25 C 193/2022-63 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí shora uvedenou částku spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se společností [anonymizováno] [právnická osoba] smlouvu o poskytování služeb účastnickou smlouvu – zákaznickou smlouvu [číslo] účastnické smlouvy v době trvání 24 měsíců [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] v rámci které rovněž uzavřel kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo koncové zařízení specifikované ve smlouvě, za které se žalovaný zavázal uhradit kupní cenu formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný porušil své povinnosti, jelikož řádně a včas nehradil splátku zařízení ve výši 290 Kč, resp. zbývající část kupní ceny za zařízení dle vyúčtování – dokladu [číslo] ze dne [datum], splatného dne [datum]. Dále žalovaný dluží žalobkyni dle vyúčtování [číslo] ze dne [datum], jež bylo splatné dne [datum], částku 2 754,96 Kč za platební služby m-platba, částku 6 Kč za zprostředkovatelský poplatek, dle vyúčtování [číslo] ze dne [datum], jež bylo splatné dne [datum], částku 4 436,92 Kč za platební služby m-platba, částku 2 396,00 Kč za zprostředkovatelské služby – SMS služby na speciálně zpoplatněná čísla, částku 15 Kč za zprostředkovatelský poplatek, dle vyúčtování [číslo] ze dne [datum], jež bylo splatné dne [datum], částku 5 441,98 Kč za platební služby m-platba, částku 200 Kč za zprostředkovatelské služby – SMS služby na speciálně zpoplatněná čísla a částku 18 Kč za zprostředkovatelský poplatek. Pohledávky za žalovaným byly s účinností ke dni [datum] postoupeny žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum] ze strany původního věřitele a dále dne [datum] i ze strany zástupce žalobkyně, který ho rovněž vyzval k úhradě jeho dluhu, ani přes tuto výzvu žalovaný svůj dluh v celkové výši 15 558,86 Kč žalobkyni neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Písemnosti mu byly doručovány v souladu s ustanovením § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel ČR a na další soudem zjištěné adresy. Dle ustanovení § 115a o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. 3. Z listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Dne [datum] právní předchůdce žalobkyně, [anonymizováno] [právnická osoba], uzavřel se žalovaným účastnickou smlouvu [číslo] jejímž obsahem bylo uzavření účastnické smlouvy [číslo] v délce trvání 24 měsíců. Dne [datum] právní předchůdce žalobkyně, [anonymizováno] [právnická osoba], uzavřel se žalovaným účastnickou smlouvu [číslo] jejímž obsahem bylo uzavření účastnické smlouvy [číslo] v délce trvání 24 měsíců, součástí této smlouvy byla i kupní smlouva na koupi zařízení„ Zařízení pro [příjmení] auto s [anonymizováno]“ s cenou zařízení 1 499 Kč, přičemž kupní cena měla být zaplacena formou platby předem ve výši 49 Kč a dále 5 splátek po 290 Kč měsíčně. Dne [datum] právní předchůdce žalobkyně, [anonymizováno] [právnická osoba], uzavřel se žalovaným účastnickou smlouvu [číslo] jejímž obsahem bylo uzavření účastnických smluv [číslo] všech v délce trvání 24 měsíců. Z vyúčtování [číslo] ze dne [datum], jež bylo splatné dne [datum], je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému vyúčtoval celkem částku 4 143,87 Kč, žalobkyně v tomto řízení uplatňuje z tohoto vyúčtování částku 290 Kč za splátku zařízení„ Zařízení pro [příjmení] auto s [anonymizováno]“, částku 2 754,96 Kč za platební služby m-platba a částku 6 Kč za zprostředkovatelský poplatek. Z vyúčtování [číslo] ze dne [datum], jež bylo splatné dne [datum], je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému vyúčtoval celkem částku 10 453,40 Kč, žalobkyně v tomto řízení uplatňuje z tohoto vyúčtování částku 4 436,92 Kč za platební služby m-platba, částku 2 396,00 Kč za zprostředkovatelské služby – SMS služby na speciálně zpoplatněná čísla a částku 15 Kč za zprostředkovatelský poplatek. Z vyúčtování [číslo] ze dne [datum], jež bylo splatné dne [datum], je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému vyúčtoval celkem částku 7 928,59 Kč, žalobkyně v tomto řízení uplatňuje z tohoto vyúčtování částku 5 441,98 Kč za platební služby m-platba, částku 200 Kč za zprostředkovatelské služby – SMS služby na speciálně zpoplatněná čísla a částku 18 Kč za zprostředkovatelský poplatek. Žalobkyně se stala věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum] ze strany původního věřitele a dále dne [datum] i ze strany zástupce žalobkyně, který ho rovněž vyzval k úhradě jeho dluhu (smlouva o postoupení pohledávek z uvedeného dne včetně oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva k plnění). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný nárokovanou částku žalobkyni zaplatil. 4. Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“) komunikačními činnostmi jsou poskytování služeb elektronických komunikací. 5. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích pro účely tohoto zákona se rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálu po sítích elektronických komunikací. 6. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje a věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly platně uzavřeny smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona o elektronických komunikacích, na jejichž základě původně věřitel, jakožto poskytovatel, se zavázal poskytovat žalovanému (zákazníkovi) dohodnuté služby elektronických komunikací. Dále mezi nimi byla platně uzavřena i kupní smlouva dle ustanovení § 2079 a násl. NOZ. Žalobkyně se stala v souladu s ust. § 1879 a násl. NOZ věřitelem pohledávek na základě smlouvy o postoupení pohledávek, když tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Z tvrzení žalobkyně, proti nimž žalovaný žádným způsobem nebrojil, vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému dodal předmětné zařízení, žalovaný však svoji povinnost porušil, když nezaplatil ujednanou kupní cenu, kterou měl hradit v jednotlivých splátkách. Žalovaný dále využívaly služeb jako účastník telefonní stanice [číslo] přičemž původní věřitel žalovanému umožnil, aby si prostřednictvím těchto telefonních čísel za úplatu objednal služby třetích osob, jež jsou poskytovány prostřednictvím sítě původního věřitele. Právní předchůdce žalobkyně zprostředkoval uvedené služby žalovanému v rámci dohodnutého tarifu, čímž svoji povinnost splnil, žalovaný však nezaplacením sjednané částky, jež vyplývá ze Všeobecných obchodních podmínek původního věřitele ve spojení s ceníkem (tj. částku vyúčtovanou za využité zprostředkovatelské služby, platební služby m-platba a zprostředkovatelské poplatky) svoji povinnost porušil. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému služby ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích. Původní věřitel nebyl osobou vykonávající v daném případě komunikační činnost dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) citovaného zákona a z tohoto důvodu nebyla v posuzované věci dána pravomoc Českého telekomunikačního úřadu ve smyslu ustanovení § 129 odst. 1 zmíněného zákona, ale soudu, a to i s přihlédnutím k rozhodnutí Zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů ze dne 26.10.2010, č.j. Konf 56/2010-12. Žalovaný nesporoval vznik ani výši závazků, v řízení nebylo zjištěno, že by jakoukoliv část ze sjednaných splátek či svého celkového dluhu zaplatil. S přihlédnutím ke shora citovaným ustanovením tak dluží žalobkyni jak doplatek kupní ceny, tak i částky za poskytnuté služby ve smyslu výše citovaného § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích. Protože se žalovaný nesplněním svého závazku dostal do prodlení, má žalobkyně kromě dlužné jistiny nárok na zaplacení úroků z prodlení ve smyslu usta