaduje uhradit rovněž po spolku. Předmět prací upřesnila tak, že se jedná a) o rozvoz ornice na pole z dočasné deponie v rozsahu 6 7000 m3, za b) Provizorní přístupová cesta o ploše 730 m3 přes pozemky ve vlastnictví žalovaného č. , hodnota, , 2498, 2499/1 a 2499/2 v k.ú. Přestice rovnoběžně s hlavní komunikací I/27 , adresa, a následné odstranění, za c) na základě objednávky pana Kadaníka, zástupce spolku, v souvislosti s plánem vybudovat trvalou cestu u budovaného areálu, navezení asfaltového recyklátu v objemu 200 m3 a drceného kameniva v objemu 150 m3 k areálu, za d) zemní práce na pozemku 2499/2 a 2499/1 spočívající v odkopu přemístěného nákladními vozy a uložení do násypu zemin na pozemku 2499/3 v rozsahu 17 850 m3, za e) další zemní práce a další práce , dlažba okolo veřejného osvětlení , zemní práce okolo vysokotlakého plynovodu spočívající v 15 sondách ručních výkopových prací, štěrkovém loži 1 500 m3 v tloušťce 18 cm.2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, když žalobu neuznal ani z části. Namítl, že žalobkyně není aktivně legitimována, žalovaný není pasivně legitimován, namítl promlčení nároků žalovaného a popřel, že by u něj došlo k bezdůvodnému obohacení. Žalovaný uvedl, že sice je vlastníkem předmětných pozemků, ale pozemky má pronajaté , právnická osoba, ., která na základě nájemní smlouvy je oprávněna pozemky užívat, a to i pro stavbu hřiště, kdy uvedenou stavbu měla zhotovovat na své jméno a odpovědnost. Žalovaný s pozemky nenakládá a neprojevuje ve vztahu s nimi svoji vůli. Spolek následně s žalobkyní uzavřel smlouvu o dílo na stavbu hřiště s tím, že dílo mělo být dokončeno nejpozději do , datum, . Účastníci nemají žádný vztah, když žalobkyně prováděla dílo pro spolek a žalovaný nebyl smluvní stranou, nesvědčí mu tak práva a povinnosti z takového vztahu s odkazem na judikát Nejvyššího soudu , spisová značka, . Zároveň poukázal na skutečnost, že sama žalobkyně odkazuje na položkový rozpočet smlouvy uzavřené se spolkem, z čehož žalovaný vyvozuje, že za předmětné práce, pokud je žalobkyně učinila, dostala zaplaceno. Pokud práce byly součástí díla, nemohlo jít o vícepráce a takové práce byly uhrazeny v rámci ceny za dílo. Pokud by se jednalo o vícepráce, pak si žalobkyně a spolek ujednaly v rámci smlouvy o dílo, že na změny, doplňky a rozšíření předmětu díla musí být uzavřeny písemné dodatky a pokud písemný dodatek není uzavřen, práce a dodávky realizované jsou součástí díla bez nároku na další úhradu. Z uvedeného žalovaný vyvozuje, že pokud nějaké práce byly provedeny, jsou již uhrazeny. Ohledně namítnutí nedostatku aktivní legitimace žalobkyně žalovaný uvedl, že na základě stejných tvrzení žaluje u zdejšího soudu pod sp.zn.: , spisová značka, žalovaného rovněž společnost , právnická osoba, . s tím, že na něj žalobkyně údajné pohledávky měla postoupit. Přičemž žalobkyně a , právnická osoba, . jsou propojené osoby. Žalovaný dále vznesl námitku promlčení, když dílo mělo být dokončeno do , datum, a provedené práce tak musely bát provedeny dříve. Zároveň žalovaný v rámci obrany namítl, že žalobkyně uvedené práce neprovedla a tvrzený rozsah nebyl doložen. Rovněž sporuje, pokud byly práce provedeny a nabyly zaplacen, výši částky požadované žalobkyní. Žalobkyně netvrdí hodnotu jednotlivých prací, neplní důkazní povinnost a nevysvětluje, proč by mělo u žalovaného dojít k obohacení v ceně prací.Popřel, že by mohlo dojít k bezdůvodnému obohacení zřízením a zrušením provizorní cesty pod bodem b). K recyklátu a kamenivu pod bodem c) uvedl, že není v jeho vlastnictví a dle , právnická osoba, se má jednat o odpad. V případě prací uvedených pod bodem d) zpochybnil samotné práce, zpochybnil obohacení a opětovně se mělo jednat o plnění sjednaného díla mezi žalobkyní a spolkem. K pracím pod bodem e) žalovaný uvedl, že jsou nekonkrétní, žalobkyně je neprovedla a opětovně nedošlo k obohacení žalovaného a opětovně se druhově jednalo o práce v rámci smlouvy o dílo.3. Soud k projednání věci nařídil ústní jednání na , datum, , když stěžejní část soudního řízení spočívá právě v ústním a veřejném jednání. Soud