8 C 190/2025-45 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím, a to s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobkyně uvedla, že dne , datum, uzavřela s žalobcem nájemní smlouvu k bytové jednotce č. 2643/6 nacházející se ve druhém nadpatře domu na adrese , adresa, v Plzni. Žalobkyně uhradila žalobci jistotu ve výši , částka, (čl. IV. nájemní smlouvy). Nájemní vztah skončil dohodou účastníků ke dni , datum, . Žalobkyně a žalovaný si v nájemní smlouvě (čl. II odst. 4) sjednali vrácení jistoty bez zbytečného odkladu po zajištění vyúčtování služeb souvisejících s provozem bytu. Zároveň byla v nájemní smlouvě sjednána splatnost případných nedoplatků, či přeplatků na vyúčtovaných službách, a to nejpozději do 10 dnů od předání vyúčtování (čl. III odst. 3). Žalovaný měl vyúčtování zaslat nejpozději do čtyř měsíců od skončení vyúčtovacího období, tj. do , datum, . Dne , datum, obdržela žalobkyně od žalovaného e-mail „faktura za elektřinu pro zákaznický účet 3018 1601“, jehož obsahem bylo vyúčtování záloh hrazených žalobkyní za odběr plynu a elektřiny, přičemž přílohou byly faktury od dodavatelů těchto energií. Na základě zaslaných podkladů žalobkyně zjistila, že má přeplatek ve výši , částka, . Žalovaný v e-mailu žalobkyni sdělil, že zbylou část kauce ve výši , částka, spolu se shora uvedeným přeplatkem žalobkyni „doúčtuje“ po obdržení vyúčtování od bytového družstva. Dne , datum, žalovaný na dotaz žalobkyně sdělil, že vyúčtování od bytového družstva již obdržel s tím, že se žalobkyni následně ozve. Na následné výzvy žalobkyně k zaslání vyúčtování služeb a vrácení zbývající části jistoty již žalovaný nereagoval a zbylou část kauce ani přeplatek na energiích žalobkyni nevrátil. Právní zástupkyně žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k předložení vyúčtování služeb souvisejících s užíváním předmětné bytové jednotky, vrácení části jistoty a přeplatku, a to dne , datum, a dne , datum, Na druhou výzvu reagoval žalovaný e-mailem, kdy sdělil, že vše vyřídí, avšak následně vyúčtování záloh za obdobní od září do prosince 2023 opětovně nepředložil. Žalobkyně se proto po žalovaném domáhala zaplacení částky v celkové výši , částka, skládající se z částky , částka, jakožto pokuty za prodlení s předložením vyúčtování od , datum, do , datum, , tj. do dne podání žaloby, ve výši , částka, za každý den prodlení (412 dní x , částka, ), částky , částka, jakožto nevrácené jistoty a částky , částka, jako přeplatku na energiích.2. Dne , datum, byl zdejším soudem ve věci vydán elektronický platební rozkaz č. j. EPR , č. účtu, -6, proti kterému podal žalovaný odpor. V odůvodnění odporu žalovaný uvedl, že žalovaná si od něj přes realitní kancelář pronajala dne , datum, shora uvedenou bytovou jednotku. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému výpověď z nájmu, ve kterém jako důvod uvedla „osobní důvody“, což dle žalovaného není důvodem pro výpověď z nájmu. Žalovaný žalobkyni upozornil, že výpověď musí být signována, na což žalobkyně zareagovala e-mailem, ve kterém mu sdělila, že podepsaná výpověď z nájmu mu přijde poštou. Žalovaný dále uvedl, že v únoru 2024 žalobkyni vrátil část kauce ve výši , částka, s tím, že zbývajících , částka, jí vrátí po obdržení vyúčtování od správce nemovitosti, které přišlo dne , datum, . Žalovaný následně neměl na zaslání vyúčtování čas, neboť od konce května pracoval na projektu v , adresa, , kde musel být fyzicky. Žalobkyně žalovaného několikrát kontaktovala, jeho připravenost vrátit jí zbývající část kauce se však neustále snižovala, neboť se dle jeho názoru jedná o neseriózní a arogantní osobu. Žalobkyně poté kontaktovala žalovaného již přes právní zástupkyni, na což žalovaný reagoval a vyúčtování zaslal dne , datum, . Zbývající část kauce ve výši , částka, si však ponechal jako náhradu za způsobenou škodu ze strany žalobkyně, která mu měla být způsobena tím, že po třech týdnech od nastěhování podala výpověď. Žalovaný proto musel shánět nového nájemce, což mu způsobilo administrativní problémy. Žalovaný je toho názoru, že situaci zavinila pouze žalobkyně svým neseriózním chováním.3. