12 C 33/2022-49 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 951,42 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovaným následující smlouvu. 2. Dne [datum] byla uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 4 820 Kč označenou jako souhrnný poplatek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 27 týdenních splátkách po 570 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Ke dni [datum] dluh činil 5 951, 42 Kč na jistině a 2 868,58 Kč na souhrnném poplatku. Celkem tedy žalovaný uhradil 6 000 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena postupní smlouvou dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Ke dni postoupení činil dluh 8 820 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: jistiny ve výši 5 951, 42 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 10 461,57 Kč (zákonný úrok z prodlení od [datum] do [datum]), dále zákonného úroku z prodlení ode dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po té, co byl zástupcem žalobkyně vyzván k jejímu zaplacení předžalobní upomínkou. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalobkyně s postupem dle § 115a občanského soudního řádu souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně. 5. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaný uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce. Na základě smluv byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný se zavázala zaplatit v 27 týdenních splátkách, a to spolu s částkou označenou souborně jako„ souhrnný poplatek“. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Reálně byl dopis odeslán dle podacího lístku dne [datum]. Předžalobní upomínkou byla žalovaná zástupcem žalobkyně vyzvána k zaplacení dlužné částky. 6. Podle § 657 a § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného v době uzavření smlouvy (dále též jen„ OZ“) smlouvou o půjčce nechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout i úroky. Podle § 39 OZ neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází, anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 OZ výkon práv odpovědností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 7. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 10 000 Kč. Soud má však danou smlouvu za neplatnou. 8. Soud dospěl k závěru, že ve smlouvě označený„ souhrnný poplatek“ nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný souhrnný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: předchůdce žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 9. Žalobkyně však dlužný souhrnný poplatek nepožadovala, nepožadovala ani žádný jiný smluvní úrok. Soud má za to, že při neplatné smlouvě je povinností žalovaného vrátit žalobkyni základní jistinu představující v daném případě bezdůvodné obohacení, tedy konkrétně částku 4 000 Kč, přičemž částku 6 000 Kč již žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil. Z tohoto důvodu tak žalobě v této vyhověl. Soud zamítl jen žalobu co se týče části jistiny ve výši 1 951,42 Kč a dále části příslušenství, neboť má za to, že žalobkyně prokázala výzvu k vrácení vzniklého bezdůvodného obohacení až přípisem ze dne [datum]. Toto oznámení o postoupení pohledávky bylo však reálně odesláno [datum]. Soud předpokládá standardní doručení ve lhůtě 3 dní. Teprve od tohoto okamžiku plynula 10 denní doba poskytnutá k úhradě dlužné částky. Reálně se tak žalovaný dostal do prodlení ke dni [datum]. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 512,51 Kč, přičemž tato částka představuje 34,42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67,21 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 32,79 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 951,42 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.