24 C 315/2021-38 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že dne [datum] s ním uzavřela smlouvu ke službě„ [anonymizována dvě slova]“, v níž se zavázala hradit za něj cenu zboží a služeb objednaných prostřednictvím vybraných e-shopů s tím, že on jí tuto cenu uhradí dodatečně. Žalovaný zároveň využil i služby„ [anonymizována dvě slova]“, která představuje platební prostředek, kterým lze zaplatit za zboží a služby kupní cenu prostřednictvím„ [anonymizována dvě slova]“. Žalovaný však svým povinnostem řádně nedostál a za zboží zakoupené dne [datum] v celkové ceně [částka] jí dosud nezaplatil ničeho. Dalších [částka] požadovala žalobkyně z titulu poplatku z prodlení žalovaného s hrazením jednotlivých vyúčtování. Na příslušenství vymáhaných pohledávek požadovala žalobkyně úroky z prodlení ve výši 9,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně ze dne [datum], dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě, jež mu byla doručena do vlastních rukou dne [datum], nevyjádřil. 3. V daném případě postupoval soud dle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně i žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně. Na základě těchto má soud za zjištěné následující skutečnosti. Dne [datum] uzavřeli účastníci tohoto řízení smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému službu„ [anonymizována dvě slova]“ a umožnit jí realizovat platby do určitého limitu za zboží a služby prostřednictvím tohoto účtu. Žalobkyně zároveň poskytla žalovanému platební prostředek„ [anonymizována dvě slova]“, jehož prostřednictvím žalovaný mohl realizovat platby do určitého limitu za zboží a služby. Žalovaný se zavázal do 15. dne následujícího měsíce hradit vyúčtování takto provedených nákupů, a to vždy alespoň ve výši 10 % všech dosud neuhrazených čerpání, pod sankcí zesplatnění vyúčtování a vzniku povinnosti zaplatit„ účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu“, jejichž výše je uvedena v obchodních podmínkách. Dne [datum] si žalovaný zakoupil zboží v e-shopu [webová adresa] v celkové ceně [částka]. Tento nákup proběhl elektronickou cestou prostřednictvím e-shopu, s nimž měla žalobkyně uzavřenou smlouvu o poskytování služby„ [anonymizováno]“ a o postoupení pohledávky z titulu kupní ceny na žalobkyni, a byly zaplaceny službou„ [anonymizována dvě slova]“. Tento nákup byl uhrazen prostřednictvím platebního prostředku„ [anonymizována dvě slova]“. Z vyúčtování za leden [rok] vyplývá, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala poplatek z prodlení v celkové výši [částka]. Žalovaný byl o zaplacení dlužné částky opakovaně upomínán, naposledy prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. 5. Podle § 2430 občanského zákoníku (dále jen o. z.) příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. 6. Podle § 1889 o. z. nepřivolí-li věřitel k převzetí dluhu nebo odmítne-li k němu dát souhlas, nevzniká věřiteli vůči přejímateli dluhu přímé právo; přejímatel dluhu má však vůči dlužníku povinnost zařídit, aby dlužník nemusel věřiteli plnit. Takovou povinnost má vůči dlužníku i ten, kdo se mu zaváže, že opatří plnění jeho věřiteli. 7. Podle § 1936 odst. 2 o. z. kdo plní dluh jiného, aniž za dluh ručí a ani jinak dluh nezajistil, může na věřiteli požadovat před splněním nebo při něm, aby mu postoupil svoji pohledávku. 8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená. 10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný jen zčásti. Na základě právního posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla skutečně platně uzavřena smlouva, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému službu„ [anonymizována dvě slova]“ a umožnit jí realizovat platby za zboží a služby prostřednictvím tohoto účtu a službu„ [anonymizována dvě slova]“, která spočívá v poskytnutí platební prostředku, jehož prostřednictvím žalobkyně umožnila žalovanému platit za zboží a služby. Žalovaný se zavázal hradit vyúčtování takto provedených nákupů do 15. dne následujícího měsíce. Tuto smlouvu soud pak právně posoudil jako smlouvu příkazní ve smyslu § 2430 a násl. o. z., konkrétně pak jako smlouvu o převzetí plnění ve smyslu § 1889, věty druhé, o. z. Platby zboží a služeb provedené žalobkyní za žalovaného jsou plněními s výhradou subrogačního regresu ve smyslu § 1936 odst. 2 o. z. a z právního hlediska tedy nejde o plnění ceny zboží nebo služby, ale o plnění úplaty za postoupení pohledávky dodavatele vůči žalovanému z titulu ceny zboží nebo služby. 11. Soud má za prokázaná skutková tvrzení žalobkyně o období, v němž žalovaný zakoupil zboží v celkové ceně [částka] (viz podrobně výše). Žalobkyně za něj toto zboží zaplatila a tím došlo k postoupení pohledávky z titulu ceny zboží na žalobkyni. Kupní ceny je tedy žalovaný podle § 2079 o. z. nyní povinen zaplatit žalobkyni. Jelikož žalovaný ničeho nezaplatil, je žaloba ohledně kupní ceny po právu, a proto jí soud vyhověl. V rozsahu nároku na zaplacení poplatku z prodlení v celkové výši [částka] soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť výše poplatku z prodlení nebyla sjednána ve vlastní spotřebitelské smlouvě, ale pouze odkazem na obchodní podmínky (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3512/11). 12. S ohledem na to, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, soud žalobě vyhověl i co do zákonného úroku z prodlení s odkazem na ustanovení § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni prodlení žalovaného. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení toliko částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 33,4 % z jejich celkové výše [částka] (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66,7% a úspěchu žalované v rozsahu 33,3 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby (předžalobní výzva, převzetí věci, podání ve věci samé) realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 14. Lhůty k plnění jednotlivých povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byly stanoveny dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., jako běžné třídenní, neboť k jejich delšímu určení neshledal soud důvodu a toto nemělo oporu ani v provedeném dokazování.