21 C 108/2022-27 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku ve výši 10 090 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v ulici [ulice] v [obec]. Z tohoto důvodu je žalovaný členem žalobce jako právnické osoby vzniklé ze zákona za účelem správy společných částí shora uvedené budovy a souvisejících pozemků. Žalovaný neuhradil příspěvky do tzv. fondu oprav (dlouhodobé zálohy na opravy a investice) a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, které se rozúčtovávají mezi jednotlivé vlastníky bytu ve shora uvedené budově, za měsíce 11/ 2021 až 3/ 2022 včetně, vždy v částce 2 018 Kč měsíčně, celkem tedy 10 090 Kč. Splatnost jednotlivých měsíčních příspěvků nastala vždy poslední den příslušeného měsíce. V důsledku uvedeného eviduje žalobce ke dni podání žaloby pohledávku za žalovaným ve výši 10 90 Kč. Žalobce rovněž požaduje zákonný úrok z prodlení. Žalovaný dosud na svůj dluh ničeho neuhradil i přes skutečnost, že mu právní zástupce žalobce zaslal předžalobní výzvu, prostřednictvím které žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky. 2. Ve věci bylo nejprve rozhodnuto platebním rozkazem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který byl následně usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] zrušen, neboť nebyl řádně doručen do vlastních rukou žalovaného. 3. Účastníci řízení následně na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobce s tímto vyslovil souhlas v podání ze dne [datum], žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, a soud proto předpokládal jeho konkludentní souhlas v souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Jelikož žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobcem. Z těchto pak byl zjištěn následující skutkový stav: Z informativního výpisu z Katastru nemovitostí vyplynulo, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v obci [obec], k. ú. [obec]. Podle evidenčního listu pro výpočet měsíční úhrady za užívání bytu platného od [datum] má žalovaný vždy k 25. dni každého měsíce hradit částku celkem 2 018 Kč, zahrnující zálohu na služby a poplatky. Podle přehledu dluhů a přeplatků ze dne [datum] činí nedoplatek žalovaného za období od listopadu roku 2021 do března roku 2022 částku 10 090 Kč (5 x 2 018 Kč). Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z podací stvrzenky z téhož dne má soud za prokázané, že žalobce žalovaného před podáním žaloby vyzval k úhradě částky 8 072 Kč (dluh toliko za období od 11/ 2021 do 2/ 2022 včetně). 5. Podle § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník) vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Podle § 1181 občanského zákoníku vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala. 6. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná, když žalovaný, coby vlastník bytové jednotky, je dle výše citovaných zákonných ustanovení povinen přispívat na správu domu a pozemku, a dále platit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytové jednotky (služby) dle zákona č. 67/2013 Sb. Protože žalovaný svou povinnost ve výše uvedeném rozsahu nesplnil, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Jelikož se žalovaný dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobce dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 747,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 10 090 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci a sepis žaloby) a z částky 770 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 750 Kč ve výši 997,50 Kč. Pro úplnost soud dodává, že žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši, byť zaslal žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. toliko co se týče částky 8 072 Kč. Vzhledem k postoji žalovaného v průběhu řízení lze mít za to, že na předmětný dluh by neplnil v žádné výši i za situace, kdy by byl vyzván k plnění správně vyčíslené částky. Z úřední činnosti je soudu rovněž známo, že žalovaný nehradí výše uvedené zálohy pravidelně a žalobce je následně opakovaně nucen nárok na jejich zaplacení je uplatňovat soudní cestou. 9. O lhůtách k plnění z tohoto rozsudku rozhodl soud podle ustanovení § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.