17 C 127/2021-62 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela distančně dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které mu poskytla úvěr v celkové výši [částka] bankovním převodem na jeho účet. Žalovaný byl povinen splácet poskytnutý úvěr minimální částkou ve výši 1/5 ze svého dluhu, minimálně však částku [částka]. Strany si v bodu 5.1 smlouvy sjednaly poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny, tj. [částka], který souvisí zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o čerpání úvěru a zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobce. Dále si strany v bodu 6.1 smlouvy sjednaly úrok ve výši 20% měsíčně s tím, že pokud se stane celý dluh splatným podle bodu 6.5 smlouvy, bude žalovaný povinen platit sjednaný úrok ve výši 15% ročně namísto původně sjednaného úroku. Celková výše úroku činí částku [částka]. Dále si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši [částka] pro případ prodlení se splacením dluhu, a to za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Smluvní pokuta tak činí [částka]. Podle článku 6.5 smlouvy se stává celý dluh splatným v případě, že žalovaný bude v prodlení se splacením dluhu nebo jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný dlužnou částku ve splatnosti neuhradil a od [datum] je tak v prodlení. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku [částka]. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka, žalovaný přesto svůj dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že požádal o splátkový kalendář a úhrady ve výši [částka] vždy k 20. dni v měsíci a současně navrhl smírné vyřešení sporu. Návrh na schválení smíru soudu rovněž předložila žalobkyně, nicméně usnesením č. j. 17 C 127/2021-60 ze dne 12. 8. 2021 soud rozhodl tak, že navržený smír neschválil. 3. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud následně ve věci rozhodl bez jednání. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil, že strany uzavřely distančním způsobem dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru s výší úvěrového limitu až do [částka], na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému postupně na číslo bankovního účtu uvedené ve smlouvě peněžní prostředky ve výši [částka] (dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]), jak vyplývá z předloženého výpisu z účtu věřitele. Strany si sjednaly (bod 6.3 smlouvy) smluvní pokutu ve výši [částka] pro případ prodlení žalovaného s úhradou dluhu či jeho části, a to za každý započatý měsíc s tím, že nárok vzniká po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalovaného. Žalobkyně nárokuje smluvní pokutu v částce [částka] (výpis k revolvingovému úvěru ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]). Dále si strany sjednaly úrok ve výši 20% měsíčně a v případě, že se stane celý dluh splatným, byl žalovaný nadále povinen platit úrok ve výši 15% ročně (bod 6.1 smlouvy). Žalovaný byl dále povinen splácet poskytnutý úvěr minimální splátkou ve výši 1/5 dluhu, minimálně však [částka] měsíčně (bod 4.1 smlouvy). Poplatek za čerpání úvěru si sjednaly ve výši 20 % z čerpané jistiny (bod 5.1 smlouvy), tj. v částce [částka]. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru. Celkem žalovaný uhradil na svůj dluh částku [částka] (výpisy k revolvingovému úvěru). Úrok ve výši 20% měsíčně byl žalovanému účtován v celkové výši [částka], přičemž celková dlužná částka činí podle posledního výpisu k revolvingovému úvěru ze dne [datum] k tomuto dni částku [částka]. Předžalobní upomínkou ze dne [datum], odeslanou ve stejný den, byl žalovaný vyzván k zaplacení svého dluhu do [datum]. Podle statistických údajů [obec] národní banky dostupných na [webová adresa] činily průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci nad jeden rok do pěti let průměrně 8,59 % ročně v období srpen 2019. 5. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 6. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 7. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný, a to pokud jde o částku [částka]. Soud shledal úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 580 OZ, jelikož tato smlouva je právním jednáním, které se příčí dobrým mravům. Strany si totiž neplatně sjednaly úrok z úvěru ve výši 20% měsíčně, tedy ve výši 240% ročně. Takový úrok jako esenciální složka úvěrové smlouvy je ujednání příčícím se dobrým mravům podle § 580 odst. 1 OZ, k němuž soud přihlíží podle § 588 OZ z úřední povinnosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, příp. sp. zn. 33 Odo 234/2005). Dále pak soud považuje poplatek za poskytnutí úvěru za umělé zastírání úročení poskytnutých peněz, jelikož primárním zdrojem zisku v případě poskytování úvěru má být sjednaný úrok a nikoli smluvený administrativní poplatek, který je navíc ve výši 20 % z poskytnuté jistiny. Poskytovatel úvěru závazek zatížený nepřiměřeně vysokým úrokem navíc ještě utvrdil ujednáním o smluvní pokutě. Nebyla-li smlouva uzavřena platně, nicméně žalobkyni se podařilo prokázat, že žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši [částka] a dále jej vyzvala předžalobní výzvou, aby dlužnou částku vrátil, bylo žalobě vyhověno v té části, která odpovídá nevrácené jistině. Na straně žalovaného totiž došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ, jelikož obdržel plnění bez právního důvodu s ohledem na neplatnost smlouvy a v souladu s § 2991 odst. 1 OZ je tak povinen toto bezdůvodné obohacení vrátit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o počátek prodlení, bezdůvodné obohacení je splatné zpravidla na výzvu, ve které byl stanoven datum, do kterého měl žalovaný svůj dluh uhradit. Ode dne následujícího, tj. ode dne [datum] se tak žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení. Vzhledem k zanedbatelnému rozdílu mezi výslednou částkou, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit a částkou, kterou navrhoval žalovaný hradit pravidelně ve splátkách, soud o plnění ve splátkách nerozhodl a stanovil ke splnění povinnosti uložené tímto rozsudkem lhůtu v délce 3 dnů v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. 9. Ve zbytku nezbylo soudu, než žalobu zamítnout, ať už se jednalo o nárok na smluvený úrok, poplatek za čerpání úvěru nebo smluvní pokutu. Žádnému z těchto nároků nemohlo být vyhověno, jelikož bez platnosti primárně sjednaného závazku v podobě úvěrové smlouvy nemohla být platná ani vedlejší ujednání, z nichž žalobkyně tyto nároky odvozuje. S ohledem k tomu, že splatnost žalobou uplatněného nároku nastala až na základě výzvy k plnění, nárok na zaplacení úroku z prodlení v období předchozího domnělého prodlení byl zamítnut. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož žalovanému náleží náklady řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve sporu, které spočívají v jedné paušální náhradě (vyjádření doručené soudu dne [datum]) v částce [částka] dle ust. § 2 odst. 3 č. 254/2015 Sb. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. Jelikož ke dni rozhodnutí byl žalovaný úspěšný v rozsahu přibližně 89 % a neúspěšný v rozsahu 11 %, pak po odečtení těchto dvou hodnot má žalovaný právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 78 %, tedy v částce [částka] Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 o.s.ř.