21 C 153/2022-61 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 16 541,75 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen právní předchůdce žalobkyně), uzavřel dne [datum] s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta převodem na bankovní účet peněžitá zápůjčka. Nedílnou součástí smlouvy byly [ulice] podmínky právního předchůdce žalobkyně, včetně všech příloh. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právního předchůdce žalobkyně, resp. formou textové zprávy. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do [datum], což ovšem neučinil. Ke dni podání žaloby zbývalo na jistině uhradit částku ve výši 16 541,75 Kč, přičemž žalobkyně nepožaduje po žalovaném poplatek ani jiné se smlouvou související platby. Dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení splatných pohledávek, mj. pohledávky za žalovaným. 2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně na výzvu soudu opravila žalobní tvrzení, když uvedla, že s žalovaným byla uzavřena rámcová smlouva o úvěru, přičemž dne [datum] mu byla zaslána částka 16 000 Kč a následně dne [datum] žalovaný požádal o dočerpání úvěru a byla mu následně zaslána částka 2 000 Kč. Žalovaný dosud uhradil 1 458,25 Kč a žalovaná částka tedy představuje neuhrazenou část jistiny ve výši 16 541,75 Kč. Žalobkyně současně uvedla, že pokud soud shledá danou smlouvu jako neplatnou, navrhuje přiznání nároku z titulu bezdůvodného obohacení. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Soud ve věci konal dne [datum] ústní jednání, z jehož účasti se žalobkyně podáním ze dne [datum] prostřednictvím svého právního zástupce omluvila a současně uvedla, že nemá námitek proti rozhodnutí soudu v její nepřítomnosti, žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání soudu nedostavil. Jelikož byly splněny podmínky aplikace § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud žalobu bez účasti stran projednal a rozhodl na základě předložených listinných důkazů a obsahu spisu. 6. Z těchto byl zjištěn následující skutkový stav. Z rámcové smlouvy o spotřebitelském úvěru označené dnem [datum] a z formuláře Standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru se podává, že mezi stranami měla být uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru na kreditním účtu, kdy výše aktuálního čerpání činila 2 000 Kč, aktuální úvěrový rámec částku 17 000 Kč a maximální úvěrový rámec částku 35 000 Kč Smlouva není podepsána žádnou smluvní stranou a nenese ani jiné znaky podepsání na dálku. Z potvrzení o provedené platbě [právnická osoba], s. r.o. bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] převedena částka ve výši 16 000 Kč a dne [datum] částka 2 x 2 000 Kč (jednou v 15:15, podruhé v 15:30). Čerpání těchto částek pak vyplývá i z výpisu účtu žalovaného. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně podacího archu z téhož dne, soud zjistil, že žalovanému byla změna v osobě věřitele řádně oznámena, z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z podacího archu ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný byl prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván k dobrovolné úhradě dlužné částky. Ze zprávy banky [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že vlastníkem výše uvedeného bankovního účtu je žalovaný a dále, že na účet byly zaslány výše uvedené finanční prostředky. Z tvrzení žalobkyně, za situace kdy žalovaný netvrdil ani neprokazoval opak, vzal soud za zjištěné, že žalovaný dosud žalobkyni uhradil toliko částku 1 458,25 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po zhodnocení dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je převážně důvodná, nicméně nikoliv z titulu smlouvy o úvěru (byť tuto žalobkyně v žalobě nazývá nesprávně smlouvou o zápůjčce, když se zcela evidentně jedná o smlouvu úvěrovou, což vyplývá jednak z předložené rámcové smlouvy a jednak ze samotného charakteru této smlouvy, kdy je uvedena výpůjční úroková sazba, což je podstatná náležitost smlouvy o úvěru), ale z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně ani přes opakované výzvy soudu nedoložila uzavření smlouvy o úvěru dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, na základě které mu měly být poskytnuty finanční prostředky ve výši 16 000 Kč. Žalobkyně k prokázání existence tohoto závazku předložila toliko formulář s názvem [jméno] [anonymizována dvě slova], což je soubor frází psaných v anglickém jazyce, blíže nespecifikovaných čísel, dat a identifikačních údajů, který dle názoru soudu nelze v žádném případě považovat za platně uzavřenou smlouvu. Pokud se jedná toliko o doklad podpisu smlouvy na dálku, ani toto žalobkyně netvrdila a znění dané smlouvy nedoložila, byť k tomuto byla vyzvána. Obdobné platí i co se týče dvou předložených rámcových smluv ze dne [datum], které nenesou žádné znaky podpisu smluvních stran. Pokud tyto smlouvy měly vyjádřit vůli žalovaného„ dočerpat úvěr“ částkou 2 000 Kč, nemá toto soud za prokázané, neboť žalobkyně, ač jí k tomu dal soud dostatečný prostor, k tomuto nepředložila žádné důkazy. Ze zprávy banky ovšem soud zjistil, že žalovaný skutečně obdržel dne [datum] na svůj bankovní účet částku 16 000 Kč a dne [datum] částky 2 x 2 000 Kč a jelikož žalobkyně neprokázala vznik platného závazku (smlouvy o úvěru), má žalobkyně právo na vrácení tohoto bezdůvodného obohacení ve výši 16 541,75 Kč s přihlédnutím k již provedené úhradě ve výši 1 458,25 Kč ze strany žalovaného (tj. 18 000 Kč + 1 458,25 Kč). Pro úplnost soud uvádí, že vázán dispoziční zásadou, nerozhodoval o zbylé částce ve výši 2 000 Kč, kterou žalovaný prokazatelně rovněž obdržel dne [datum], když žalobkyně vrácení této nepožadovala. 12. Soud žalobu jako nedůvodnou zamítl co do zákonného úroku z prodlení z částky 16 541,75 Kč jdoucího od [datum] do [datum], a to vzhledem k tomu, že žalovaný byl k vrácení žalované částky prokazatelně poprvé vyzván až v oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], které bylo téhož dne zasláno poskytovatelem poštovních služeb žalovanému, kdy se dle § 573 o. z. do sféry žalovaného dostalo nejpozději dne [datum], octl se žalovaným s placením dluhu od [datum] v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal od tohoto data i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., resp. ve výši žalobkyní požadované. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 16 541,75 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5