21 C 354/2022-33 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu shora uvedenou částku spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnil tím, že kontrolou ze dne [datum] pracovníky společnosti [právnická osoba] zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo zjištěno, že žalovaný provádí na adrese [adresa], neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle ust. § 51 zákona č. 458/2000 Sb., následkem čehož žalobci vznikl nárok na náhradu škody v souladu s ust. § 13 až § 15 vyhlášky č. 51/2006 Sb., resp. ust. § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. Žalovaný sice měl uzavřenou smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí ze dne [datum], kdy ale na uvedeném místě byla dne [datum] zástupcem provozovatele distribuční soustavy přerušena dodávka elektřiny. Při demontáži elektroměru s výrobním [číslo] měl tento stav VT 4 984 kWh a NT 8 333kWh, kdy ale při přerušení byl VT 4 554 kWh a NT 7 806 kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo vypočteno rozdílem těchto dvou stavů, tedy ( (4 984 kWh – 4 554 kWh) + (8 333 kWh – 7 806 kWh)) x 5, [číslo] Kč/kWh = 957 kWh x 5, [číslo] Kč/kWh = 5 475,88 Kč. Stanovení plateb za příkon dle § 17 odst. 3) písm. b) bod 1. vyhl. č. 359/2020 Sb., ve spojení s příslušným cenovým rozhodnutím ERÚ účinným v době trvání neoprávněného odběru ve výši 113,34 Kč Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru. Celkovou částku nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 6 085,00 kWh Kč za služby poskytnuté externí společností. Náklady na zjištění neoprávněného odběru byly dodavatelské společnosti žalobkyní uhrazeny na základě příslušné faktury. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobci způsobena škoda v celkové výši 12 952,07 Kč, která se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 5 475,88 Kč, plateb za příkon ve výši 113,34 a náhrady nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru ve výši 7 362,85 Kč vč. DPH vypočítané dle vyhlášky. Žalobce dne [datum] vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky vystavením faktury [číslo] splatné dne [datum]. Výzvu opakoval ještě dne [datum] a následně ještě zaslal žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu. Ani přes tyto nebyla dlužná částka žalovaným uhrazena. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) na adresu evidovanou v Centrální evidenci obyvatel ČR. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem. 3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí, nicméně k datu [datum] byla zástupcem provozovatele distribuční soustavy přerušena dodávka elektřiny. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne [datum] dále vyplývá, že došlo k opětovnému připojení odběrného místa do distribuční sítě, které ale nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy, kdy byly odečteny stavy elektroměru, které jsou uvedeny výše ve skutkových tvrzeních žalobce. Celková náhrada za neoprávněný odběr elektrické energie činila částku 12 952,07 Kč (viz její výpočet výše, zjištěno z Výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny ze dne [datum] a Oznámení o neoprávněném odběru ze dne [datum] zaslaného žalovanému a Cenového rozhodnutí ERÚ pro daný kalendářní rok a čestného prohlášení o výši nákladů na zjištění neoprávněný odběr ze [datum]). Adresa odběrného místa byla náměstí [ulice a číslo] v [obec]. Fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum] žalobce žalovanému vyúčtoval shora uvedenou částku, jako náhradu škody za dobu trvání neoprávněného odběru ve shora uvedeném odběrném místě. Ani přes upomínku žalobce ze dne [datum] a dále jeho zástupce žalobce ze dne [datum] (předžalobní upomínka z uvedeného dne včetně dodejky) nebylo v řízení zjištěno, že by žalovaný žalobci dlužnou částku zaplatil. 4. Podle § 9 odst. 1, 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny (dále jen„ vyhláška“) při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo distribuci elektřiny. 5. Vztah mezi účastníky soud právně posoudil s přihlédnutím k ustanovení § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“) a podle § 2894 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), především § 2909 a § 2910 o. z. a rovněž v souladu s výše citovaným ustanovením § 9 odst. 1 a 12 vyhlášky, neboť bylo zjištěno, že žalovaný neoprávněně odebíral elektrickou energii. Svým postupem zapříčinil vznik škody na straně provozovatele distribuční soustavy (žalobce). Odpovědnost za tuto škodu, která se sestávala z částky za neoprávněný odběr elektřiny stanovené žalobcem, řeší výše citované ustanovení § 9 odst. 1, 12 vyhlášky a rovněž ustanovení § 2909 a § 2910 o. z., přičemž žalovaný je povinen tuto škodu, jež mu byla vyúčtována fakturou nahradit. Výše škody za neoprávněný odběr byla vypočtena částkou 12 952,07 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého závazku, má žalobce právo i na zaplacení úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši, která je stanovena ustanovením § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobci byl proto přiznán i úrok z prodlení v zákonné sazbě z dlužné částky od počátku prodlení do zaplacení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. jako běžnou třídenní. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanoveními § 142a odst. 1 a § 151 odst. 2 o. s. ř. Žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, a dále částka 3 x 100 Kč dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 1 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 100 Kč, splatná rovněž v zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.