31 C 252/2021-44 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 2. 7. 2021 domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 511 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že prostřednictvím webových stránek provozovaných na portálu [webová adresa] byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena na základě objednávky žalobkyně ze dne 15. 3. 2021 evidované pod ev. [číslo] smlouva o dílo, jejímž předmětem mělo být vyhotovení svatebních šatů na míru, specifikovaných dle fotografie, kterou si žalobkyně zvolila, o sjednaných rozměrech, když se jednalo o svatební šaty [anonymizováno] ([číslo]), míry – obvod hrudníku 86 cm, obvod pod prsy 76 cm, obvod pasu 78 cm, obvod boků 94 cm, délka od ramene k pasu 42 cm, délka od ramene k bokům 55 cm, výška od ramene k patě + podpatky 144 cm, bříško nejširší část 82 cm, barva champagne. Objednávka byla písemně žalovanou potvrzena. Sjednaná cena za dílo činila částku 7 421 Kč a 90 Kč poštovné, celkem tedy 7 511 Kč, když tato částka byla dne 15. 3. 2021 žalobkyní ve prospěch žalované uhrazena a připsání platby bylo písemně ze strany žalované žalobkyni potvrzeno. Následně přestala být žalovaná komunikativní, na žádné výzvy k plnění nereagovala, přestože na webových stránkách žalované měla být lhůta pro dodání šatů stanovena zpravidla do 60 dnů, ve výjimečných případech pak může být tato lhůta prodloužena až o 60 dnů, když zákazník je o tom prodloužení vždy včas informován, když s tímto prodloužením by se mělo počítat i od září do března vlivem Vánoc a plesů. Přestože žalobkyně považuje tuto lhůtu za neplatnou pro její zjevnou neurčitost, přesto vyčkala 65 dnů ode dne objednávky, a poté když neobdržela žádné plnění, ani žádnou informaci o tom, že by měla být dodací lhůta jakkoli prodloužena, zaslala žalované dne 20. 5. 2021 výzvu ke splnění povinnosti v dodatečné lhůtě, a to do 31. 5. 2021. Žalobkyně uvedla, že tak poskytla žalované dodatečnou lhůtu ke splnění a upozornila ji, že na další prodloužení této lhůty již nepřistoupí s ohledem na charakter sjednaného smluvního závazku, kterým byly svatební šaty určené pro konkrétní událost. Jelikož žalovaná ve lhůtě do 31. 5. 2021 nikterak nereagovala, nabylo sdělení žalobkyně o dodatečně poskytnuté lhůtě účinky odstoupení od smlouvy a předmětná smlouva zanikla a žalované vznikla povinnost poskytnuté plnění vrátit, neboť jeho přijetí představuje poskytnutí bezdůvodného obohacení. Žalovaná žádné plnění ani peněžní prostředky žalobkyni nevrátila, a to ani přes předžalobní upomínku ze dne 21. 6. 2021. 2. Ve věci byl soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou a proto byl usnesením zdejšího soudu v souladu s ust. § 173 odst. 2 ve spojení s uts. § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, které se konalo dne 22. 11. 2021. Žalovaná ačkoli byla k tomuto jednání řádně předvolána, se tohoto jednání nezúčastnila, svoji neúčast omluvila, o odročení jednání nepožádala. Žalobkyně se k tomuto jednání dostavila. Soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. 4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z výpisu z registru živnostenského podnikání má soud za prokázané, že žalovaná je osobou samostatně výdělečně činnou. Z potvrzení objednávky ze dne 15. 3. 2021 má soud za prokázané, že žalovaná potvrdila žalobkyni přijetí její objednávky ke zpracování svatebních šatů [anonymizováno] [číslo] tak, jak jsou popsány v žalobě a vyzvala žalobkyni k zaplacení ceny ve výši 7 511 Kč. Z potvrzení ze dne 15. 3. 2021 má soud za prokázané, že žalovaná emailem potvrdila žalobkyni přijetí provedené platby a vyrozuměla žalovanou o tom, že na objednávce začala pracovat. Z označení provozovatele na stránkách [webová adresa] má soud za prokázané, že provozovatelem je právě žalovaná. Z přípisu ze dne 20. 5. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovanou k poskytnutí plnění s tím, že poskytla žalované dodatečnou lhůtu, a to do 31. 5. 2021. Z podacího lístku má soud za prokázané, že tato výzva byla odesílána žalované dne 21. 5. 2020, když z poštovní dodejky má soud za prokázané, že si žalovaná tuto výzvu v úložní lhůtě nevyzvedla. Z upomínky ze dne 18. 6. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou před podáním žaloby o poskytnutí plnění vyzývala. 5. Podle § 2586 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. 6. Podle § 1978 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky. 7. Podle § 1978 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, oznámí-li věřitel dlužníkovi, že mu určuje dodatečnou lhůtu k plnění a že mu ji již neprodlouží, platí, že marným uplynutím této lhůty od smlouvy odstoupil. 8. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, o dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou byla sjednána smlouva o dílo, a to na základě písemné objednávky žalobkyně, která byla žalovanou v plném rozsahu přijata. Cena díla mezi účastníky sjednána a žalobkyní také zaplacena. Žalobkyně tedy své povinnosti ze smlouvy o dílo splnila, žalovaná však nikoli, když sjednané dílo řádně a včas neprovedla a žalobkyni nepředala. Žalobkyně tak v souladu s ustanovením § 1978 občanského zákoníku poskytla žalované pro její plnění dodatečnou lhůtu, avšak žalovaná plnění ani v dodatečné lhůtě neposkytla. Žalobkyně tak od smlouvy o dílo řádně odstoupila, smlouva o dílo zanikla od samého počátku a strany jsou povinny vrátit si navzájem poskytnuté plnění. Jelikož žalovaná finanční plnění ve výši 7 511 Kč, které jí bylo ze strany žalobkyně poskytnuto, nevrátila, ocitla se tak v prodlení a soud přiznal žalobkyni v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku rovněž právo na příslušenství této peněžité částky představující zákonný úrok z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobě vyhověl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno. 10. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř. Žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za čtyři úkony právní služby á 1 500 Kč úkon dle ustanovení § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) – příprava a převzetí, výzva k plnění, sepis žaloby a účast při ústním jednání dne 22. 11. 2021), náhrada cestovních výdajů za cestu k ústnímu jednání dne 22. 1. 2021 [obec] – [obec] a zpět celkem za 594 km, při spotřebě 6,4 l /100 km, cena motorové nafty 27,20 Kč l a sazbě náhrady za 1 km ve výši 4,40 Kč a to dle vyhl. č. 589/2020 Sb., náhrada za promeškaný čas za 3 hodiny a 15 minut á 100 Kč každá započatá půlhodina dle ust. § 14 AT, tedy za ztrátu času částka 1 300 Kč, a náhrada hotových výdajů za čtyři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. AT Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 12 547,64 Kč. Právní zástupce žalobkyně není plátcem DPH. 11. O lhůtách k plnění bylo rozhodováno v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. věta první, když žalované byly povinnosti stanovené jí tímto rozsudkem uloženy ke splnění v obecné třídenní lhůtě. Místo plnění pak u nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.