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje jednak z listinných důkazů a dále výslechu účastníků, k následujícím skutkovým zjištěním:4. Z nájemní smlouvy, která byla uzavřena dne , datum, mezi žalovaným (dále též „pronajímatel“) a žalobkyní (dále též „nájemce“), bylo zjištěno, že žalovaný pronajal žalobkyni bytovou jednotku č. 2643/6 o dispozici 3 + 1, nacházející se v 2.nadpatře domu na adrese , adresa, . Byt je tvořen kuchyní, obývacím pokojem, dvěma dalšímu pokoji, koupelnou a toaletou. Nájem byl uzavřen na dobu určitou, a to od , datum, do , datum, . Dále bylo ujednáno, že pokud dva měsíce před uplynutím platnosti nájemní smlouvy nedoručí jedna smluvní strana písemnou výpověď druhé smluvní straně, smlouva se vždy automaticky prodlužuje o další rok. Nájemné bylo sjednáno na částku , částka, měsíčně. Dále bylo ujednáno, že nájemce je povinen hradit měsíční zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši , částka, . V čl. III. bodu 3 nájemní smlouvy bylo ujednáno, že „pronajímatel minimálně jednou ročně, nebo dle potřeby, předloží nájemci vyúčtování za shora uvedené služby a případné nedoplatky, či přeplatky si obě strany mezi sebou uhradí bezhotovostně nejpozději do 10 dnů od předání vyúčtování“. V čl. IV. bodu 1 nájemní smlouvy bylo dále ujednáno, že „k zajištění veškerých pohledávek pronajímatele za nájemcem včetně příslušenství, které mohou v budoucnu vzniknout, složí nájemce pronajímateli peněžní jistotu ve výši , částka, , a to bezodkladně po uzavření této smlouvy přímo ve prospěch shora uvedeného bankovního účtu pronajímatele. Uhrazení jistoty se považuje za odkládací podmínku pro předání předmětu nájmu. Pronajímatel je oprávněn užít peněžní jistotu dle tohoto článku pouze k úhradě svých splatných pohledávek za nájemcem nebo k úhradě škod způsobených nájemcem nebo členy jeho domácnosti na svém majetku, s čímž nájemce bez výhrad souhlasí.“ Dle bodu 3 téhož článku „v případě zániku nájemního vztahu dle této smlouvy je pronajímatel povinen převést peněžní jistotu či její zbylou část na účet nájemce, který mu nájemce písemně sdělí, a to nejpozději do 30 dnů ode dne zániku nájemního vztahu dle této smlouvy a odevzdání bytu pronajímateli, ne však dříve, než budou nájemcem uhrazeny veškeré dlužné částky spojené s úhradou nájemného a záloh za služby nebo v souvislosti s ním vyplývající.“ V čl. VII bodu 2 a 3 nájemní smlouvy bylo ujednáno, že „nájem dle této smlouvy může zaniknout písemnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem. V této dohodě musí být výslovně uveden den, ke kterému nájem dle této smlouvy zaniká a den, ke kterému nájemce zavazuje byt odevzdat. Nájem dle této smlouvy skončí písemnou výpovědí, která musí být doručena druhé smluvní straně. Nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval.“5. Z listiny označené jako „výpověď“, která nebyla signována, bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že tímto vypovídá nájemní smlouvu ze dne , datum, s tříměsíční výpovědní dobou. Z navazující elektronické komunikace ze dne , datum, mezi žalobkyní a žalovaným vyplynulo, že žalovaný žalobkyni upozornil na to, že výpověď není podepsána, a žalobkyně následně žalovanému sdělila, že mu podepsanou výpověď z nájmu zašle prostřednictvím pošty.6. Z dohody o ukončení nájmu bytu ze dne , datum, bylo zjištěno, že pronajímatel a nájemce se dohodli na ukončení shora uvedené nájemní smlouvy ke dni , datum, . V čl. II. bodu 4 dohody bylo ujednáno, že „jistota ve výši , částka, prozatímně zůstává pronajímateli, který po zajištění veškerých pohledávek za nájemcem (zejm. vyúčtování služeb) včetně příslušenstvím souvisejících s provozem bytu, peněžní jistotu nebo její část vrátí nájemci bez zbytečného odkladu. Vyúčtování služeb související s provozem bytu proběhne na základě běžného ročního vyúčtování služeb daného roku, dle zákonné úpravy.“ Součástí dohody byl rovněž stav měřičů spotřeby energií.7. Z elektronické komunikace mezi žalobkyní a žalovaným vyplynulo, že žalovaný zaslal žalobkyni dne , datum, e-mail, ve kterém žalobkyni informoval o vyúčtování za služby spojené s užíváním bytu. Dle tohoto sdělení měla žalobkyně na zálohách zaplatit celkem , částka, (5 x , částka, ), přičemž přeplatek za elektřinu a plyn činil celkem , částka, . Dále žalovaný žalobkyni sdělil, že jí vrací část kauce ve výši , částka, s tím, že zbývající část kauce ve výši , částka, a shora uvedených přeplatek žalobkyni zašle po obdržení vyúčtování od družstva. V e-mailu ze dne , datum, žalovaný žalobkyni sdělil, že vyúčtování od družstva již dorazilo, a že jakmile vše zprocesuje, ozve se jí.8. Z elektronické komunikace mezi právní zástupkyní žalobkyně