25 C 176/2021-33 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 3 588 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky za období od 13. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a s úrokem z prodlení částečně kapitalizovaném od 4. 1. 2021 do 12. 2. 2021 částkou 32,44 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci uzavřeli dne 24. 6. 2020 úvěrovou smlouvu k poskytnutí bezúčelového spotřebitelského úvěru, která byla sjednána prostřednictvím internetových stránek žalobce (www.kamali.cz). Žalobce popsal, jakým způsobem lze uzavřít distančně smlouvu, jak je zároveň ověřena i identita žadatele s tím, že na účet, kam má dojít k vyplacení úvěru, z tohoto účtu musí být žalobci odeslána částka 1 Kč, coby ověřovací poplatek. Žalobce zároveň hodnotí schopnost žadatele poskytnutý úvěr splácet. Žalovanému byla poskytnuta částka 3 000 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 99 Kč do třiceti dnů od jeho poskytnutí. Částka 3 000 Kč byla žalovanému zaslána dne 24. 6. 2020 na účet uvedený ve smlouvě č. [bankovní účet]. Dále byl sjednán poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč. Protože svoje smluvní povinnosti neplnil řádně a včas, žalobce v souladu se smluvním ujednáním přistoupil k vyúčtování smluvní pokuty (dne 31. 7. 2020 v částce 100 Kč a dne 23. 10. 2020 ve výši 100 Kč). Na tyto účelně vynaložené náklady žalobce započítával poměrnou část za mzdy zaměstnanců, náklady na SMS zprávy, telefonické hovory apod. Žalovanému byla účtována jednorázová smluvní pokuta, která byla vypočtena v souladu se smluvním ujednáním jako 3 % z nesplacené jistiny a úroků. Konkrétně se jednalo o smluvní pokutu ve výši 90 Kč, která byla účtována dne 4. 9. 2020. Ke dni sepsání žalobního návrhu žalobce za žalovaným evidoval pohledávku v celkové výši 3 588 Kč, jež se sestávala z neuhrazené jistiny ve výši 3 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 99 Kč, poplatku za expres výplatu 199 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 200 Kč a smluvních pokut v celkové výši 90 Kč Ani přes výzvu žalovaný dlužnou částku žalobci nezaplatil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu zapsanou v Centrální evidenci obyvatel ČR. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem. 3. Soud z listinných důkazů zjistil skutečnosti, které korespondují s tvrzeními žalobce. Účastníci uzavřeli dne 24. 6. 2020 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 3 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatky za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč, ověřovacím poplatkem 1 Kč a za expres výplatu ve výši 199 Kč do 24. 7. 2020 Roční úroková sazba byla vypočtena ve výši 48,9 %. V případě nevrácení poskytnutých peněžních prostředků byl žalobce oprávněn účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které ke dni uzavření úvěrové smlouvy byly vypočteny v minimální výši 100 Kč za měsíc vymáhání, přičemž tato částka se mohla měnit podle reálných nákladů vstupujících do kalkulace, dále smluvní pokutu ve výši 3 % z jistiny úvěru, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky a úrok z prodlení v zákonné sazbě (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a úvěrová smlouva). Z opisu výpisu proplacení smlouvy vyplývá, že dne 24. 6. 2020 žalobce zaslal na účet č. [bankovní účet] částku 3 000 Kč. Shodná informace je patrná i z předloženého výpisu čerpání, splátek a úhrad. Z tohoto výpisu dále plyne, že žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho. Dlužná částka se sestávala z jistiny ve výši 3 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 90 Kč, poplatků ve výši 99 Kč a 199 Kč a účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč. Žalobce soudu předložil i kopii občanského průkazu žalovaného. Dopisem ze dne 4. 12. 2020 žalobce vyzval žalovaného ke splacení dluhu (zmíněný dopis včetně poštovního podacího archu). 4. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ust. § 2048 NOZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Podle ust. § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. NOZ. Žalobce svoji povinnost ze smlouvy řádně splnil, když umožnil žalovanému čerpat sjednanou výši úvěru. Žalovaný však svoji povinnost ze smlouvy porušil, když poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, čímž se dostal do prodlení. V řízení má soud za prokázané, že žalovaný řádně nehradil, žalobci ze svého závazku nezaplatil ničeho. Žalovaný se zavázal vedle poskytnuté jistiny zaplatit žalobci i sjednané poplatky, případně smluvní pokuty, pokud by došlo k porušení jeho povinností. Ujednání o smluvní pokutě soud posoudil s přihlédnutím k ustanovení § 2048 NOZ Smluvní pokuta byla sjednána přímo ve smlouvě o úvěru jako důsledek pro nesplácení úvěru, a to ve výši 3 % z jistiny úvěru (maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky). Dále přímo v úvěrové smlouvě byly sjednány poplatky za náklady spojené s vymáháním pohledávky, které žalobce rovněž uplatňoval. I tyto náklady soud hodnotí v souladu s ust. § 2048 NOZ, z řízení nevyplynulo, že jde o skutečně vynaložené náklady, jejichž konkrétní výši by žalobce označenými (předloženými) důkazy prokázal. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého závazku, má žalobce v souladu s ustanovením § 1970 NOZ právo vedle plnění i na přiznání úroků z prodlení, jejich výše je stanovena v souladu s prováděcím předpisem (ustanovení § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.). S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 3 620,44 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 3 000 Kč, poplatků a účelně vynaložených nákladů v celkové výši 498 Kč a smluvních pokut v celkové výši 90 Kč a částečně kapitalizovaného příslušenství (úroku z prodlení od 4. 1. 2021 do 12. 2. 2021) ve výši 32,44 Kč. Soud proto žalobě zcela vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. jako běžnou třídenní. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. a s ustanovením § 151 odst. 2 o.s.ř. Žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za 2 a půl úkonu právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a prostá výzva k plnění) á 200 Kč dle ustanovení § 14b odst. 1, bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) odst. 1, dále náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) AT. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 168 Kč Celkem tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 368 Kč, splatná rovněž ve výši dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.