20 C 75/2026-34 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne , datum, smlouvu o zápůjčce (dále jen „Smlouva“), na základě níž byly žalovanému téhož dne převedeny na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši , částka, . Jistina a poplatek byly splatné dne , datum, . Žalovaný však porušil smluvně sjednanou povinnost splatit zápůjčku spolu s úrokem a poplatkem řádně a včas. Žalovaný na svůj dluh uhradil , částka, . Žalobkyně požaduje po žalovanému jistinu a poplatek ve výši , částka, , náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, . Žalobce zaslal žalovanému dne , datum, předžalobní výzvu, k dnešnímu dni ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena do datové schránky dne , datum, v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Z žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Na základě smlouvy ze dne , datum, (dále jen „Smlouva“) uzavřené distančním způsobem mezi účastníky poskytla žalobkyně žalovanému téhož dne na jeho bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši , částka, . Uvedené skutečnosti, tedy, že majitelem výše uvedeného bankovního účtu je žalovaný a v uvedeném období byly na tento účet převedeny peněžní prostředky ve výši , částka, potvrdila k dotazu soudu i banka. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši , částka, do , datum, . V případě prodlení byly sjednány poplatky za prodloužení splatnosti. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, je ve smlouvě uvedena ve výši 740 %. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou poskytnutého úvěru, když ke dni podání žaloby uhradil toliko částku ve výši , částka, . Soud vzal výši úhrady ze strany žalovaného za nespornou, neboť ji žádný z účastníků nerozporoval. Podle čl. 2. 3. Smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,10 % denně z dlužné částky. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši , částka, , tedy 0,10 % denně z dlužné jistiny jdoucí ode dne , datum, (tj. den následující po splatnosti zápůjčky) do dne , datum, (tj. den vyhotovení žalobního návrhu). Žalobkyně požaduje po žalovaném jistinu spolu s poplatkem v celkové výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty ke splacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , smluvní pokutu ve výši , částka, a náhradu nákladů řízení. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky, sepsanou dne , datum, , a to do 3 dnů.5. Usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , doručeném dne , datum, , zdejší soud vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a označení důkazů týkající se úvěruschopnosti žalovaného. Podáním ze dne , datum, žalobkyně uvedla, že k prověření úvěruschopnosti žalovaného nebude doplňovat žádná skutková tvrzení a alternativně požádala o vydání bezdůvodného obohacení spolu s úroky z prodlení v zákonné výši a náhradu nákladů řízení.6. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, s názvem „Korunové úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR – nové obchody“, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v květnu 2024 činila 8,86 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ), tj. v daném případě 26,58 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 740 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v květnu 2024 výši 9,31 %, tj. RPSN uvedená ve Smlouvě je téměř 80 x krát vyšší.7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Před poskytnutím úvěru byla žalobkyně povinna v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Úvěr pak byla oprávněna poskytnout za splnění dvou podmínek současně, a sice, když s odbornou péčí posoudí schopnost žalovaného splácet, a z jejího zjištění je zřejmé, že žalovaný bude schopen úvěr splácet (viz např. rozsudek Nejvyššího soud ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Soud však dospěl k závěru, že žalobkyně vůbec nezkoumala před poskytnutím úvěru (peněžité zápůjčky) úvěruschopnost žalovaného, což ostatně vyplývá i z podání žalobkyně ze dne , datum, . Žalobky