25 C 313/2020-28 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 2 046,94 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Žalobu po doplnění odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo sdružené pojištění vozidla s datem počátku pojištění od 27. 9. 2018. Předmětnou smlouvou došlo k pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Účastníci sjednali pojistné ve výši 6 100 Kč, které bylo smluveno v čtvrtletním intervalu. Žalovaný nezaplatil pojistné, pojištění zaniklo ke dni 15. 1. 2019. Ke dni zániku pojištění činí dlužné pojistné za období od 27. 9. 2018 do 15. 1. 2019 částku 1 846,94 Kč. Žalobkyně doplnila, že jí dále vznikl nárok na úhradu sjednaného poplatku ve výši 200 Kč za odeslání upomínky, jež v žalobním návrhu nesprávně označil jako náklad spojený s uplatněním pohledávky. K úhradě byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 7. 8. 2020, ani poté dluh na pojistném nevyrovnal. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu zapsanou v registru obyvatel. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 3. Soud z listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli dne 27. 9. 2018 pojistnou smlouvu o sdruženém pojištění vozidla k pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, v níž se žalovaný zavázal platit pojistné za sjednané čtvrtletní období ve výši 1 525 Kč (6 100 Kč ročně). Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, počátek pojištění byl stanoven na den 27. 9. 2018. Uvedenou smlouvou došlo k pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka], jehož vlastník a provozovatel byl žalovaný (pojistná smlouva [číslo]). Nedílnou součást citované smlouvy tvořily pojistné podmínky žalobkyně. Dopisem ze dne 25. 11. 2018 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužného pojistného s tím, že žalovaného upozornila pro případ, pokud by nedošlo k jeho úhradě nejpozději do stanoveného data přesahujícího 1 měsíc, že dojde k zániku pojištění sjednaného touto smlouvou (upomínka dlužného pojistného z uvedeného dne). Dopisem ze dne 26. 1. 2019 žalobkyně žalovaného upozornila, že dne 15. 1. 2019 zanikla z důvodu nezaplacení pojistného pojistná smlouva a vyzvala ho k úhradě dluhu na pojistném (informace o zániku pojistné smlouvy). Následovala další výzva k úhradě dluhu (informace o nedoplatku pojistného ze dne 9. 3. 2019). Ze sazebníku poplatků žalobkyně vyplývá, že pro upomínku dlužného pojistného po zániku pojištění byl stanoven poplatek ve výši 200 Kč. K úhradě dluhu žalobkyně žalovaného vyzvala rovněž prostřednictvím svého zástupce dopisem ze dne 7. 8. 2020 (zmíněný dopis včetně poštovního podacího archu). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný dlužnou částku žalobkyni zaplatil. 4. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“), pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 5. Podle § 2804 NOZ upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva v souladu s ustanovením § 2758 a násl. NOZ. Účastníci sjednali pojistné, které bylo splatné v čtvrtletním intervalu, přičemž z tvrzení žalobkyně, které žalovaný žádným způsobem nerozporoval, vyplynulo, že žalovaný nezaplatil pojistné za shora označené období v poměrné části 1 846,94 Kč. Pojištění zaniklo dle výše citovaného ustanovení § 2804 NOZ, neboť žalovaný ani přes upomínku nedoplatil dlužné pojistné. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 NOZ má žalobkyně právo na pojistné za dobu, po kterou trvalo pojištění. V daném případě se konkrétně jedná o shora označenou dobu, přičemž žalobkyně, jakožto pojistitel, má v souladu s § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Protože v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný svoji povinnost za shora označené období vůči žalobkyni splnil, dluží jí částku, přičemž 200 Kč žalobkyni náleží z titulu sjednaného poplatku za výzvu k úhradě dlužné částky, jenž byl účastníky řízení ujednán v citované pojistné smlouvě odkazem sazebník žalobkyně. Soud jej posoudil dle ust. § 2048 a násl. NOZ. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nesplněním svého závazku dostal do prodlení, má žalobkyně vedle dlužné jistiny nárok na zaplacení úroků z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 NOZ, přičemž výše zákonné sazby je určena ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná a žalovanému uložil povinnost k úhradě tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. jako běžná třídenní. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. a s ust. § 151 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT) za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a kvalifikovaná výzva k plnění) á 200 Kč a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby á 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) AT. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 189 Kč. Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, splatná rovněž v zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. 8. Soud pro úplnost dodává, že je na místě aplikovat ustanovení § 14b AT, neboť podání bylo vypracováno na ustáleném vzoru uplatněném shodnou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jejichž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Obdobně jako v jiných žalobních návrzích žalobkyně opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu adhézních smluv, kdy dochází pouze k částečné úpravě (záměně) některých individuálních údajů, týkajících se především generálií žalovaného, jednotlivých částek a dat. Je taktéž nerozhodné, zda žalobkyně je v obdobných věcech zastupována různými právními zástupci. V tomto směru soud poukazuje i na obdobné závěry Krajského soudu v Plzni (např. usnesení ze dne 11. 2. 2016 č.j. 25Co 31/2016-41).