30 C 126/2021-89 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 4. 2021 ve znění její změny ze dne 6. 10. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovaným 1. a 2. vyklidit a vyklizené předat nemovité věci (rodinný dům a pozemky) specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že je výlučným vlastníkem předmětných nemovitých věcí, když žalovaný 1. uzavřel dne 30. 9. 2019 s právními předchůdci žalobkyně (původními vlastníky) panem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], DiS., nájemní smlouvu, na jejímž základě žalovaný 1. spolu s žalovanou 2. (svou matkou) předmětné nemovité věci užívali. Žalovaný 1. se pak v průběhu nájemního vztahu opakovaně dostával do prodlení s hrazením nájemného, konkrétně za období leden až duben 2020, kdy původní vlastníci vypověděli nájemní smlouvu bez výpovědní doby ve smyslu ustanovení § 2291 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, tedy pro porušení povinnosti nájemce zvlášť závažným způsobem. Předmětná výpověď byla žalovanému 1. zaslána prostřednictvím [právnická osoba], s. r. o. na základě plné moci, přičemž tomuto byla doručena dne 1. 6. 2020. Žalovaný byl zároveň vyzván, aby nemovité věci bez zbytečného odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce od doručení výpovědi, vyklidil. Žalovaní 1. a 2. však předmětnou nemovitost ve lhůtě poskytnuté ze strany žalobkyně nevyklidili. Dne 26. 2. 2021 pak byla žalovanému 1. zaslána opakovaná výzva. Ve vyjádření ze dne 15. 3. 2021 pak žalovaný 1. prostřednictvím svého zástupce JUDr. [jméno] [jméno] sdělil, že nemovité věci nevyklidí, a to až do pravomocného skončení řízení vedeného u Policie ČR, Oddělení hospodářské kriminality, [ulice a číslo] pod číslem jednacím KRPP [číslo]. Dne 23. 3. 2021 pak původní vlastníci jako prodávající uzavřeli s žalobkyní jako kupující smlouvu ohledně shora specifikovaných nemovitých věcí. Dne 20. 4. 2021 pak žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalované 1. a 2. k vyklizení nemovitých věcí. Žalovaní 1. a 2. přes shora uvedenou výzvu předmětné nemovité věci užívají bez právního titulu i nadále. 2. Žalovaný 1. s žalobou nesouhlasil, když k věci samé zejména uvedl, že původním vlastníkem nemovitých věcí byla jeho dcera Bc. [jméno] [celé jméno žalované], která předmětný rodinný dům, včetně pozemků specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku prodala panu [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], DiS., a to pod nátlakem spočívajícím ve výhružkách jí samé, i žalovanému 1., když prodej organizoval a zajišťoval jednatel žalobkyně pan [jméno] [příjmení]. S ohledem na výše uvedené pak dcera žalovaného 1. podala u Okresního soudu Plzeň-město žalobu o neplatnosti kupní smlouvy a zároveň bylo podáno i trestní oznámení. Žalovaný 1. dále doplnil, že předmětné nemovité věci užívá se svou matkou, když dle jeho názoru nedošlo k platnému převodu vlastnického práva na žalobkyni. 3. Žalovaná 2. se k žalobě nevyjádřila. 4. V replice ze dne 22. 6. 2021 žalobkyně uvedla, že postup žalovaného 1. považuje za účelový a obstrukční, když s argumentací o údajné neplatnosti kupní smlouvy přichází žalovaný 1. až téměř po dvou letech od jejího uzavření v době, kdy žalobkyně se domáhá vydání soudního rozhodnutí o vyklizení předmětných nemovitých věcí. Po celou dobu trvání nájemního vztahu, kdy žalovaný 1. hradil původním vlastníkům nemovitosti nájemné, neplatnost kupní smlouvy ani náznakem nenamítal. Naopak potvrdil, že si je vědom toho, že předmětné nemovité věci spolu s žalovanou 2. užívá bez platné nájemní smlouvy, když v této souvislosti žalobkyně odkázala i na řízení vedené u Policie ČR, Městské ředitelství [obec], Obvodní oddělení [obec] [obec] pod číslem jednacím KRPP [číslo]. Pokud jde o žalovaným 1. zmíněné trestní oznámení, pak toto bylo Policií ČR jako nedůvodné odloženo acta, čehož si je žalovaný 1. zcela nepochybně vědom. Pokud jde o údajný nátlak jednatele žalobkyně při prodeji nemovitých věcí, pak tohoto se tento mohl stěží dopustit, neboť celý prodej domlouval a organizoval žalovaný 1., jehož dcera [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalované] touto záležitostí pověřila, a to na základě plné moci ze dne 3. 9. 2019. Tato zároveň byla v rámci řízení o převodu vlastnického práva k nemovitosti vyrozumívána ze strany příslušného katastrálního úřadu, přičemž platnost smlouvy nikdy nerozporovala. Závěrem pak žalobkyně poukázala na skutečnost, že ani případný úspěch v řízení o určení neplatnosti kupní smlouvy nemůže být podkladem pro změnu vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem, resp. nemůže mít význam pro rozhodnutí soudu v dané věci. 5. Podáním ze dne 6. 