očekával, že se v rámci řízení ujasní předmět sporu, když žalobkyně byla s právním názorem žalovaného seznámena , datum, . Žalobkyně se však z jednání omluvila, přičemž jednání se účastnil její právní zástupce. Jednání tak proběhlo v nepřítomnosti žalobkyně v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně byla seznámena s právním názorem soudu a byla vyzvána k doplnění a upřesnění žaloby a o následcích, pokud tak neučiní. Žalobkyně byla vyzvána k doplnění a dotvrzení podání do , datum, . Žalobkyně následně požádala o prodloužení lhůty do , datum, z důvodu nemoci zástupce, následně požádala o prodloužení lhůty do , datum, z důvodu pracovní neschopnosti osoby, která měla pro žalobkyni podklady připravit a následně opětovně požádala další odklad. Ve věci bylo nařízeno jednání na den , datum, , kdy zástupce žalobkyně sdělil dne , datum, , že doplnění tvrzení zašle soudu nejpozději do jednání ve věci. Do jednání žalobkyně podání nedoplnila a den před jednáním v 13:44 požádala o odročení jednání z důvodu pracovní neschopnosti jednatele. Žalobkyně byla v den jednání písemně i prostřednictvím právního zástupce vyzvána k doložení pracovní neschopnosti, kdy omluva nebyla shledána řádnou a včasnou. Žalobkyně omluvu nijak nedoložila, kdy zástupce žalobkyně sdělil, že informaci o zdravotním stavu jednatele se dozvěděl krátce před jednáním, dále sdělil, že jednatel nemá potvrzení o pracovní neschopnosti, když dosud lékaře nenavštívil. Zároveň soudu sdělil, že doplnění tvrzení v žalobě měl přímo při jednání učinit jednatel společnosti. Soud po zvážení okolností opětovně rozhodl dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti žalobkyně, když omluvu žalobkyně vyhodnotil jako nikoliv řádnou. Žalobkyně je navíc zastoupena pro řízení advokátem, měla dostatečný prostor žalobu doplnit, když od podání žaloby uplynula doba delší jednoho roku. Žalobkyně, z jejíhož popudu bylo toto řízení zahájeno, a jež se prvního jednání dobrovolně neúčastnila, žalobu o značnou částku dostatečně nedotvrdila a přes výzvy a poučení soudu dle svého vyjádření ponechala její doplnění až na jednání prostřednictvím jednatele. Soudu se jeví jako nepřesvědčivé, případně zcela nezodpovědné, aby se za této situace žalobkyně z nařízeného jednání omluvila nedostatečným způsobem a ani soudu doplnění tvrzení soudu nedoložila. Požadované informace žalobkyně znala již při podání žaloby a měla je v žalobě uvést. Od podání žaloby do posledního jednání uplynula doba delší než rok. Po skončení jednání byla soudci kanceláří předložena námitka podjatosti soudce, kterou žalobkyně zaslala soudu prostřednictvím datové schránky dne , datum, v 18:43 hodin, kterou zdůvodnila tím, že jí soud nedoručil odročení jednání, o které žalobkyně žádala stejný den prostřednictvím datové schránky v 13:44 hodin. Uvedená námitka podjatosti nebyla soudci v den jednání známa z důvodu jejího nepředložení a nebyla pravděpodobně známa ani právnímu zástupci žalobkyně, který ji soudu při jednání nesdělil. Soudce nemá vztah k žádnému z účastníků, právnímu zástupci a nemá poměr k projednávané věci a není důvod pro jeho vyloučení dle § 14 odst. 1 o.s.ř.4. Soud s odkazem na ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučil žalobkyni o tom, že svá břemena tvrzení a důkazní v důsledku obrany žalovaného neunáší a je na ní, aby tvrdila a prokázala, které jednotlivé činnosti a v jakém rozsahu a v jaké době provedla, když tvrzení v žalobě chybělo a v doplnění bylo nekonkrétní. Dále aby žalobkyně uvedla, na základě jakého ujednání, jakým způsobem a v jaké výši mělo z jednotlivých činností žalobkyně dojít k bezdůvodnému obohacení žalovaného. V případě navezení asfaltového recyklátu a drceného kameniva rovněž dotvrdila, jak se žalovaný stal jejich vlastníkem, případně jak se uvedeným jednáním měl žalovaný bezdůvodně obohatit. Žalobkyně se však výzvu nevyslyšela a dotvrzení vzdala, a svá tvrzení nedoplnila. V souzené věci tak neunesla svou povinnost tvrdit a prokazovat, a tedy nemohla být ve věci úspěšná.5. Podle § 118b odst. 1 o. s. ř. ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení