34 C 249/2021-23 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výrocích. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne 30. 12. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] popsala, jak společnost [právnická osoba] posuzovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem a zavázala se zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 4 000, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 600 Kč počínaje 6. 1. 2018, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23. 2. 2019. Žalovaná nehradila své závazky řádně a včas, tím porušila své závazky ze smlouvy. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila celkem pouze částku 4 100 Kč, naposledy dne 18. 6. 2018 [právnická osoba] smlouvou ze dne 15. 1. 2021 postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni s účinností k 15. 1. 2021, což bylo žalované oznámeno písemně dopisem ze dne 15. 1. 2021. Po postoupení pohledávky nebylo žalovanou uhrazeno ničeho. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu 7 dní před podáním žaloby, kterou žalovaná ponechala bez povšimnutí. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba] a žalovaná projevili v písemné formě dne 30. 12. 2017 vůli zavázat se na straně společnosti [právnická osoba] poskytnout žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč, kterou žalovaná téhož dne od společnosti [právnická osoba] převzala a na straně žalované zápůjčku vrátit a zaplatit úroky ve výši 4 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 600 Kč, kdy poslední splátka připadla na 23. 2. 2019. Ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 si společnost [právnická osoba] a žalobkyně dohodly, že společnost [právnická osoba] postoupí na žalobkyni soubor pohledávek, mezi něž byla zařazena též pohledávka vůči žalované a žalobkyně jí za to zaplatí postupní cenu. Dopisem ze dne 12. 2. 2021 odeslaným 15. 2. 2021 oznámila společnost [právnická osoba] žalované, že žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně dopisem ze dne 21. 4. 2021 odeslaným téhož dne vyzvala žalovanou, aby žalovanou sumu dobrovolně uhradila, jinak podá žalobu. 4. Projevy vůle společnosti [právnická osoba] a žalované jsou prokázány ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 30. 12. 2017. Do ní je vložena též kvitance žalované o tom, že daného dne převzala od žalované částku 20 000 Kč. Postoupení pohledávky je prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2021 a seznamem postupovaných pohledávek. Oznámení o postoupení pohledávky je prokázáno dopisem ze dne 12. 2. 2021 a podacího lístku ze dne 15. 2. 2021 a učinění předžalobní upomínky je prokázáno dopisem ze dne 21. 4. 2021 a podacím lístkem z téhož dne. 5. Po právní stránce soud posoudil věc §§ 2390 a 2392 odst. 1 věty první obč. zákoníku ve spojení s §§ 580 a 588 obč. zákoníku, neboť projevy vůle právního předchůdkyně žalobkyně a žalované směřovaly k tomu, aby se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala přenechat žalované peníze, aby je užila podle libosti a žalovaná se chtěla zavázat peníze po dohodnutém čase vrátit, zaplatit úroky a vedle toho zaplatit též další plnění označená jako poplatek na administrativní činnost a náklady za hotovostní inkaso splátek. Žalovaná se chtěla zavázat zaplatit úroky, což § 2392 odst. 1 věta první obč. zákoníku výslovně umožňuje, ovšem v souzeném případě se jedná o úrok nepřiměřený, tedy příčící se dobrým mravům podle § 580 obč. zákoníku, a proto je smlouva neplatná. Porušení dobrých mravů je důvodem neplatnosti, k němuž soud podle § 588 obč. zák. přihlíží i bez návrhu. 6. Co se týká nepřiměřené výše úroků, je třeba uvést, že soud na rozdíl od žalobkyně za úrok nepovažuje pouze kapitalizovaný úrok vyjádřený jako první z kalkulačních položek vypočtených shora a jak je výslovně označen ve smlouvě. Materiálně (obsahově) vzato je úrokem odměna věřitele za poskytnutí zápůjčky vydlužiteli. V souzeném případě touto odměnou není toliko položka označena jako úrok, ale touto odměnou je součet všech kalkulačních položek„ poplatku“. Tento„ poplatek“ je třeba chápat celý jako kapitalizovaný úrok. Takové posouzení v obdobném případě přesvědčivě odůvodnil Krajský soud v Praze, v rozsudku ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, s nímž se zdejší soud ztotožňuje. Co se týká položek odměny, které smlouva označuje jako„ poplatek za administrativní činnost“ a„ náklady hotovostního inkasa“, materiálně se jedná o odměnu za sjednání závazku. S pravidelným sjednáním takové odměny však nový občanský zákoník ke smlouvě o zápůjčce, např. na rozdíl od obchodního zákoníku, který ve svém § 499 odměnu za sjednání závazku výslovně připouštěl u smlouvy o úvěru, nepočítá. Taková úprava u smlouvy o úvěru je odůvodněna tím, že se jedná o poplatek za udržování zdroje prostředků, které budou v budoucnu úvěrem poskytnuty. U smlouvy o zápůjčce k zapůjčení peněžních prostředků nedochází na požádání vydlužitele, a proto povinnost udržovat volné prostředky zapůjčiteli nevzniká. Další kalkulační položky„ poplatku“ tedy nejsou ekonomicky vzato ničím jiným, než odměnou zapůjčitele za poskytnutí zápůjčky, a proto je třeba na ně hledět jako na součást úroku. V dané věci byla předmětem zápůjčky částka 20 000 Kč a k ní byl sjednaný úrok ve výši 16 000 Kč na dobu 60 týdnů, tj. přibližně 85 % ročně. Sjednaný úrok tedy daleko přesahuje úrokovou sazbu úvěrů poskytovaných peněžními ústavy, která v daném období činila přibližně 8,7 % ročně. Z toho důvodu ji soud považuje za rozpornou s dobrými mravy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). 7. Jelikož dle názoru soudu nelze předpokládat, ani z ničeho dovozovat, že by právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu uzavřela spolu se žalovanou i bez sjednání vedlejších ujednání týkajících se administrativního poplatku a nákladů za hotovostní inkaso splátek, nelze část smlouvy týkající se úroků oddělit od zbytku smlouvy ve smyslu § 576 obč. zák. Jelikož je smlouva neplatná, jsou účastníci si povinni podle § 2991 obč. zák. vrátit to, co plnili. Žalobkyně poskytla žalované 20 000 Kč, ona jí vrátila 4 100 Kč, proto má žalobkyně právo na zaplacení 15 900 Kč. 8. Žalovaná pohledávka byla postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek podle § 1879 o. z. ve spojení s § 1887 o. z., kdy žalovaná pohledávka je součástí postupovaného souboru. Toto postoupení bylo podle § 1882 odst. 1 o. z. oznámeno žalované. K postoupení je způsobilá i pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení, je však třeba, aby ve smlouvě o postoupení pohledávky byla postupovaná pohledávka po skutkové stránce nezaměnitelně vymezená, což je v daném případě splněno. Omyl ohledně právní kvalifikace postupované pohledávky není významný (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011 sp. zn. 31 Cdo 678/2009). 9. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne 21. 4. 2021, který v souladu s domněnkou stanovenou v § 573 o. z. došel do dispoziční sféry žalované dne 27. 1. 2021. Nezaplatila-li žalovaná v tento den, ocitla se podle § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni vznikl podle § 1970 o. z. nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tzn. ve výši 8,25 % ročně. V části v níž žalovaná pohledávka přesahuje výši bezdůvodného obohacení a zákonného úroku z prodlení soud žalobu zamítl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 328,68 Kč, přičemž tato částka představuje 59 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79,5 % a úspěchu žalované v rozsahu 20,5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.