25 C 139/2021-20 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 1 074,87 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění vozidla s datem počátku pojištění od 20. 11. 2019. Předmětnou smlouvou došlo k pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Účastníci sjednali první pojistné v roční výši 4 772 Kč, které bylo smluveno v půlročním intervalu a splatné k prvnímu dni daného pojistného období. K zániku pojištění došlo výpovědí pojistníka ve lhůtě 2 měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy, a to s účinností ke dni 26. 1. 2020. Ke dni zániku pojištění činí dlužné pojistné za období od 20. 11. 2019 do 26. 1. 2020 částku 874,87 Kč. Dále žalobkyni vznikl nárok na úhradu sjednaného poplatku ve výši 200 Kč za zaslání upomínky. K úhradě byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 1. 3. 2021, ani poté dluh na pojistném nevyrovnal. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu zapsanou v Centrální evidenci obyvatel ČR. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 3. Soud z listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli dne 20. 11. 2019 pojistnou smlouvu – sdružené pojištění vozidla k pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, v níž se žalovaný zavázal platit pojistné za sjednané pololetní období ve výši 2 386 Kč (4 772 Kč ročně). Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, počátek pojištění byl stanoven na den 20. 11. 2019. Uvedenou smlouvou došlo k pojištění vozidla [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka], jehož vlastník a provozovatel byl žalovaný (pojistná smlouva [číslo]). Nedílnou součást citované smlouvy tvořily pojistné podmínky žalobkyně. Dopisem ze dne 28. 1. 2020 žalobkyně žalovanému sdělila, že ke dni 25. 1. 2020 zanikla z důvodu výpovědi pojistná smlouva a vyzvala ho k úhradě dluhu na pojistném (výpověď pojištění z pojistné smlouvy). Poplatek za upomínání ve výši 200 Kč vyplývá ze všeobecných pojistných podmínek a sazebníku žalobkyně. K úhradě dluhu žalobkyně žalovaného vyzvala rovněž dopisem ze dne 29. 2. 2020 a dále prostřednictvím svého zástupce dopisem ze dne 1. 3. 2021 (zmíněný dopis včetně dodejky a poštovního podacího archu). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný dlužnou částku žalobkyni zaplatil. 4. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“), pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 5. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva v souladu s ustanovením § 2758 a násl. NOZ. Účastníci sjednali pojistné, které bylo splatné v půlročním intervalu, přičemž z tvrzení žalobkyně, které žalovaný žádným způsobem nerozporoval, vyplynulo, že žalovaný nezaplatil pojistné za shora označené období v poměrné části 874,87 Kč. Pojištění zaniklo v návaznosti na výpověď žalovaného. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 NOZ má žalobkyně právo na pojistné za dobu, po kterou trvalo pojištění. Protože v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný svoji povinnost za shora označené období vůči žalobkyni splnil, dluží jí částku 1 074,87 Kč, přičemž 200 Kč žalobkyni náleží z titulu sjednaného poplatku za zaslání upomínky, jenž byl účastníky řízení ujednán v citované pojistné smlouvě odkazem sazebník žalobkyně. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nesplněním svého závazku dostal do prodlení, má žalobkyně vedle dlužné jistiny nárok na zaplacení úroků z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 NOZ, přičemž výše zákonné sazby je určena ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná a žalovanému uložil povinnost k úhradě tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. jako běžná třídenní. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. a s ust. § 151 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT) za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a kvalifikovaná výzva k plnění) á 200 Kč a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby á 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) AT. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 189 Kč Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, splatná rovněž v zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. 8. Soud pro úplnost dodává, že je na místě aplikovat ustanovení § 14b AT, neboť podání bylo vypracováno na ustáleném vzoru uplatněném shodnou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jejichž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Obdobně jako v jiných žalobních návrzích žalobkyně opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu adhézních smluv, kdy dochází pouze k částečné úpravě (záměně) některých individuálních údajů, týkajících se především generálií žalované osoby, jednotlivých částek a dat. Je taktéž nerozhodné, zda žalobkyně je v obdobných věcech zastupována různými právními zástupci. V tomto směru soud poukazuje i na obdobné závěry Krajského soudu v Plzni (např. usnesení ze dne 11. 2. 2016 č.j. 25Co 31/2016-41).