25 C 123/2020-64 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se nejprve v nadepsané věci domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 1 518 Kč s úrokem z prodlení v zákonné sazbě, další žalobou zapsanou pod sp. zn. 34 C 124/2020 se dále domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované zaplatit jí částku 4 544 Kč s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Žaloby odůvodnila tím, že žalovaná jako cestující použila dopravní prostředek městské dopravy provozované žalobkyní a na výzvu pověřené osoby se dne 17. 11. 2018 na lince [číslo] ([anonymizováno]), dne 29. 6. 2019 na lince č. N1 (autobus), dne 25. 1. 2019 na lince [číslo] ([anonymizováno]) a dne 21. 4. 2019 na lince [číslo] ([anonymizováno]) neprokázala platným jízdním dokladem [anonymizováno] [obec] [anonymizováno]. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni přirážku k jízdnému v částce 4 x 1 500 Kč a jízdné 3 x 18 Kč a 1 x 8 Kč. Žalovaná dlužnou částku dosud nezaplatila. 2. Usnesením ze dne 7. 9. 2020 pod č. j. 25 C 123/2020-34 došlo ke spojení řízení vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 25 C 123/2020 a 34 C 124/2020, obě spojená řízení byla nadále vedena pod sp. zn. 25 C 123/2020. 3. Žalovaná se k žalobám nevyjádřila. Listiny jí byly doručovány v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu zapsanou v Centrální evidenci obyvatel ČR a na další soudem zjištěné adresy. K jednání soudu, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni, se žalovaná bez omluvy nedostavila, žalobkyně svoji neúčast omluvila, přičemž nežádala o odročení jednání, soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které korespondují se skutkovými tvrzeními žalobkyně. Ze záznamu o provedené přepravní kontrole vyplývá, že žalovaná, jako cestující v MHD, se neprokázala platným jízdním dokladem podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a dle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, čímž jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni 4 x jízdné a 4 x přirážku k jízdnému, jejíž výše nepřesahuje zákonem stanovenou částku. Vedle dlužné jistiny má žalobkyně nárok na zaplacení úroku z prodlení podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) ve výši určené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisy ze dne 3. 7. 2019, 17. 10. 2019 a 13. 1. 2020 (předžalobní upomínky, dodejky). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná dlužnou částku žalobkyni zaplatila. 5. Soud s ohledem na výše zjištěné skutečnosti posoudil nároky žalobkyně s přihlédnutím k ustanovení § 2550 a násl. NOZ jako důvodné, neboť žalovaná tím, že využila ke své přepravě dopravní prostředky žalobkyně, konkludentně uzavřela jednotlivé smlouvy o přepravě ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2550 a násl. NOZ, její povinností je zaplatit jízdné upravené v přepravním řádu žalobkyně a dále za porušení své povinnosti i přirážku stanovenou v přepravním řádu žalobkyně, jež nepřevyšuje výši určenou v ust. § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. a v ust. § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná nebyla dostatečně rozumově vyspělá k uzavření jednotlivých přepravních smluv, když jí bylo v době první jízdy více než 16 let. V současné době je již osobou zletilou, plně svéprávnou. Soud proto žalobě zcela vyhověl, přičemž lhůtu k plnění stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. jako běžnou třídenní. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. Žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které se sestávají toliko ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z náhrady hotových výdajů žalobkyně v paušální výši ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. za 2 úkony (výzva k plnění a sepis žaloby) po 100 Kč dle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 600 Kč. I tato uložená povinnost je splatná v zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. Protože soud nepovažuje náklady, které vznikly podáním dvou samostatných žalobních návrhů v rozmezí tří týdnů za účelně vynaložené, přiznal žalobkyni toliko náklady, které by vznikly v souvislosti s podáním jedné žaloby. Nic žalobkyni nebránilo, aby učinila předmětem žaloby všechny jízdy žalované, za něž do podání žaloby nezaplatila jízdné a přirážku.