Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a žalovaná, uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě, které se poskytla právní předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Následně dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě, které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se v případě úvěrové smlouvy ze dne , datum, zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s pevným úrokem ve výši , částka, , poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a úhradu za umožnění splatit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši , částka, . Celkovou dlužnou částku ve výši , částka, se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátku byla povinna uhradit nejpozději do , datum, . V případě úvěrové smlouvy ze dne , datum, se žalovaná poskytnuté finanční prostředky zavázala vrátit spolu s pevným úrokem ve výši , částka, , poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, . Celkovou dlužnou částku ve výši , částka, se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátku měla uhradit nejpozději do , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru posuzovala schopnost žalované úvěr splácet, kdy si vyžádala dohodu o provedení práce, dohodu o změně pracovní smlouvy a výplatní pásky. Výdaje žalované byly zjišťovány z výpisu z účtu. Dále byla provedena lustrace žalované ve veřejně dostupných databázích (NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenční rejstřík). Právní předchůdkyně žalobkyně dospěla na základě získaných informací k závěru, že žalovaná je schopna úvěr splácet. Žalovaná však nesplácela řádně a včas. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Pohledávky za žalovanou ze shora uvedených smluv byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností k témuž dni, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení neuhrazené jistiny ve výši , částka, , úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši , částka, , úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, , úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , úroku vyčísleného od , datum, do , datum, z dlužné jistiny ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do , datum, ve výši , částka, . Dále požaduje žalobkyně rovněž zaplacení úroků z úvěru ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky ve výši , částka, sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, a úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení (nárok č. , hodnota, ). Žalobkyně dále požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši , částka, , úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , úroku vyčísleného od , datum, do , datum, z dlužné jistiny ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do , datum, ve výši , částka, . Dále požaduje žalobkyně zaplacení úroků z úvěru ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, , sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, , úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalované předžalobní výzvu k plnění.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Právní zástupce žalobkyně v rámci soudního jednání navrhl, aby bylo žalobě vyhověno v plném rozsahu.4. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě, které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se oproti tomu zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatky v celkové výši , částka, (úrok ve výši , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a poplatek za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště ve výši , částka, ), a to ve 14 měsíčních splátkách po , částka, . Roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) ve výši 272,44 % byla zjištěna rovněž z úvěrové smlouvy. Dne , datum, byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě, které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , a to rovněž v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se oproti tomu zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatky v celkové výši , částka, (úrok ve výši , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši , částka, ), a to ve 14 měsíčních splátkách po , částka, . RPSN ve výši 272,44 % byla zjištěna rovněž z úvěrové smlouvy. V žádosti o úvěr č. , hodnota, žalovaná uvedla, že je od , datum, zaměstnána u společnosti , právnická osoba, , a to na dobu určitou do , datum, , s měsíčním příjmem ve výši , částka, . Výdaje uvedla ve výši , částka, (bydlení, energie ve výši , částka, ; doprava, jídlo, osobní náklady ve výši , částka, ; srážky ze mzdy, výživné ve výši , částka, ). Použitelný měsíční příjem činil , částka, . Žalovaná dále uvedla, že je svobodná, bydlí u rodičů a má základní vzdělání. V žádosti o úvěr č. , hodnota, žalovaná uvedla, že je u shora uvedené společnosti zaměstnána do , datum, s měsíčním příjmem ve výši , částka, . Výdaje uvedla ve výši , částka, (bydlení, energie ve výši , částka, ; doprava, jídlo, osobní náklady ve výši , částka, ; srážky ze mzdy, výživné ve výši , částka, ; měsíční splátky stávajících půjček ve výši , částka, ). Použitelný měsíční příjem činil , částka, . Výše uvedené vyplývá i z výplatních pásek předložených žalovanou. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a společností , právnická osoba, dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná byla u této společnosti zaměstnána v období od , datum, do , datum, . Z dohody o provedení práce uzavřené dne , datum, a příslušných dodatků uzavřených k této dohodě bylo zjištěno, že žalovaná byla u shora uvedené společnosti zaměstnána do , datum, . Z potvrzení o provedených transakcích bylo zjištěno, že žalovaná na úvěr č. , hodnota, uhradila celkem částku ve výši , částka, (6 x , částka, ), na úvěr č. , hodnota, pak částku ve výši , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. O postoupení pohledávek byla žalovaná vyrozuměna dopisem právní předchůdkyně žalobkyně. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalované dne , datum, předžalobní výzvu.5. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, a dne , datum, úvěrové smlouvy, na základě, kterých poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , resp. , částka, . Žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit spolu s úroky a poplatky. Před uzavřením úvěrových smluv právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované, a to jednak z předložených výplatních pásek, pracovněprávních dokumentů, a dále lustrací veřejně dostupných databází NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku. Žalovaná se následně dostala do prodlení s úhradou splátek. Částka, kterou žalovaná uhradila činila celkem , částka, (2 x , částka, a , částka, ). