25 C 225/2021-30 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 7 376 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne 23. 12. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění vozidla s datem počátku pojištění od 23. 12. 2019. Předmětnou smlouvou došlo k pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Účastníci sjednali první pojistné ve výši 2 534 Kč, které bylo smluveno v měsíčním intervalu a splatné k prvnímu dni daného pojistného období. Žalovaný nezaplatil pojistné, pojištění zaniklo ke dni 7. 4. 2020. Ke dni zániku pojištění činí dlužné pojistné za období od 23. 12. 2019 do 7. 4. 2020 částku 7 376 Kč. K úhradě byl žalovaný opakovaně vyzván, naposledy dopisem ze dne 25. 2. 2021, ani poté dluh na pojistném nevyrovnal. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu zapsanou v Centrální evidenci obyvatel ČR a na další soudem zjištěné adresy. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 3. Soud z listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli dne 23. 12. 2019 pojistnou smlouvu o pojištění vozidla k pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, v níž se žalovaný zavázal platit pojistné za sjednané měsíční období ve výši 1 502 Kč (18 023 Kč ročně). Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, počátek pojištění byl stanoven na den 23. 12. 2019. Uvedenou smlouvou došlo k pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka], jehož vlastník a provozovatel byl žalovaný (pojistná smlouva [číslo]). Nedílnou součást citované smlouvy tvořily pojistné podmínky žalobkyně. Z dodatku – pojistné podle počtu ujetých kilometrů k nabídce pojistitele na uzavření pojistné smlouvy [anonymizováno] 2015 soud dále zjistil, že účastníci ujednali podmíněnou slevu ve výši 20 %, pokud žalovaný dodá do 7. 1. 2020 a následně vždy každé 3 měsíce pořízený snímek tachometru vozidla. Pokud by z něho vyšlo najevo, že počet ujetých km překročil žalovaným stanovené rozmezí, má žalobkyně právo doúčtovat pojistné, které odpovídá počtu skutečně najetých km, a to dle tabulky, která činila součást tohoto dodatku. Dopisem ze dne 25. 2. 2020 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužného pojistného s tím, že žalovaného upozornila pro případ, pokud by nedošlo k jeho úhradě nejpozději do stanoveného data přesahujícího 1 měsíc, že dojde k zániku pojištění sjednaného touto smlouvou. Dopisem ze dne 2. 5. 2020 žalobkyně žalovaného upozornila, že dne 7. 4. 2020 zanikla z důvodu nezaplacení pojistného pojistná smlouva a vyzvala ho k úhradě dluhu na pojistném. Z přehledu pojistné smlouvy je patrné, že ke dni ukončení pojistné smlouvy (7. 4. 2020) žalovaný dlužil žalobkyni částku 7 376 Kč, přičemž součástí vyúčtovaných částek byl i poplatek za upomínání ve výši 50 Kč. Žalovaný uhradil dne 15. 1. 2020 měsíční výši sjednaného pojistného 1 502 Kč, čímž akceptoval uzavření smlouvy za podmínek v ní stanovených. Zmíněný poplatek vyplývá ze všeobecných pojistných podmínek a sazebníku žalobkyně. K úhradě dluhu žalobkyně žalovaného vyzvala rovněž dopisy ze dne 4. 9. 2020, 6. 10. 2020 a dále prostřednictvím svého zástupce dopisem ze dne 6. 11. 2020 a 25. 2. 2021 (zmíněné dopisy včetně dodejky a sledování zásilek - PoštaOnline). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný dlužnou částku žalobkyni zaplatil. 4. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“), pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 5. Podle § 2804 NOZ upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva v souladu s ustanovením § 2758 a násl. NOZ. K uzavření smlouvy došlo distančně v návaznosti na písemný návrh smlouvy žalobkyně, který žalovaný první úhradou sjednaného měsíčního pojistného akceptoval. Součástí této smlouvy byl i dodatek, v němž účastníci dojednali slevu na pojistném, která však byla podmíněna počtem ujetých km a prokázání této skutečnosti zasláním snímku tachometru vozidla. Účastníci sjednali pojistné, které bylo splatné v měsíčním intervalu, přičemž z tvrzení žalobkyně, které žalovaný žádným způsobem nerozporoval, vyplynulo, že žalovaný nezaplatil pojistné za shora označené období v poměrné části 7 326 Kč. Pojištění zaniklo dle výše citovaného ustanovení § 2804 NOZ, neboť žalovaný ani přes upomínku nedoplatil dlužné pojistné. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 NOZ má žalobkyně právo na pojistné za dobu, po kterou trvalo pojištění. V daném případě se konkrétně jedná o shora označenou dobu, přičemž žalobkyně, jakožto pojistitel, má v souladu s § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Protože v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný svoji povinnost za shora označené období vůči žalobkyni splnil, dluží jí částku 7 376 Kč, přičemž 50 Kč žalobkyni náleží z titulu sjednaného poplatku za výzvu k úhradě dlužné částky, jenž byl účastníky řízení ujednán v citované pojistné smlouvě odkazem sazebník žalobkyně. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nesplněním svého závazku dostal do prodlení, má žalobkyně vedle dlužné jistiny nárok na zaplacení úroků z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 NOZ, přičemž výše zákonné sazby je určena ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná a žalovanému uložil povinnost k úhradě tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. jako běžná třídenní. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. a s ust. § 151 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT) za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a kvalifikovaná výzva k plnění) á 200 Kč a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby á 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) AT. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 189 Kč Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, splatná rovněž v zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.