13 C 174/2021-12 — Okresní soud Plzeň-město

1 Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu jízdného a přirážky k jízdnému za jízdu bez platného dokladu dne [datum] vlakem [právnická osoba] (dále jen„ dopravce“) [číslo] na trase z [obec] do [obec]. 2 Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci se opírá o ustanovení čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a o skutečnost, že žalovaný měl v době zahájení řízení bydliště v České republice (viz výpis z centrální evidence obyvatel na č.l. 6 spisu). 3 Žalovaný se k žalobě, jež mu byla doručena uložením s účinky ke dni [datum] (viz obálku na č.l. 8 spisu a sdělení na č.l. 9-10 spisu), nevyjádřil. 4 Přípisem ze dne [datum] soud vyzval žalovaného, aby mu do dvou dnů od doručení přípisu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; zároveň podle § 101 odst. 4 o.s.ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí. Žalovaný se k výzvě, jež mu byla spolu se žalobou doručena uložením s účinky ke dni [datum] (viz výše), nevyjádřil a má se tedy za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobce svůj souhlas s rozhodnutím věci bez jednání vyslovil již v žalobě. Proto soud podle § 115a o.s.ř. ve věci rozhodl bez jednání. 5 Odvolání proti tomuto rozsudku není přípustné, a proto je jeho odůvodnění omezeno na náležitosti uvedené v § 157 odst. 4 o.s.ř. 6 Z předložených listin učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: dne [datum] ve 20:21 hod. cestoval žalovaný vlakem dopravce [číslo] na trase z [obec] do [obec] bez platné jízdenky. Jízdné na dané trase činilo [částka] a přirážka k jízdnému za jízdu bez platného činila tehdy u dopravce [částka]. Dne [datum] postoupil dopravce tuto pohledávku vůči žalovanému [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a ta ji dne [datum] postoupila žalobkyni. Žalovaný dopravci, výše uvedené společnosti ani žalobkyni jízdné ani přirážku za uvedenou jízdu dosud ani zčásti nezaplatil. 7 Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 8 Podle § 2550 obč. zák. smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 9 Podle § 37 odst. 5, věty druhé, písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 266/1994 Sb.“), cestující je dále povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 10 Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11 V souzené věci žalovaný ve výše uvedený den cestoval vlakem dopravce bez platného jízdního dokladu. Byl proto povinen podle § 37 odst. 5, věty druhé, písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. zaplatit dopravci za tuto jízdu jízdné ve výši [částka] a přirážku k jízdnému za jízdu bez platného dokladu ve výši [částka]. Jelikož tuto – již splatnou (viz dále) – částku dosud nezaplatil, soud žalobě ohledně ní vyhověl. 12 Právo dopravce na úroky z prodlení se opíralo o ustanovení § 1970 obč. zák. Přirážka k jízdnému za jízdu bez platného dokladu je splatná v den jízdy a od následujícího dne je cestující v prodlení. Soud proto žalobě vyhověl i ohledně 8,05 % ročních úroků z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení. 13 Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ustanovení § 1879 a násl. obč. zák. a o výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávky. 14 Žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, jež spočívají pouze v soudním poplatku zaplaceném ve správné výši [částka] a je třeba je zaplatit k rukám advokátky žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Náhradu nákladů právního zastoupení soud žalobkyni nepřiznal; vzhledem k množství pohledávek nabytých postoupením je zřejmé, že žalobkyně je inkasní agenturou, jež si má správu svých pohledávek, mající převážně administrativní charakter, zajistit vlastním aparátem (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. I. ÚS 585/17, a ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. IV. ÚS 193/17). 15 Lhůtu k plnění soud stanovil žalovanému podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek neshledal.