17 C 139/2022-50 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 9 374 Kč se zákonným úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce, doplněnou smlouvou o zápůjčce ze dne [datum], na základě níž jí zapůjčila bezúročně částku 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit předmět zápůjčky jednorázově ke dni splatnosti [datum]. Žalovaná si svou povinnost nesplnila řádně a včas, a tím jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni dne [datum] a celková pohledávka činila 9 374 Kč, byla tvořena jistinou 8 000 Kč, nesplacenou smluvní pokutou 1 224 Kč a neuhrazenými paušálními náklady na upomínání ve výši 150 Kč z titulu 3 upomínacích dopisů po 50 Kč. [příjmení] 1 224 Kč představuje smluvní pokutu 0,1 % denně od [datum] do [datum] z částky 8 000 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, listiny jí byly doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. V souladu s § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, doplněnou smlouvou o zápůjčce ze dne [datum], na základě níž zapůjčila žalované částku 8 000 Kč a ta se ji zavázala vrátit do 30 dnů, tedy [datum]. Pro případ prodlení žalované se zaplacením svého závazku si strany sjednaly smluvní pokutu 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, a protože žalovaná i přes výzvu žalobkyně nic neuhradila, žalobkyně nárokuje smluvní pokutu z částky 8 000 Kč od [datum] do [datum]. Strany si sjednaly ve smlouvě také poplatek za upomínání 50 Kč, žalobkyně uplatňuje tři upomínky. Dále žalobkyně požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč za osobní návštěvu věřitelem pověřené osoby na kontaktní adresu dlužníka. 4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Podle § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být sjednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Strany platně uzavřely smlouvu o zápůjčce v souladu s § 2390 OZ, na základě které vznikla žalované povinnost žalobkyni vrátit zapůjčenou částku 8 000 Kč, kterou však nesplnila. Ve smlouvě se dohodly na tom, že zapůjčená částka má splatnost 30 dnů. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, žalovaná dluh ani sjednané poplatky neuhradila. Strany se platně dohodly i na utvrzení dluhu formou smluvní pokuty podle § 2075 OZ, kterou žalobkyně po žalované požadovala z částky 8 000 Kč ode dne prodlení, tedy od [datum] do [datum] v částce 1 224 Kč. I dohodu na poplatku za upomínání lze hodnotit jako platné ujednání o smluvní pokutě. Paušální částku 217 Kč za osobní návštěvu, kterou lze považovat za náklad spojený s uplatněním pohledávky, soud považoval za přiměřený a nepřetěžoval dokazování nutností prokázat přesně vynaložené náklady, jelikož v souladu s § 136 o.s.ř. lze i volnou úvahou dojít k závěru, že náklady, které je třeba vynaložit se zajištěním osoby, která se před podáním žaloby snažila osobně uplatnit nárok žalobkyně, může dosáhnout této částky. Soud proto žalobě zcela vyhověl a uložil žalované, aby dlužnou částku uhradila, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který žalobkyně částečně od [datum] do [datum] kapitalizovala, a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky v částce 217 Kč Lhůta k plnění byla stanovena standardně v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po 200 Kč (výzva k plnění, příprava a převzetí věci, sepis žaloby) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč, celkem 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.