25 C 289/2020-34 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně [anonymizováno] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 14 152 Kč spolu s úrokem v kapitalizované výši 2 108,44 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 8 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení částečně kapitalizovaném částkou 786 Kč a dále s úrokem z prodlení v zákonné sazbě z částky 8 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], dne 14. 9. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě jí právní předchůdce žalobkyně poskytl peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, jež žalovaná převzala v hotovosti, což potvrdila své podpisem smlouvy. Nedílnou součást citované smlouvy tvořily smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na další straně zmíněné smlouvy. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně řádně zkoumal schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, čímž splnil svoji zákonnou povinnost vyplývající ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Poskytnutý úvěr [anonymizováno] žalovaná zavázala vrátit spolu s kapitalizovanými úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 120 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnou za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 600 Kč, náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč a s úhradou za doplňkovou službu životního pojištění v částce 232 Kč v 58 týdenních splátkách po 244 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 25. 10. 2018. Žalovaná své smluvní povinnosti nedostála, když sjednané splátky řádně a včas nesplácela, když za trvání smluvního vztahu neuhradila ničeho. Původnímu věřiteli tak vzniklo dne 25. 10. 2018 právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky ve výši 8 000 Kč a na dlužném poplatku částky 6 152 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 [anonymizováno] žalobkyně stala věřitelem uvedené pohledávky, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. K tomuto dni činila dlužná částka 14 152 Kč, její příslušenství tvořily úroky z prodlení v zákonné výši. Tato částka [anonymizováno] sestávala z nesplacené půjčky ve výši 8 000 Kč a dlužné části poplatku ve výši 6 152 Kč. Ani přes výzvu žalovaná dlužnou částku nezaplatila. 2. Žalovaná [anonymizováno] ve věci nevyjádřila. Listiny jí byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu zapsanou v Centrální evidenci obyvatel ČR a na další soudem zjištěné adresy. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], dne 14. 9. 2017 smlouvu označenou jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, v níž [anonymizováno] původní věřitel zavázal žalované poskytnout zápůjčku ve výši 8 000 Kč, kterou [anonymizováno] žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 6 152 (celkem 14 152 Kč) v pravidelných 58 týdenních splátkách po 244 Kč. Zmíněný poplatek byl tvořen úrokem ve výši 1 120 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, hotovostním režimem splátek ve výši 3 200 Kč a pojištění [anonymizována dvě slova] v částce 232 Kč. Nedílnou součást smlouvy tvořily doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru (smlouva o spotřebitelském úvěru z uvedeného dne, informace o zpracování osobních informací a karta zákazníka – žádost o zápůjčku ze stejného dne). V souladu s článkem 5.1 doplňujících ustanovení smlouvy o úvěru byl původní věřitel mj. oprávněn v případě řádného nezaplacení smluvených splátek požadovat uhrazení celé zbylé částky úvěru. Dle článku 1.4 smluvních podmínek pro případ, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 23,72 % ročně. Z tvrzení žalobkyně, proti nimž žalovaná žádným způsobem nebrojila, vyplynulo, že žalovaná nezaplatila ničeho, dluh činí celkovou výši 14 152 Kč (dlužná jistina a dlužný poplatek – viz výše). Pohledávka za žalovanou byla [právnická osoba] [anonymizována tři slova] postoupena žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 včetně seznamu postupovaných pohledávek). Dopisem ze dne 29. 11. 2019 byla tato skutečnost oznámena žalované (zmíněný dopis). K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne 30. 4. 2020 (výzva k plnění [anonymizováno] základním skutkových a právním rozborem předcházející žalobě z uvedeného dne). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná svůj závazek vůči žalobkyni splnila. 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný [anonymizováno] zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Mezi původním věřitelem a žalovanou byla platně uzavřena v souladu s ust. § 2395 a násl. NOZ smlouva o úvěru. Žalobkyně se stala v souladu s ust. § 1879 NOZ věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Právní předchůdce žalobkyně svoji povinnost ze smlouvy řádně splnil, když umožnil žalované čerpat poskytnutý úvěr. Žalovaná však svoji povinnost ze smlouvy porušila, když poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácela, čímž se dostala do prodlení. Žalovaná ohledně svého závazku neuvedla žádná skutková tvrzení, vznik ani výši nesporovala. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná žalobkyni zaplatila dlužnou částku v celkové výši 14 152 Kč (8 000 Kč na jistině dluhu a 6 152 Kč na poplatku včetně sjednaného úroku). Povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit smluvený úrok ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2395 NOZ ve spojení s ustanovením § 2399 odst. 1 NOZ. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 17 046,44 Kč, sestávající se z výše konkretizované dlužné jistiny a poplatku a dále úroku a úroku z prodlení v kapitalizované výši ke dni postoupení pohledávky (29. 11. 2019). Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého závazku, má žalobkyně v souladu s ustanovením § 1970 NOZ právo vedle plnění i na přiznání úroků z prodlení, jejichž výše je stanovena v souladu s prováděcím předpisem (§ 2 nařízení č. 351/2013 Sb.). Žalobkyni byl proto přiznán i úrok z prodlení v zákonné sazbě tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. jako běžnou třídenní. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. a s ust. § 151 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 14b odst. 1 bod vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT) za 2 a půl úkonu právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a prostá výzva k plnění) á 300 Kč a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby á 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) AT. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 220,50 Kč Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení v zaokrouhlené výši 2 071 Kč, splatná rovněž v zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.