13 C 102/2022-10 — Okresní soud Plzeň-město

1 Žalobou podanou u soudu dne 26. 4. 2022 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím z titulu jízdného a přirážky k jízdnému za jízdu bez platné jízdenky trolejbusem městské hromadné dopravy v [obec] dne 3. 5. 2021. 2 Žalovaný se k žalobě, jež mu byla doručena uložením s účinky ke dni 8. 8. 2022 (viz obálku na č.l. 7 spisu a sdělení na č.l. 8 spisu), nevyjádřil. 3 Přípisem ze dne 25. 7. 2022 soud vyzval žalovaného, aby mu do dvou dnů od doručení přípisu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; zároveň podle § 101 odst. 4 o.s.ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí. Žalovaný se k výzvě, jež mu byla spolu se žalobou doručena uložením s účinky ke dni 8. 8. 2022 (viz výše), nevyjádřil a má se tedy za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobce svůj souhlas s rozhodnutím věci bez jednání vyslovil již v žalobě. Proto soud podle § 115a o.s.ř. ve věci rozhodl bez jednání. 4 Odvolání proti tomuto rozsudku není přípustné, a proto je jeho odůvodnění omezeno na náležitosti uvedené v § 157 odst. 4 o.s.ř. 5 Z předložených listin učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: dne 3. 5. 2021 v 13:23 hod. cestoval žalovaný trolejbusem linky [číslo] městské hromadné dopravy v [obec] bez platné jízdenky. V době jízdy činilo u žalobce jízdné 20 Kč a přirážka k jízdnému za jízdu bez platného dokladu 1 500 Kč; úrokům z prodlení podléhaly podle smluvních přepravních podmínek od 16. dne od přepravní kontroly. Žalovaný však žalobci jízdné ani přirážku za tuto jízdu dosud nezaplatil. 6 Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 7 Podle § 2550 obč. zák. smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 8 Podle § 37 odst. 5, věty druhé, písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 266/1994 Sb.“), cestující je dále povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 9 Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10 V souzené věci žalovaný ve výše uvedený den cestoval trolejbusem městské hromadné dopravy v [obec] bez platného jízdního dokladu. Je proto povinen podle § 37 odst. 5, věty druhé, písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. zaplatit žalobci za tuto jízdu jízdné a přirážku. Jízdné činilo u této jízdy 20 Kč a přirážka k jízdnému činila v době jízdy 1 500 Kč. Celková dlužná částka tedy činí 20 Kč + 1 500 Kč = 1 520 Kč. Jelikož žalovaný žalobci tuto – již splatnou (viz dále) – částku dosud nezaplatil, soud žalobě ohledně ní vyhověl. 11 Právo žalobce na úroky z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 obč. zák. Jízdné i přirážka jsou splatné v den jízdy, žalovaný však nástupem do vozidla přistoupil ke smluvním přepravním podmínkám, podle nichž jízdné a přirážka podléhají úrokům z prodlení až od 16. dne od přepravní kontroly. Požadavek žalobce na 8,25 % roční úroky z prodlení z dlužné částky od 19. 5. 2021 do zaplacení je tedy po právu, a proto soud žalobě i v této části vyhověl. 12 Žalobce má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení, jež spočívají v soudním poplatku zaplaceném ve správné výši 400 Kč a v paušální náhradě hotových výdajů nezastoupeného účastníka za dva úkony (sepis výzvy k plnění ze dne 11. 11. 2021 a sepis žaloby) podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 2 x 100 Kč = 200 Kč a celkem činí 600 Kč. Náhradu za daň z přidané hodnoty z paušální náhrady hotových výdajů soud žalobci nepřiznal, neboť tato náhrada vzhledem k ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení nepatří. 13 Lhůtu k plnění soud stanovil žalovanému podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.