21 C 173/2025-29 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou.2. Žalovaná nárok uvedený v žalobě ve svém písemném vyjádření neuznala, neboť se nejedná o nárok vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, nýbrž o nárok na vrácení bezdůvodného obohacení. Úvěrová smlouva je dle jejího názoru absolutně neplatná, přičemž tato neplatnost je dána hrubým rozporem parametrů smlouvy s dobrými mravy, a to především výší RPSN a nedostatečným splněním povinnosti žalobkyně posoudit s odbornou péčí její úvěruschopnost. Žalovaná dále poukázala na samotný proces uzavření smlouvy, neboť má za to, že mechanismus uzavření smlouvy nezajištuje, že dochází skutečně k podpisu smlouvy. Ke smlouvě není připojen elektronický podpis. Žalovaná tedy v závěru svého vyjádření navrhla, aby soud přezkoumal veškeré náležitosti nároku a požádala, aby částku , částka, mohla uhradit v měsíčních splátkách po , částka, a dále, aby soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení dle ustanovení § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) z důvodů zvláštního zřetele hodných.3. Soud ve věci nařídil jednání, které se konalo dne , datum, . Žalobkyně ani její právní zástupce se ústního jednání bez omluvy nezúčastnili. Žalovaná se z ústního jednání omluvila z důvodu nemoci a odkázala na své předchozí písemné vyjádření. Souhlasila s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti.4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen nejpozději do , datum, společně se smluvním úrokem v kapitalizované výši , částka, . Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet č. , č. účtu, , na který jí byla dne , datum, připsána částka , částka, pod VS , var. symbol, (tedy pod číslem smlouvy). Žalobkyně celkem nárokuje částku , částka, , která představuje nesplacenou jistinu ve výši , částka, a částku , částka, představující kapitalizovaný smluvní úrok 1 % denně z jistiny za dobu čerpání úvěru dle čl. 2 smlouvy o úvěru nejpozději splatných dne , datum, , a to s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti úvěru. Z výpisu z účtu žalované za období od , datum, do , datum, pak bylo dále zjištěno, že žalovaná v uvedeném období čerpala další úvěry (Movinero, FlexiFin, , právnická osoba, , , právnická osoba, ), přičemž její zůstatek na účtu činil , částka, . Z doloženého prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech bylo zjištěno, že žalovaná je zaměstnána u společnosti , právnická osoba, . s průměrným čistým měsíčním příjmem , částka, (4. čtvrtletí 2025).5. Žalobkyně ve věci tvrdila, že žalovaná na uvedený úvěr nezaplatila ničeho. S ohledem na skutečnost, že žalovaná ve svém písemném vyjádření toto tvrzení nerozporovala, vzal soud výši provedených plateb za prokázanou. Žalobkyně zaslala žalované dne , datum, (viz „datum podaja“) výzvu k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , kterou byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky v délce tří dnů od doručení.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně.9. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podle § 562 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.11. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalované, neboť toto nebylo ani tvrzeno a doklady o zkoumání úvěruschopnosti žalované nebyly soudu předloženy a výdaje žalované tak nebyly ověřovány. Žalobkyně tak své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr neunesla.12. Vzhledem k výše uvedenému nemohl soud dojít k jinému závěru, nežli posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou. Pouze pro úplnost soud podotýká, že uzavřenou smlouvu by posoudil i jako absolutně neplatnou z hlediska požadavku na její podpis v elektronické podobě, neboť smlouva, o níž žalobkyně tvrdí, že byla uzavřena písemně dle názoru soudu nesplnila podmínky ohledně elektronického podpisu, neboť nebyly splněny požadavky uvedené v § 7 zákona č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, když úvěr byl poskytnut na základě vyplněného formuláře na stránkách žalobkyně, a to www.svycarskapujcka.cz a podpis žalované byl nahrazen unikátním SMS kódem. V případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky pak odkazuje § 561 odst. 1 věta třetí o. z. na jiný právní předpis, který stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tímto zvláštním právním předpisem je zákon č. 297/2016 Sb. o elektronickém podpisu, účinný od , datum, , který v návaznosti na přímo použitelné Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce účinné od , datum, (dále jen „eIDAS“), upravuje v závislosti na druhu právního jednání a podepisujícího subjektu požadavky na podepisování elektronických dokumentů. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. V průběhu procesu uzavření tvrzené úvěrové smlouvy nebyl obsažen žádný úkon žalované, jenž by bylo možné označit za uznávaný elektronický podpis. Žalobkyně tedy dostatečně neosvědčila, že podpis žalované je jednoznačně spojen s podepisující osobou tedy s žalovanou, když v této části, tedy u podpisu žalované, je pouze uveden SMS kód č. , hodnota, . Smlouva o úvěru dle § 2395 o. z. sice písemnou formu nevyžaduje, neboť požadavek na její formu vznesený v § 104 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinném od , datum,