20 C 4/2026-23 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne , datum, se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě níž byl žalované dne , datum, poskytnut převodem na účet žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná však porušila smluvně sjednanou povinnost splatit úvěr spolu s úrokem a poplatkem řádně a včas. Pohledávku za žalovanou postoupil původní věřitel na společnost , právnická osoba, , IČO 1892843 (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), která ji postoupila na žalobkyni. Žalovaná ani přes předžalobní výzvu svůj dluh dosud neuhradila.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalované doručena do vlastních rukou dne , datum, v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého bydliště uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky č. , hodnota, / , datum, vyplývá, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , postoupila předmětnou pohledávku v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) na právní předchůdkyni žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO 1892843, která ji na základě Smlouvy o postoupení pohledávek 11/25 ze dne , datum, postoupila v souladu s § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávek vyrozuměna v předžalobní výzvě ze dne , datum, , která byla dle podacího lístku žalované zaslána dne , datum, .5. Z žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (dále jen „Smlouva“) uzavřenou distančním způsobem mezi žalovanou a původním věřitelem poskytl původní věřitel žalované dne , datum, na její bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši , částka, . Uvedené skutečnosti, tedy, že majitelem výše uvedeného bankovního účtu je žalovaná a v uvedeném období byly na tento účet převedeny peněžní prostředky ve výši , částka, potvrdila k dotazu soudu i banka. Sjednána byla ve smlouvách pevná denní úroková sazba ve výši 36,5 % p.a, datum splatnosti úvěru bylo stanoveno ve smlouvě uvedeno dne , datum, . Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, je ve smlouvě uvedena ve výši 0 %. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou poskytnutého úvěru, když ke dni splatnosti (ani poté) ničeho neuhradila, resp. to z předložených důkazů včetně sdělení banky nevyplývá a žalovaná ani nic takového netvrdila. Žalobkyně požaduje po žalované poskytnuté finanční prostředky spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty ke splacení, tj. od , datum, , smluvní pokutu ve výši , částka, , tj. 0,1 % denně z jistiny úvěru od , datum, do , datum, a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalované výzvu k úhradě dlužné částky, a to do 7 dnů. Žalovaná ničeho neuhradila.6. Usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , doručeném dne , datum, , zdejší soud vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a označení důkazů týkající se úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně k otázce úvěruschopnosti žalované uvedla, že vycházela zejména z údajů poskytnutých žalovanou při podání žádosti o úvěr uvedených v přiloženém profilu klienta. Žalovaná v žádosti uvedla čistý měsíční příjem domácnosti ve výši , částka, , měsíční splátky hypoték ve výši é Kč, měsíční splátky úvěrů ve výši rovněž , částka, , ostatní náklady ve výši , částka, , náklady na bydlení ve výši , částka, a náklady na služby a energie ve výši , částka, , celkem tedy souhrn pravidelných výdajů ve výši , částka, . Žalobkyně rovněž odkázala na § 211 trestního zákoníku, dle kterého by se žalovaná v případě uvedení nepravdivých údajů mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu. Spolu s žalobou již žalobkyně předložila soudu výpis Kontomatik z účtu žalované, přičemž z pravidelných výdajů vzala žalobkyně v úvahu pouze ty, které byla žalovaná splatit do konce splatnosti poskytnutého úvěru.7. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, s názvem „Korunové úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR – nové obchody“, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr s fixací úrokové sazby do 1 roku v dubnu 2025 činila 6,56 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ), tj. v daném případě 19,68 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve smlouvách ve výši 36,5 % p.a., tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu více jak 5krát.8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.10. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení.14. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.15. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.16. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).17. Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.19. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Pos