10. 2021 pak žalobkyně navrhla připuštění změny žaloby, a to s ohledem na skutečnost, že po podání žaloby došlo k rozdělení pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] na pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] to dle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení] ověřeným [stát. instituce], [stát. instituce] dne 28. 6. 2021. 6. Usnesením zdejšího soudu ze dne 8. 10. 2021 č. j. 30 C 126/2021-72 pak byla změna žaloby, tak jak je specifikována shora, připuštěna. 7. K projednání dané právní věci bylo u zdejšího soudu na den 12. 10. 2021 od 9:00 hodin nařízeno ústní jednání, ke kterému byli žalovaní 1. a 2. řádně předvoláni. Krátce před začátkem ústního jednání (v 8:15 hodin) pak bylo zdejšímu soudu osobně doručeno podání [anonymizováno] [jméno] [jméno], který do té doby založil do spisu procesní plnou moc udělenou mu toliko ze strany žalovaného 1., v rámci kterého soudu sdělil, že žalovaná 2. tomuto rovněž udělila procesní plnou moc pro předmětné řízení, když tuto spolu s podáním jako přílohu doložil. Zároveň požádal o odročení ústního jednání, a to s ohledem na zdravotní stav žalované 2., a dále z důvodu, že usnesení o připuštění změny žaloby dosud nebylo doručeno všem účastníkům řízení, a pro časovou tíseň proto nebylo možné se k tomuto kvalifikovaně vyjádřit. 8. S ohledem na skutečnost, že soud žádost zástupce žalovaných 1. a 2. o odročení ústního jednání neshledal včasnou ani důvodnou, když usnesení ze dne 8. 9. 2021 č. j. 30 C 126/2021-72, kterým byla připuštěna změna žaloby, bylo doručeno zástupci žalovaných dne 8. 10. 2021 a zástupci žalobkyně dne 11. 10. 2021, kdy téhož dne nabylo i právní moci, a tudíž bylo možné o žalobě jednat. Zároveň již při jednání soud sdělil, že chování a jednání zástupce žalovaných 1. a 2. shledává jako neprofesionální, kdy tento namísto toho, aby se řádně a kvalifikovaně vyjádřil k žalobě ve znění její změny, a zaměřil se především na hmotněprávní aspekty dané věci, tento pouze nemístně obstruuje, čehož je shora uvedené dokladem, když v této souvislosti soud odkázal i na obsah úředního záznamu zdejšího soudu ze dne 8. 10. 2021 (č. l. 73 spisu) a úředního záznamu zdejšího soudu ze dne 11. 10. 2021 (č. l. 74 spisu). S ohledem na shora uvedené tak soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc dne 12. 10. 2021 projednal v nepřítomnosti žalobkyně, žalovaných 1. a 2. a zástupce žalovaných 1. a 2. 9. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně soud zjistil, že jejím jediným společníkem a jednatelem je [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem v [obec], [ulice a číslo]. Z nesporného tvrzení účastníků pak má soud dále za prokázané, že žalovaní 1. a 2. užívali a v současné době i nadále užívají nemovité věci specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Z výpisu z katastru nemovitostí pak dále vyplynulo, že vlastníkem předmětných nemovitých věcí (pozemku a rodinného domu) včetně garáže bez čísla evidenčního je žalobkyně. Z geometrického plánu [číslo] má soud dále za prokázané, že po podání žaloby došlo k rozdělení pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo]. Z nájemní smlouvy ze dne 1. 10. 2019 soud dále seznal, že tato byla uzavřena mezi panem [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem v [obec], [ulice a číslo] a [příjmení] [příjmení], DiS., [datum narození], trvale bytem v [obec], [ulice a číslo] jako pronajímateli a žalovaným 1. jako nájemcem, když předmětem nájmu byly nemovité věci specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. V článku II. pak bylo ujednáno, že pronajímatel přenechá předmět nájmu nájemci k zajištění jeho bytových potřeb a případně k zajištění bytových potřeb členů jeho domácnosti. Nájemce pak předmět nájmu přijal a zavázal se za něj hradit sjednané nájemné. V článku III. pak bylo sjednáno nájemné na dobu určitou, a to s účinností od 1. 10. 2019 do 30. 9. 2022. V článku IV. bylo ujednáno nájemné ve výši 22 000 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 300 Kč měsíčně. Z plných mocí ze dne 30. 9. 2019 vyplynulo, že pan [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení], DiS., zmocnili [právnická osoba], s. r. o., se sídlem v [obec], [ulice a číslo], [IČO] k zastupování ve všech jednáních před úřady, orgány státní správy a místní samosprávy, a dále ve všech záležitostech a jednáních s právnickými a fyzickými osobami a aby vykonávali veškeré úkony s tím související, zejména