25 C 238/2020-48 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 72 012,60 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě z této částky od 1. 1. 2020 do zaplacení. Žalobu po doplnění odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, [anonymizováno 5 slov], uzavřel se žalovanou dne 6. 6. 2016 (správně 13. 6. 2016) smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí původní věřitel poskytl úvěr ve výši 100 000 Kč, který čerpala dne 14. 6. 2016. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit v 96 měsíčních splátkách po 1 700 Kč. Úrokovou sazbu strany sjednaly ve výši 9,48% ročně, celkově měla žalovaná zaplatit původnímu věřiteli částku 143 040 Kč. Dále se zavázala hradit pojistné ve výši 4,79% z měsíční splátky úvěru za pojištění schopnosti splácet úvěr, pojistné za tříměsíční pojistné období činilo částku 630 Kč (210 x 3). Protože žalovaná nehradila měsíční splátky pravidelně, původní věřitel přistoupil ke dni 31. 12. 2019 k zesplatnění celého zůstatku úvěru. K tomuto dni činil dluh žalované částku 72 012,60 Kč, který tvořila jistina ve výši 69 114,45 Kč, kapitalizovaný úrok v částce 1 615,45 Kč, poplatky ve výši 600 Kč, smluvní pokuta ve výši 52,70 Kč a dlužné pojistné v částce 630 Kč. Původní věřitel postoupil tuto pohledávku žalobci, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 27. 1. 2020 Ani přes upomínku ze dne 27. 1. 2020 žalovaná dlužnou částku nezaplatila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Listiny jí byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu uvedenou v registru obyvatel a na další soudem zjištěné adresy. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem. 3. Soud z provedených listinných důkazů zjistil následující skutečnosti. Žalovaná na základě žádosti o poskytnutí klasického spotřebitelského úvěru a revolvingového spotřebitelského úvěru uzavřela dne 13. 6. 2016 se [právnická osoba] [anonymizována tři slova], jednající v České republice prostřednictvím [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], odštěpný závod, smlouvu o klasickém spotřebitelském úvěru [číslo] smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru i rámcovou smlouvu o platebních službách, na jejímž základě jí původní věřitel poskytl úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 9,48% ročně v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 1 700 Kč, splatných vždy do 17. dne každého kalendářního měsíce, počínaje dnem 17. 6. 2016. Součástí celkové výše měsíční splátky byla i úhrada za pojištění schopnosti splácet, jež byla sjednána ve výši 4,79% z měsíční splátky úvěru. RPSN činila 9,9% Vedle toho žalovaná uzavřela i smlouvu o revolvingovém úvěru s aktuálním úvěrovým rámcem 10 000 Kč, maximálním úvěrovým rámcem 150 000 Kč, poskytnuté peněžní prostředky se zavázala vrátit spolu se sjednanou úrokovou sazbou 22,68% ročně a měsíčním poplatkem za správu a vedení účtu ve výši 69 Kč včetně pojištění ve výši 4,99% z měsíční splátky úvěru minimálně 5% z dlužné částky, nejméně však 500 Kč. Nedílnou součást smlouvy činily všeobecné obchodní podmínky i sazebník původního věřitele. V rámci smlouvy byly sjednány i poplatky za odeslání první upomínky ve výši 100 Kč a druhé upomínky ve výši 200 Kč, rovněž smluvní pokuta za prodlení se splácením úvěru po dobu delší než 30 dnů ve výši 8% ze splatné splátky a smluvní pokuta za spuštění vymáhacího procesu ve výši 400 Kč (žádost o klasický spotřebitelský úvěr/smlouva o klasickém spotřebitelském úvěru a žádost o revolvingový spotřebitelský úvěr/smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru a rámcová smlouva o platebních službách). Nárok žalobce vyplývá ze smlouvy o spotřebitelském úvěru (nikoliv ze smlouvy o revolvingovém úvěru). Původní věřitel se žalovanou dále dne 6. 6. 2016 uzavřeli i dohodu o způsobu řešení sporů. Z výpisu z [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] vyplývá, že dne 14. 