12 C 103/2021-53 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovaným následující smlouvy. 2. Dne [datum] byla uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku [částka] označenou v žalobě jako souhrnný poplatek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum] Celkem uhradil žalovaný na pohledávku [částka]. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena postupní smlouvou dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovanou částku [částka]. Její příslušenství tvoří zákonné úroky z prodlení a úroky. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši [částka] sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků ve výši [částka], dále zákonných úroků z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Ke kapitalizovanému zákonnému úroku ve výši [částka] žalobkyně uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z celkové dlužné částky [částka] od [datum] do [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po té, co byl zástupcem žalobkyně vyzván k jejímu zaplacení předžalobní upomínkou. 3. Dne [datum] byla uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku [částka] označenou v žalobě jako souhrnný poplatek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 27 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Celkem uhradil žalovaný na pohledávku [částka]. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena postupní smlouvou dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovanou částku [částka]. Její příslušenství tvoří zákonné úroky z prodlení a úroky. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši [částka] sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků ve výši [částka], dále zákonných úroků z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Ke kapitalizovanému zákonnému úroku ve výši [částka] žalobkyně uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z celkové dlužné částky [částka] od [datum] do [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po té, co byl zástupcem žalobkyně vyzván k jejímu zaplacení předžalobní upomínkou. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalobkyně s postupem dle § 115 a občanského soudního řádu souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně. 6. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaný uzavřel dne [datum] a [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce. Na základě smluv byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka] a [částka], které se žalovaný zavázal zaplatit vždy v 53, resp. 27, týdenních splátkách, a to vždy spolu s částkou označenou souborně jako„ poplatek“ či„ souhrnný poplatek“. Pohledávky za žalovaným byly původním věřitelem postoupeny žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Dopis byl však odeslán dle poštovního archu až dne [datum]. Předžalobní upomínkou byl žalovaný zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky. 7. Podle § 657 a § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného v době uzavření smlouvy (dále též jen„ OZ“) smlouvou o půjčce nechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout i úroky. Podle § 39 OZ neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází, anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 OZ výkon práv odpovědností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 8. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli opakovaně smlouvu o půjčce, na základě nichž byla žalovanému poskytnuta celková částka ve výši [částka] Tyto smlouvy jsou však neplatné. Jelikož žalovaný částku ve lhůtě splatnosti nevrátil, soud žalobě o zaplacení dlužné půjčky částečně vyhověl. Z uvedeného důvodu přiznal žalobkyni částku [částka] v případě smlouvy [číslo] dále částku [částka] v případě smlouvy [číslo] spolu s příslušenstvím. 9. U smluv soud zamítl nárok týkající se zbývajícího souhrnného poplatku. Soud dospěl k závěru, že ve smlouvě označený„ souhrnný poplatek“ nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný souhrnný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: předchůdce žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Ze shora uvedených důvodů soud zamítl žalobu co do požadovaných částek týkajících se zbývajícího dlužného souhrnného poplatku. 10. Na základě výše uvedeného soud u jednotlivých smluv nepřiznal to, co bylo označeno jako„ souhrnný poplatek“ a od zbývající jistiny odečetl navíc ty částky, které dle žalobních tvrzení žalobkyně byly žalovaným v průběhu doby na takový poplatek uhrazeny. 11. Co se týče úroků z prodlení, ty soud určil dle prokázané první výzvy k uhrazení, tj. dle oznámení o postoupení pohledávky. To bylo sice datováno ke dni [datum], avšak bylo odesláno až [datum]. Pokud soud předpokládá 3 denní doručení, tak mělo být doručeno ke dni [datum]. V oznámení byla stanovena 10 denní lhůta k zaplacení, tj. do [datum]. Ode dne následujícího je tedy žalovaný v prodlení. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení. Z výrokové části rozsudku je zřejmý stejný úspěch a neúspěch účastníků v poměru 50 %. 13. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro jiný postup.