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni, a to s účinností ke témuž dni. Žalovaná byla o postoupení pohledávek vyrozuměna dopisem právní předchůdkyně žalobkyně. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalované předžalobní upomínku dne , datum, .6. Soud věc po právní stránce posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).7. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.8. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Soud má za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. a násl. o. z. Žalobkyně je tak aktivně věcně legitimována k vedení sporu.16. Soudem bylo vzato za prokázané, že dne , datum, a dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou smlouvy, jejichž předmětem byla povinnost předat finanční prostředky oproti povinnosti tyto prostředky spolu s poplatky uhradit sjednanými úplatami. Smlouvy byly označeny jako smlouvy o spotřebitelském úvěru. Ke shora uvedenému soudu uvádí, že teorie procesního práva zastává v souladu s § 79 o. s. ř. zcela jednoznačný závěr o tom, že tzv. „právní důvod žaloby“ není žalobce povinen v návrhu uvádět. Vylíčení rozhodných skutečností jako jedna z podstatných náležitostí žaloby slouží k vymezení předmětu řízení po stránce skutkové, nikoliv právní. Právní posouzení věci a aplikace příslušných předpisů na žalobcem vymezený skutek, jehož existenci je však povinen prokázat soudu navrženými, označenými, důkazy, je věcí samotného nalézacího soudu. Soud tak není vázán právním hodnocením uváděným stranami sporu. Nadto soud jednání posuzuje dle jeho obsahu, nikoliv dle jeho označení (§ 555 o. z.).17. V daném případě bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouvy, jejichž předmětem byl závazek předat žalované finanční částku, tedy „zastupitelnou“, druhově určenou věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků měla žalovaná poskytnout úhradu, kdy plnit měla ve splátkách, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze proto uzavřít, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalované byly finanční prostředky poskytnuty v časové návaznosti na uzavření smlouvy. Smlouva o zápůjčce může být sjednána jako úplatná, předmětem smluvního vztahu nebyl závazek rezervovat finanční prostředky po celou dobu trvání smlouvy.18. Soud se dále zabýval platností smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, a smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, , a to zejména z hlediska jejich souladu s dobrými mravy ve smyslu ust. § 580 o. z., a dospěl k závěru, že s ohledem na nepřiměřeně vysoké poplatky spojené s poskytnutím zápůjčky a RPSN ve výši 272,44 % je třeba obě smlouvy o zápůjčce považovat za absolutně neplatné právní jednání s ohledem na rozpor s dobrými mravy dle § 588 o. z.19. Pro úplnost soud uvádí, že dle informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statistická data/ měnová a finanční statistika/měnová statistika/b. úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby, činila roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v únoru 2024 a v červnu 2024, tedy v době uzavření smluv o zápůjčce, v průměru 9,42 %, resp. 9,35 %. Roční procentní sazba nákladů, která byla sjednána ve shora uvedené smlouvě, tj. ve výši 272,44 %, tak činí několikanásobek v této době obvyklé úrokové míry, což je v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.20. Dále je třeba konstatovat, že ze strany právní předchůdkyně žalobkyně nedošlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalované, neboť zkoumání úvěruschopnosti žalované, pokud jde o výdaje žalované, bylo omezeno na údaje uvedené výhradně jí samotnou. Dále je třeba konstatovat, že žalovaná čerpala ve velmi krátkém časovém úseku, tj. v průběhu přibližně čtyř měsíců, dvě zápůjčky, a to dne , datum, a dne , datum, , což již samo o sobě nasvědčuje tomu, že žalovaná nebyla dostatečně bonitní, neboť bylo-li by tomu tak, nepochybně by v takto krátkém časovém úseku nečerpala opakovaně zápůjčku. Pokud by v případě první zápůjčky mohlo být vycházeno toliko z údajů poskytnutých žalovanou, v případě další zápůjčky již původní věřitel nepochybně měl vyvinout zvýšenou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalované. Nadto bylo z úřední činnosti soudem zjištěno, že vůči žalované je vedeno několik exekučních řízení. Za dané situace proto nelze než konstatovat, že schopnost žalované plnit závazek nebyla posouzena s odbornou péčí.21. Byly-li smlouvy o zápůjčce neplatně sjednané, žalovaná plnila v obou případech na jistinu. Tato činila , částka, , resp. , částka, . Pokud žalovaná plnila v první případě částku , částka, (2 x , částka, ) a ve druhém případě částku , částka, , má žalovaná nadále povinnost žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení v celkové částce , částka, (, částka, + , částka, ), a to dle § 2991 o. z.22. S ohledem na skutečnost, že žalovaná dlužné částky neuhradila řádně a včas, přiznal soud žalobkyni dále nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, tj. ode dne následujícího po dni, do kterého měla žalovaná dluh uhradit dle předžalobní výzvy ze dne , datum, .23. Ve zbývající části pak byl žalobou uplatněný nárok jako nedůvodný zamítnut.24. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran převážně neúspěšnou. Žalobkyně se domáhala úhrady celkové částky ve výši , částka, , úspěšnou byla pro částku , částka, . , částka, = 100 %, , částka, = 28,25 % po zaokrouhlení. Poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 100 % - 28,25 % = 71,75 %, 71,75 % - 28,25 % = 43,5 % poměru úspěchu na straně žalované. Žalované však v průběhu řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.25. Ve výroku IV. rozsudku soud rozhodl o vrácení přeplatku na soudním poplatku. V dané věci byl soudní poplatek dle usnesení zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , doměřen ve výši , částka, , když žalobkyně zaplatila na soudním poplatku částku ve výši , částka, . Žalobkyně doplatek ve shora uvedené výši zaplatila. Podáním doručeným soudu dne , datum, žalobkyně požádala o vrácení části soudního poplatku, neboť jeho výpočet nebyl správný. Soudní poplatek, nebyl-li vydán elektronický platební rozkaz, činí , částka, , nikoli , částka, .26. Podle § 10 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí poplatek z účtu soudu i tomu, kdo jej zaplatil na základě nesprávné výzvy soudu nebo na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla tato povinnost uložena.27. Soudní poplatek byl soudem celkově vyměřen z částky , částka, , měl ale být vyměřen z částky , částka, . Z tohoto základu činí soudní poplatek , částka, , proto soud rozhodl o vrácení poplatku ve výši , částka, .