25 C 198/2022-21 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 669 Kč spolu s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 38 Kč za období od [datum] do [datum]. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění vozidla s datem počátku pojištění od [datum]. Předmětnou smlouvou došlo k pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Účastníci sjednali první pojistné ve výši 1 998 Kč, které bylo smluveno ve čtvrtletním intervalu a splatné k prvnímu dni daného pojistného období. Pojištění zaniklo ke dni [datum], důvodem je výpověď ze strany pojistníka. Ke dni zániku pojištění činí dlužné pojistné za období od [datum] do [datum] částku 369 Kč. Dále žalobkyni vznikl nárok na úhradu sjednaného poplatku ve výši 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné. K úhradě byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne [datum], ani poté dluh na pojistném nevyrovnala. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Listiny jí byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu zapsanou v registru obyvatel a na další soudem zjištěné adresy. Podle § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 3. Soud z listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu o pojištění vozidla ([anonymizována dvě slova]) k pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, v níž se žalovaná zavázala platit pojistné za sjednané čtvrtletní období ve výši 1 998 Kč (7 992 Kč ročně). Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, počátek pojištění byl stanoven na den [datum]. Uvedenou smlouvou došlo k pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka], jehož vlastník a provozovatel byla žalovaná. Nedílnou součást citované smlouvy tvořily pojistné podmínky žalobkyně (pojistná smlouva [číslo] záznam z jednání). Dopisem, doručeným žalobkyni dne [datum], žalovaná požádala o zrušení pojistné smlouvy. Dopisem ze dne [datum] a [datum] žalobkyně žalované sdělila, že dne [datum] zanikla z důvodu výpovědi pojistná smlouva a vyzvala ji k úhradě dluhu na pojistném (zmíněné dopisy). Z bilance pojistné smlouvy je patrné, že ke dni ukončení pojistné smlouvy žalovaná dlužila žalobkyni částku 669 Kč, přičemž součástí vyúčtovaných částek byl i poplatek za upomínání ve výši 300 Kč. Tento poplatek vyplývá ze sazebníku nákladů na vymáhání pojistného. K úhradě dluhu žalobkyně žalovanou vyzvala rovněž prostřednictvím své zástupkyně dopisem ze dne [datum] (zmíněný dopis včetně dodejky a poštovního podacího archu). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná dlužnou částku žalobkyni zaplatila. 4. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 5. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva v souladu s ustanovením § 2758 a násl. o. z. Účastníci sjednali pojistné, které bylo splatné v čtvrtletním intervalu, přičemž z tvrzení žalobkyně, které žalovaná žádným způsobem nerozporovala, vyplynulo, že žalovaná nezaplatila pojistné za shora označené období v poměrné části 369 Kč. Pojištění zaniklo dle § 2805 o. z., neboť žalovaná v dvouměsíční lhůtě vypověděla pojištění. Výpovědní doba v takovém případě činí 8 dní. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 o. z. má žalobkyně právo na pojistné za dobu, po kterou trvalo pojištění. Protože v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná svoji povinnost za shora označené období vůči žalobkyni splnila, dluží jí částku 669 Kč, přičemž 300 Kč žalobkyni náleží z titulu sjednaného poplatku za výzvu k úhradě dlužné částky, jenž byl účastníky řízení ujednán v citované pojistné smlouvě odkazem na pojistné podmínky a sazebník žalobkyně. Vzhledem k tomu, že se žalovaná nesplněním svého závazku dostala do prodlení, má žalobkyně vedle dlužné jistiny nárok na zaplacení úroků z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., přičemž výše zákonné sazby je určena ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně kapitalizovala úrok z prodlení za výše uvedenou dobu, soud proto zavázal žalované k zaplacení částky v celkové výši 707 Kč (669 Kč dlužné pojistné a 38 Kč kapitalizovaný úrok z prodlení). Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a žalované uložil povinnost k úhradě tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. jako běžná třídenní. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. a s ust. § 151 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT) za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a kvalifikovaná výzva k plnění) á 200 Kč a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby á 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) AT. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 189 Kč Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, splatná rovněž v zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. 8. Soud pro úplnost dodává, že je na místě aplikovat ustanovení § 14b AT, neboť podání bylo vypracováno na ustáleném vzoru uplatněném shodnou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jejichž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Obdobně jako v jiných žalobních návrzích žalobkyně opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu adhézních smluv, kdy dochází pouze k částečné úpravě (záměně) některých individuálních údajů, týkajících se především generálií žalované osoby, jednotlivých částek a dat. Je taktéž nerozhodné, zda je žalobkyně v obdobných věcech zastupována různými právními zástupci. V tomto směru soud poukazuje i na obdobné závěry Krajského soudu v Plzni (např. usnesení ze dne 11. 2. 2016 č.j. 25Co 31/2016-41).