12 C 38/2022-64 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu Plzeň-jih dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 300 Kč s příslušenstvím. Usnesením Okresního soudu Plzeň-jih ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byl vyslovil tento soud svou místní nepříslušnost a věc byla postoupena na Okresní soud Plzeň-město. 2. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovaným následující smlouvy. 3. Dne [datum] byla uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 14 809 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši 3 041 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 7 154 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 614 Kč (vše označeno jako„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 531 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Na uvedenou smlouvu žalovaný nic nezaplatil. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena postupní smlouvou dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno doporučeným dopisem. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovaným částku 37 538, 80 Kč. Její příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: dlužné jistiny (bezdůvodného obohacení) ve výši 17 000 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 661,75 Kč, a dále úroků z prodlení ve výši 9,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 17 000 Kč od [datum] do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1 661,75 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o úrok ve výši 9,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 17 000 Kč od [datum] do [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po té, co byl zástupcem žalobkyně vyzván k jejímu zaplacení předžalobní upomínkou. 4. Dne [datum] byla uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 10 600 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši 2 146 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 5 050 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 404 Kč (vše označeno jako„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 377 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Do uzavření smlouvy o postoupení pohledávky žalovaný uhradil částku 5 700 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena postupní smlouvou dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno doporučeným dopisem. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovaným částku 23 888,80 Kč. Její příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: dlužné jistiny (bezdůvodného obohacení) ve výši 6 300 Kč (12 000 – 5 700), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 789,08 Kč, a dále úroků z prodlení ve výši 9,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 300 Kč od [datum] do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 789,08 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o úrok ve výši 9,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 6 300 Kč od [datum] do [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po té, co byl zástupcem žalobkyně vyzván k jejímu zaplacení předžalobní upomínkou. 5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 6. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s postupem dle § 115 a občanského soudního řádu souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 7. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaný uzavřel celkem dvě smlouvu o zápůjčce, a to dne [datum] a dne [datum]. Na základě těchto smluv byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč a 12 000 Kč, které se žalovaný zavázal zaplatit vždy v 60 týdenních splátkách, a to spolu s částkou označenou souborně jako„ poplatek“. Celá pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Reálně byl dle podacího lístku tento dopis odespán [datum]. 8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli opakovaně smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 17 000 Kč a 12 000 Kč. Soud však dospěl k závěru, že tyto smlouva není platná, a to z níže uvedených důvodů. Soud jen okrajem uvádí, že této skutečnosti si byla a je vědoma sama žalobkyně, neboť ta ve svém žalobním návrhu požadovala bezdůvodné obohacení v podobě nevrácené jistiny. 10. Pokud jde o žalobkyní nárokovanou jistinu označenou ve smlouvě vždy jako„ poplatek“, soud dospěl k závěru, že ve smlouvě označený„ poplatek“ nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný souhrnný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: předchůdce žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nemravnost takto vysokého úroku lze dovodit i z výše RPSN, která byla pro tyto půjčky vyjádřena ve výši 238, 10 %. Přepočet úroků činí cca 75,49 % ročně. Soud je tedy toho názoru, že obě smlouvy byla sjednána nemravně a jsou tedy z tohoto důvodu neplatné. 11. Soud tak věc posuzoval z hlediska, zda se žalovaný bezdůvodně neobohatil tím, že na základě neplatné smlouvy o zápůjčce přijal finanční prostředky, které mu nenáleží. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný v prvém případě neuhradil ničeho a žalobkyni tak náleží bezdůvodné obohacení ve výši 17 000 Kč. Ve druhém případě uhradil částku 5 700 Kč a žalobkyni tak náleží částka 6 300 Kč. 12. Soud jen korigoval nárok žalobkyně ohledně úroků z prodlení, když žalobkyně neprokázala (ani netvrdila) dřívější výzvu k vrácení částky. První výzvou bylo tedy vždy oznámení o postoupení pohledávky, kdy toto bylo reálně odesláno dne [datum]. Při běžném třídenním doručení se tak dopis dostal do sféry žalovaného ke dni [datum]. V rámci výzvy byla stanovena lhůta 10 dní. Úroky z prodlení byly stanovy po marném uplynutí této lhůty, tj. od [datum]. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o