21 C 86/2022-24 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi původním věřitelem, společností [právnická osoba] probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobce schopen doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému dne [datum] částku ve výši 10 000 Kč a to převodem na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], přičemž platbu označil poznámkou [číslo]. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi původním věřitelem a žalobkyní [příjmení] [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka. Žalovaný ke dni podání žaloby neuhradil ničeho. Žalobkyně požaduje na příslušenství zákonný úrok z prodlení jdoucí od [datum], neboť datum splatnosti byl určen tak, že k datu odeslání předžalobní výzvy přičetla 10 dnů, jelikož se domnívá, že v tento den se již výzva k úhradě dostala do sféry dispozice žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení se na výzvu soudu ohledně rozhodnutí věci bez nařízení jednání nevyjádřili a soud proto předpokládal jejich konkludentní souhlas dle § 101 odst. 4 o. s. ř., věc projednal a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Vzhledem k tomu, že žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní, provedl soud k důkazu toliko listiny předložené žalobkyní, ze kterých byl zjištěn následující skutkový stav. Ze záznamu o provedené platbě (č. l. 11 spisu) má soud za prokázané, že dne [datum] převedl původní věřitel finanční prostředky ve výši 10 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] s uvedením [variabilní symbol]. Uvedené bylo následně potvrzeno sdělením banky [právnická osoba] ze dne [datum], ze kterého dále plyne, že majitelem daného bankovního účtu je žalovaný. Dle podacího lístku ze dne [datum] bylo žalovanému téhož dne zasláno oznámení o postoupení pohledávky spolu s předžalobní výzvou. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný dosud z bezdůvodného obohacení nevydal ničeho. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně její přílohy má soud za prokázané, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným postupem dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 5. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. V projednávané věci došlo k převedení finančních prostředků dne [datum], tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), tudíž soud na právní vztahy vzniklé převodem dané částky aplikoval tento zákon. 6. Podle § 451 odst. 1 a 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 7. Dle § 563 občanského zákoníku není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, shledal soud žalobu v celém rozsahu jako důvodnou a rozhodl tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovanému byly dne [datum] zaslány na jeho bankovní účet finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž tyto prostředky obdržel bez právního důvodu, když mezi žalovaným a původním věřitelem buďto nedošlo k uzavření žádné smlouvy, která by legitimovala toto plnění, nebo tato smlouva, jak uvádí žalobkyně, nelze dohledat. Žalovaný ohledně této skutečnosti netvrdil ani neprokazoval opak a v řízení zůstal zcela pasivní. Soud mu proto uložil poskytnuté bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč žalobkyni vrátit. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku ani přes výzvu žalobkyně, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Pokud jde o aplikaci ust. § 14b advokátního tarifu, pak soud poukazuje, že žalobkyně opakovaně soudně vymáhá jí postupované pohledávky především z úvěrových smluv, tudíž podává opakovaně žaloby týkající se skutkově i právně shodných nároků. Jde o jednoduché žaloby, skutková tvrzení se opakují, vždy jde o stejný právní základ a předmět řízení zpravidla nepřesahuje částku 50 000 Kč. 11. O lhůtách k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.