1 C 35/2026-75 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 11,5 % ročně od , datum, do zaplacení, ročního úroku ve výši 68,35 % z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , ročního úroku ve výši 11,5 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, s následujícím odůvodněním. Mezi žalobkyní a žalovaným mělo dojít dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“) prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím emailové komunikace. Žalovaný tuto smlouvu podepsal svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem ze strany žalobkyně předem poskytnut. Tento způsob uzavření smlouvy obsahuje dodatek ke smlouvě. Úvěruschopnost žalovaného byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, dále registrem SOLUS a z nebankovního registru klientských informací, insolvenčního rejstříku. Na základě toho byl proveden tzv. scoring žalovaného. Smlouva byla žalované zaslána e-mailem. Na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému na jeho účet peněžní prostředky ve výši , částka, . K vyplacení došlo dne , datum, . Celkovou částku včetně pojištění a úroku za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 68,35 % ročně se žalovaný zavázal uhradit ve 48 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem srpnem 2024. Žalovaný po uzavření smlouvy požádal o bezúplatný odklad splátek, přičemž této žádosti bylo vyhověno. Po dobu odkladu splátek (č. , hodnota, , 10 a 11), tedy od , datum, do , datum, neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaný však následně nehradil sjednané splátky řádně a včas, když na celý úvěr uhradil pouze celkem , hodnota, splátek v jejich plné výši ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , datum, , , datum, , , datum, a dne , datum, částku , částka, . Poté již neuhradil ničeho. Tím porušil své smluvní závazky. V důsledku tohoto prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smluvních ujednání smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o více jak 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o více jak 65 dnů u splátky č. , hodnota, splatné dne , datum, . K datu , datum, tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Vzhledem k tomu, že byl žalovaný v prodlení, žalobkyni vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na nové dlužné jistině částku , částka, (zbývající dlužná původní jistina úvěru ve výši , částka, a dlužný úrok ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, ), na smluvní pokutě dle bodu 6.1 smlouvy částku , částka, , na nákladech v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy ve výši , částka, , na smluvní pokutě dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny ve výši , částka, za každý den prodlení žalovaného, počínaje dnem , datum, do zaplacení (tato je však požadována pouze k datu vyhotovení žaloby) ve výši , částka, ), dále na úroku ve výši 68,35 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, a na úroku ve výši 11,5 % ročně z této částky pak od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok dosáhne částky , částka, .2. Žalobkyně nesouhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, a proto soud nařídil ústní jednání, kde žalobkyně na své podané žalobě setrvala, soudem byla poučena ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o.s.ř., že neunáší tvrzení o tom, že bylo oznámení o zesplatnění úvěru s výzvou k úhradě žalovanému skutečně doručeno, resp. že bylo žalovanému vůbec zasláno. Žalobkyně pouze sdělila, že oznámení o zesplatnění úvěru bylo žalovanému zasláno prostřednictvím hybridní pošty a k tomu nemá žádné doklady. Soudem bylo konstatováno, že za výzvu tak bude považována výzva předžalobní. Zároveň byla žalobkyně poučena, ve smyslu § 118a odst. 2 o.s.ř., že věc by mohla být posouzena soudem jako bezdůvodné obohacení, tedy po právní stránce jinak. K tomu žalobkyně vyjádřila s tímto nesouhlas, neboť měla za to, že smlouva byla uzavřena platně a žalobkyně také řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Bylo tak žádáno, aby bylo žalobě vyhověno.3. Žalovaný se v řízení nevyjádřil, k ústnímu jednání se nedostavil. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaný na uvedený úvěr zaplatil celkem , částka, . S ohledem na skutečnost, že žalovaný se k žalobě nevyjádřil, vzal soud tuto skutečnost za prokázanou.4. Z předložených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky a dodatku k návrhu smlouvy (obojí ze dne , datum, ) soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému finanční částku ve výši , částka, na 48 měsíců a žalovaný se zavázal splatit poskytnuté finanční prostředky spolu s ročním úrokem ve výši 68,35 % a poplatky ve formě splátek po , částka, měsíčně dle splátkového kalendáře. RPSN smlouvy činila bez pojištění 94,38 %. Z průkazu o povolení k pobytu žalovaného, záznamu SOLUS, z výpisu z nebankovního registru klientských informací, hodnocení klienta interním scoringem a ze základních informací o klientovi je patrné, že byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Z předsmluvního formuláře, klientské karty, z oznámení o schválení úvěru a z informací pro klienta je zřejmý postup uzavření smlouvy, který je plně totožný s popsaným shora. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, když smlouva byla na straně žalovaného podepsána jedinečným kódem č. , hodnota, . Rovněž dodatek č. , hodnota, ke smlouvě byl podepsán týmž jedinečným kódem. Dle dokladu o vyplacení úvěru, ověřeným soudem dotazem na , právnická osoba, ., byla částka ve výši , částka, žalobkyní dne , datum, vyplacena na účet č. 241990068/, kdy se skutečně jedná o účet žalovaného. Z žádosti dlužníka o úpravu splátkového kalendáře vzal soud za prokázané, že žalovaný žádal o bezúplatný odklad splátek, přičemž této žádosti bylo vyhověno. Po dobu odkladu splátek, tedy od , datum, do , datum, neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaný však po tomto období uhradil pouze , částka, dne , datum, a na svůj dluh tak celkem uhradil částku , částka, , a to v celkem , hodnota, splátkách ze dnů , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , datum, , , datum, , , datum, a dne , datum, . Výzvami k zaplacení byl žalovaný opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky. Předžalobní výzvou ze dne , datum, byl pak žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužné částky včetně neuhrazených smluvních pokut a náhrady vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši , částka, s příslušenstvím. Oznámení o zesplatnění úvěru nebylo prokázáno, že bylo žalovanému odesláno či doručeno, a proto soud pojal předžalobní výzvu současně jako dopis oznamující tuto skutečnost.5. Shora popsaný skutkový stav byl soudem právně hodnocen následujícím způsobem: Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou dru