6. 2016 původní věřitel zaslal příjemci [celé jméno žalované] částku 100 000 Kč. Tato skutečnost vyplývá i z výpisu z úvěrového účtu žalované. Z něho dále plyne, že ke dni 19. 11. 2019 činil dluh žalované částku 72 012,60 Kč, jež se sestával z úroku ve výši 1 615,45 Kč, pojištění ve výši 630 Kč, poplatku v částce 600 Kč a pokuty ve výši 52,70 Kč. Dopisem ze dne 27. 11. 2019 původní věřitel odstoupil od úvěrové smlouvy a vyzval žalovanou k úhradě částky 72 013 Kč (zmíněný dopis). Žalovaná před uzavřením smlouvy vyplnila i osobní dotazník, v rámci něhož učinila souhlas a prohlášení v souvislosti se žádostí o úvěr - osobní údaje a bankovní tajemství. Dále téhož dne podepsala i přihlášku k pojištění, která činila přílohu k žádosti o klasický spotřebitelský úvěr, původnímu věřiteli předložila potvrzení o výši svých příjmů i přehled pohybů na jejím běžném účtu, který byl veden u [právnická osoba] (za měsíc květen roku 2016), předložila i svůj občanský průkaz a potvrzení o přechodném pobytu na území ČR, potvrzení o výši svých příjmů a smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 9. 10. 2015, kterou uzavřela se [právnická osoba] Dne 8. 1. 2020 [právnická osoba] [anonymizována tři slova] uzavřela se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě přešla pohledávka za žalovanou na žalobce, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 27. 1. 2020 (označená smlouva o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky z uvedeného dne). Dne 27. 1. 2020 žalobce prostřednictvím svého zástupce rovněž oznámil žalované postoupení pohledávky a vyzval ji k plnění. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná dlužnou částku zaplatila. 4. Podle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 5. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že tato smlouva byla uzavřena za účinnosti NOZ, bylo na místě aplikovat ustanovení § 2395 a násl. NOZ ve spojení s ustanovením § 1810 a násl. NOZ, neboť na straně žalované vystupuje spotřebitel. Původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalované, která mu předložila výše uvedené dokumenty, čímž splnil svoji zákonnou povinnost. Žalobce se stal v souladu s ust. § 1879 a násl. NOZ věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Původní věřitel se zavázal poskytnout žalované úvěr ve shora uvedené výši, svoji povinnost splnil, avšak žalovaná svoji ujednanou povinnost porušila, když poskytnutý úvěr včetně sjednaného úroku a pojištění v dohodnuté době nevrátila. Žalovaná se dostala do prodlení, když řádně a včas nehradila sjednané splátky. Právní předchůdce žalobce proto využil svého smluvního oprávnění a rozhodl o okamžitém zesplatnění celého zůstatku úvěru, což žalované oznámil. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého závazku, má žalobce v souladu s ustanovením § 1970 NOZ právo vedle plnění i na přiznání úroků z prodlení, jejichž výše je stanovena v souladu s prováděcím předpisem (ust. § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.). Žalobci byl proto přiznán nárok na úhradu dlužné jistiny ve výši 69 114,45 Kč spolu se sjednaným úrokem v kapitalizované výši 1 615,45 Kč (ke dni 31. 12. 2019), dohodnuté poplatky v úvěrové smlouvě za odeslání upomínky a za spuštění vymáhacího procesu ve výši 600 Kč, dále smluvní pokuta sjednaná rovněž v úvěrové smlouvě ve výši 8% z dlužné splátky, kapitalizovaná částkou 52,70 Kč, přičemž poslední dvě položky soud posoudil v souladu s ust. § 2048 a násl. NOZ a rovněž sjednané pojistné ve výši 630 Kč, celkem 72 012,60 Kč Vedle toho byl žalobci přiznán i úrok z prodlení v zákonné sazbě z částky 72 012,60 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když došlo po dohodě stran k připisování úroků k jistině. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil s přihlédnutím k ust. § 160 odst. 1 o.s.ř jako běžnou třídenní. 8. Výro