31 C 304/2020-29 — Okresní soud Plzeň-město

1.) Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 29. 7. 2020 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutím, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 34 496,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 33 297,45 Kč od 1. 12. 2019 do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně jako věřitel prostřednictvím mandatáře a žalovaný jako dlužník uzavřeli dne [datum], smlouvu o úvěru na spotřebitelské zboží, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr ve výši 30 000 Kč v rámci úvěrového rámce a úvěrové karty [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru a smlouvy o poskytnutí úvěrového rámce a úvěrové karty společnosti žalobkyně. K prvnímu čerpání prostřednictvím úvěrové karty došlo dne 4.6.2019, když celkem žalovaný vyčerpal prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný byl pak povinen úvěr splácet v souladu s úvěrovou smlouvou. Jelikož se žalovaný dostával do prodlení s hrazením úvěrových splátek, následně se dostal do prodlení delším než 3 měsíce, žalobkyně sdělila žalovanému dopisem ze dne 30.10.2019, že v souladu s čl. 5 odst. 5 podmínek došlo k zesplatnění všech závazků žalovaného. K zesplatnění došlo nejpozději dnem 16.10.2019. Žalovaný byl zároveň tímto dopisem vyzván k zaplacení celé dlužné částky, která se sestává ze splátek splatných do zesplatnění pohledávky ve výši 6 575 Kč, z doplatku jistiny ve výši 26 522,45 Kč, smluvní pokuty ve výši 10 % z dlužných splátek ve výši 657,50 Kč dle č.l. 5 odst. 2 obchodních podmínek, z úroku z prodlení ve výši 91,49 Kč, z poplatku za odeslání upomínky po 150 Kč dle sazebníku ve výši 450 Kč za celkem 3 upomínky, z poplatku za odeslání sdělení o zespatnění všech závazků žalovaného ve výši 200 Kč Celkem tak dlužná částka představuje 34 496,44 Kč. 2.) Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou a proto byl usnesením zdejšího soudu v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o.s.ř. zrušen. 3.) Žalovaný se žalobě nevyjádřil. 4.) V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně, přímo v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 5.) Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich zjistil následující skutkový stav. Z úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] ze dne [datum] má soud za prokázané, že toto uzavřela žalobkyně prostřednictvím prodejce [název práv. osoby] se žalovaným, když na základě této úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 429 Kč za účelem koupě mobilního telefonu, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 012 Kč, celkem se tak žalovaný zavázal uhradit žalobkyni částku 12 144 Kč ve lhůtě do 15.12.2019, když úroková sazba byla sjednána ve výši 29,06 % ročně a RPSN ve výši 33,27 %. Zároveň v rámci této úvěrové smlouvy byla mezi účastníky sjednána smlouva o úvěrovém rámci, který byl žalovanému poskytnut co do výše 30 000 Kč. Splatnost splátek byla sjednána ke každému 15. dni v měsíci, dále byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, s níž se žalovaný dostane do prodlení, dále byla sjednána jednorázová smluvní pokuta ve výši 10 % z dlužné měsíční splátky, s níž se dostane žalovaný do prodlení do doby splatnosti. Sjednány byly rovněž poplatky za odesílání upomínky, za vedení účtu a za další služby poskytované žalobkyní. Nedílnou součástí této smlouvy pak byly obchodní podmínky žalobkyně. Z upozornění ze dne 25.6.2019 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky, stejně tak jako s upomínkou ze dne 25.7.2019 a 25.8.2019. Z výpisu účtu žalovaného ke dni 5.10.2019 má soud za prokázané, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši celkem 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 485 Kč se splatností ke každému 15.10.2019. Z přípisu ze dne 30.10.2019 má soud za prokázané, že žalobkyně zesplatnila poskytnutý úvěr a vyzvala žalovaného k zaplacení částky 34 496,44 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 28.4.2020 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky vyzývala, když z poštovní dodejky má soud za prokázané, že tato výzva byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne 6.11.2019. 6.) Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7.) Podle § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8.) Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě se žalobkyně zavázala prostřednictvím mandatáře poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 429Kč a dále pak poskytla žalovanému možnost čerpat úvěr až do výše úvěrového rámce 30 000 Kč, žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky žalobkyni sjednaným způsobem vrátit. Žalobkyně svoje povinnosti ze shora uvedené smlouvy řádně splnila, když žalovanému poskytla spotřebitelský úvěr ve výše uvedeném rozsahu, stejně jako mu umožnila čerpat finanční prostředky až do výše 30 000 Kč. Povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky včetně sjednaného úroku a poplatků pak nebyla z jeho strany splněna, když s ohledem na shora uvedené žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho okamžité úhradě. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému uhradit celkem částku ve výši 34 496,44Kč, jejímž předmětem je i smluvní pokuta ve výši 659,50Kč za prodlení žalovaného s úhradou jednotlivých splátek ve výši 10 % z dlužných splátek, když tento nárok žalobkyně shledal soud oprávněný ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určen v souladu ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9.) Výrok o náhradě nákladu řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s., když žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 380 Kč, ze tří úkonů právní služby po 500 Kč (tj. 1500 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za přípravu převzetí zastoupení, sepis žaloba a zaslání kvalifikované výzvy plnění, tří režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 3 558 Kč. Při posuzování výše odměny advokáta a režijních paušálů soud postupoval dle uvedeného ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění vzhledem k tomu, že všechny podmínky pro užití uvedeného ust. § 14b cit. vyhl. byly splněny, tj. řízení ve věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustálené vzoru uplatněném opakovaně žalobcem v obdobných věcech, předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobci byla náhrada nákladů řízení přiznána tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 10.) O lhůtách ke splnění povinností vyplývajících z tohoto rozhodnutí rozhodoval soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. a k jejich splnění určil lhůtu obecnou třídenní. Místo k plnění u nákladů řízení pak bylo určeno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.