31 C 273/2021-50 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 26. 7. 2021 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 393 Kč s příslušenstvím a částku 1 297 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 22. 9. 2020 uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značky VOLKSWAGEN, typ PASSAT, [registrační značka]. První pojistné bylo ve výši 5 277 Kč, když pojistné období bylo sjednáno v délce půlroční. Pojistná smlouva zanikla ke dni 9. 10. 2020 z důvodu změny vlastníka. Za období od 22. 9. 2020 do 9. 10. 2020, dluží žalovaný, respektive do 31. 10. 2020, ve smyslu ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. částku 1 393 Kč sestávající se z dlužného pojistného ve výši 1 093 Kč a z náhrady nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč Vedle dlužné částky pak požaduje žalobkyně zaplacení zákonného úroku z prodlení za období od 10. 10. 2020 do 26. 7. 2021 ve výši 91 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes písemnou upomínku ze dne 24. 2. 2021. Dále žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovaným dne 8. 10. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo„ Autopojištění Combi Plus IV“, a to pojištění za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značky ŠKODA, typ OCTAVIA, [registrační značka], první pojistné bylo sjednáno ve výši 7 642 Kč a pojistné období bylo sjednáno v délce půlroční. Pojistná smlouva zanikla ke dni 29. 10. 2020, a to výpovědí klienta po uplynutí 2 měsíční lhůty. Za období od 8. 10. 2020 do 29. 10. 2020, respektive do 31. 10. 2020 dle ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. dluží žalovaný žalobkyni na pojistném částku 1 297 Kč sestávající se z dlužného pojistného ve výši 997 Kč a z nákladů spojených s upomínáním ve výši 300 Kč Vedle dlužné jistiny požaduje i v tomto případě žalobkyně kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 30. 10. 2020 do 26. 7. 2021 v celkové výši 79 Kč Ani tuto částku žalovaný přes písemnou upomínku žalobkyně ze dne 24. 2. 2021 neuhradil 2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou a proto byl usnesením zdejšího soudu v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ust. § 174a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání podle ustanovení § 115a o. s. ř. Právní zástupce žalobkyně s takovýmto postupem souhlasil, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud tedy aplikoval ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. a souhlas předpokládal. 5. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich má za prokázaný následující skutkový stav. Z pojistné smlouvy„ Autopojištění Combi Plus IV“ [číslo] má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným, jejím předmětem pak bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla VOLKSWAGEN PASSAT, [registrační značka] [ulice] pojistné bylo sjednáno ve výši 10 554 Kč s pololetní splatností, výše splátky představovala 5 277 Kč. Tato smlouva byla uzavřena dne 22. 9. 2020. Z výzvy ze dne 15. 10. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně vyrozuměla žalovaného o zániku pojistné smlouvy ke dni 8. 10. 2020 z důvodu oznámení změny vlastníka pojistiteli a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 1 093 Kč s upozorněním na možnost navýšení této částky o poplatek ve výši 300 Kč. Z upomínky ze dne 10. 11. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 1 393 Kč. Z pojistné smlouvy„ Autopojistění Combi Plus IV“ [číslo] má soud za prokázané, že tato byla uzavřena dne 8. 10. 2020 mezi žalobkyní a žalovaným, předmětem pak bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem osobního vozidla ŠKODA OCTAVIA, [registrační značka] [ulice] pojistné bylo sjednáno ve výši 15 284 Kč se splatností pololetní, ve výši splátky 7 642 Kč. Z přípisu ze dne 23. 10. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně vyrozuměla žalovaného o zániku pojistné smlouvy ke dni 28. 10. 2020, a to z důvodu výpovědi ze strany žalovaného. Z přípisu ze dne 1. 12. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 1 297 Kč. Ze sazebníku žalobkyně účinného od 1. 7. 2016 má soud za prokázané, že náklady na vymáhání dlužného pojistného představují částku 300 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 24. 2. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky upomínala. 6. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 27. 10. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně co do zaplacení částky 2 684 Kč zpět s odůvodněním, že dne 17. 9. 2021 žalovaný uhradil jistinu dlužné částky ve výši 1 393 Kč u pojistné smlouvy [číslo] částečnou jistinu u pojistné smlouvy [číslo] ve výši 1 291 Kč. Žalobkyně tedy nadále trvá na zaplacení částky 6 Kč na jistině u pojistné smlouvy [číslo] co do úroku z prodlení, který uplatnil pouze do podání žaloby, a to do 26. 7. 2021 v celkové částce 170 Kč. Soud tedy v požadovaném rozsahu řízení zastavil tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno. 7. Podle § 13 odst. 1 téhož zákona pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. 8. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po zhodnocení provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je po jejím částečné zpěvzetí důvodná, neboť v řízení bylo prokázáno, že dne 22.9.2020 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena platně pojistná smlouva [číslo] dne 8.10.2020 pojistná smlouva [číslo] jejichž předmětem vždy bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Žalovaný pojistné v případě první smlouvy ve výši 1 393 Kč splatné dne 9.10.2020 uhradil až dne 17.9.2021 a pojistné v případě druhé smlouvy ve výši 1 297 Kč, splatné dne 29.10.2020 uhradil ve výši 1 291 Kč také dne 17.9.2019. Zbývá tedy doplatit částka 6 Kč. Jelikož žalovaný pojistné v souladu s pojistnou smlouvou řádně nehradil, dostal se tak do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a je povinen podle ust. § 1970 občanského zákoníku, účinného ode dne 1. 1. 2014 zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení, jehož výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 91 Kč z částky 1 393 Kč od 10. 10. 2020 do 26. 7. 2021 a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 79 Kč z částky 1 297 Kč od 30. 10. 2020 do 26. 7. 2021. Soud s ohledem na shora uvedené žalobě po jejím částečném zpětvzetí vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 10. Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn ustanovením § 146 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy řízení bylo co do většího rozsahu zastaveno byť pro chování žalobkyně, ale z důvodů na straně žalovaného, který uhradil žalovanou částku až po podání žaloby, která tedy byla podána důvodně, ve zbytku pak byla žalobkyně úspěšná. Žalobkyně má tak právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměnu zástupce žalobkyně dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb., advokátního tarifu, účinné od 1. 7. 2014, tedy za 3 úkony právní pomoci ve výši 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1) - převzetí zastoupení, písemná výzva k plnění a podání žaloby a 2 RP dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. § 14b odst. 5 á 100 Kč úkon a dále dle ust. § 7, § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. odměna za jeden úkon právní služby – částečné zpětvzetí žaloby ve výši 1 000 Kč a 1 RP dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 300 Kč. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. soud přiznal zástupci žalobkyně rovněž 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a RP, náklady řízení tedy celkem představují částku 3 062 Kč. Při posuzování výše odměny advokáta a režijních paušálů soud postupoval dle uvedeného ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění vzhledem k tomu, že všechny podmínky pro užití uvedeného ust. § 14b cit. vyhl. byly splněny, tj. řízení ve věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustálené vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni byla náhrada nákladů řízení přiznána. Místo plnění bylo určeno v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Soud žalobkyni nepřiznal