31 C 55/2021-27 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 2. 12. 2020 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 085 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, když toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motorů nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ [registrační značka], [VIN kód] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby vlastník tohoto vozidla neměl od 13. 4. 2019 do 10. 7. 2019, tedy po dobu 89 dnů, k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Žalovaný tak dluží na příspěvku částku 5 785 Kč, a to odpovídající denní sazbě ve výši 65 Kč/den a dále poplatek za vymáhání dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve výši 300 Kč. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k zaplacení, splatnost příspěvku tak nastala dne 6. 10. 2019. Žalovaný tuto částku žalobkyni neuhradil, a to ani přes písemnou upomínku ze dne 10. 7. 2020. 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 25.2.2021 se pak žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 265 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, když toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motorů nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ [registrační značka], [VIN kód] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby vlastník tohoto vozidla neměl od 11.7.2019 do 9.9.2019, tedy po dobu 61 dnů, k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Žalovaný tak dluží na příspěvku částku 3 965 Kč, a to odpovídající denní sazbě ve výši 65 Kč/den a dále poplatek za vymáhání dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve výši 300 Kč. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k zaplacení, splatnost příspěvku tak nastala dne 28.3. 2019. Žalovaný tuto částku žalobkyni neuhradil, a to ani přes písemnou upomínku ze dne 11.1.2021. Toto řízení bylo vedeno zdejším soudem pod sp,.zn. 36 C 114/2021. 3. Platební rozkaz vydaný zdejším soudem se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením soudu v souladu s ust. § 173 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 174a) odst. 3 o. s. ř. zrušen. 4. Usnesením zdejšího soudu ze dne 20.5.2021 ze dne 20.5.2021 došlo je spojení obou řízení, tedy ke spojení řízení 31 C 55/2021 a řízení pod sp.zn. 36 C 114/2021 s tím, že řízení bude nadále vedeno pod sp.zn. 31 C 55/2021. Toto usnesení nabylo právní moci dne 8.6.2021. 5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 6. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o. s. ř. Žalobkyně souhlasila, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení jednáním, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud tedy jeho souhlas předpokládal a postupoval dále v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. a ve věci jednání nenařizoval. 7. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich zjistil následující skutkový stav. Ze zprávy Magistrátu města Plzně ze dne 7. 4. 2021 má soud za prokázané, že vlastníkem a provozovatelem předmětného motorového vozidla [registrační značka] byl v období od 13. 4. 2019 do 10. 7. 2019, resp. do 9.9.2019 žalovaný. Od 10. 9. 2019 je vozidlo vyřazeno z provozu (depozit). Z výzvy ze dne 22. 8. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku za období od 13. 4. 2019 do 10. 7. 2019 a to ve výši 6 085 Kč. Z výzvy ze dne 12.2.2020 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku za období od 11.7.2019 do 9.9.2019 a to ve výši 3 965 Kč. Z upomínky ze dne 6. 11. 2019, 15. 1. 2020 a 10. 7. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužného příspěvku ve výši 5 785 upomínala. Z upomínky ze dne 4.6.2020 a ze dne 11.1.2021 má soud za prokázané, že žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení příspěvku ve výši 4 265 Kč. 8. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 9. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 10. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 11. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu [registrační značka], a to v období od 13. 4. 2019 do 10. 7. 2019, resp.do 9.9.2019, když z provedeného dokazování má soud za prokázané, že v tomto období k tomuto vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu. Žalovaný je proto podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. povinen zaplatit žalobkyni příspěvek, jehož výše odpovídá podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. součinu počtu dní, kdy k předmětnému vozidlu nebylo sjednáno uvedené pojištění, a jeho denní sazby. Předmětné vozidlo je osobním automobilem se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 – 2 500 cm3 a denní příspěvek tedy podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“), činí 65 Kč, když za 89 dnů provozování vozidla bez zákonného pojištění představuje výše příspěvku 5 785 Kč a za 61 dnů představuje výše příspěvku částku 3 965 Kč. Žalobkyně má dále podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. také právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše této náhrady činí podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. částku 300 Kč. Neuhrazením těchto částek v celkové výši 6 085 Kč a 4 265 Kč se pak žalovaný dostal do prodlení a v daném případě má žalobkyně ve vztahu k částce 6 085 Kč od 7. 10. 2019 a ve vztahu k částce 4 265 Kč od 29.3.2020 vedle dlužné jistiny rovněž nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobě vyhověl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno. 13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má tak právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 x 400 Kč. Paušální náhradu hotových výdajů nezastoupeného účastníka za sepis upomínky ze dne 10. 7. 2020 a ze dne 11.1.2020 soud žalobkyni nepřiznal, neboť žalovaný byl k zaplacení příspěvku vyzván již přípisem ze dne 22. 8. 2019, ze dne 6. 11.2019 a ze dne 5. 1. 2020 a ze dne 4.6.2020, za nějž bylo žalobkyni přiznáno 2 x 300 Kč, a proto považuje soud tuto výzvu za nadbytečnou. Náklady spojené se zastoupením žalobkyně advokátkou soud účelnými neshledal. Tvoří-li příspěvky podle § 24 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. příjem garančního fondu a je-li žalobkyně ze zákona pověřena jejich uplatněním a vymáháním, je na místě, aby si k tomu vytvořila také potřebné personální a materiální předpoklady, podobně jako je tomu u České televize při vymáhání přirážek za neoznámený televizní přijímač (viz nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12). Neučiní-li tak, má sice právo nechat se