25 C 236/2021-47 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 12 500 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl původním věřitelem poskytnut žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se zavázal vrátit do [datum] Smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím webové stránky [webová adresa], kde se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, následně odsouhlasil znění rámcové úvěrové smlouvy a uvedl číslo svého bankovního účtu. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Pro ověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalovaný návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel mu úvěr vyplatil dne 14. 11 2017 převedením na bankovní účet žalovaného číslo [bankovní účet] s variabilním symbolem [číslo]. Žalovaný se zavázal vedle jistiny úvěru zaplatit původnímu věřiteli i poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 500 Kč. Žalovaný, který úvěr v poskytnuté výši čerpal, svoji povinnost nesplnil a poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci na základě smlouvy na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] Ani přes opakované upomínky žalovaný svůj dluh vůči žalobci nevyrovnal. 2. Žalobce se dále domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 9 134 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl původním věřitelem poskytnut žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč, který se zavázal vrátit do [datum] Smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím webové stránky [webová adresa], kde se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, následně odsouhlasil znění rámcové úvěrové smlouvy a uvedl číslo svého bankovního účtu. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Pro ověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalovaný návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel mu úvěr vyplatil dne [datum] převedením na bankovní účet žalovaného číslo [bankovní účet] s variabilním symbolem [číslo]. Žalovaný se zavázal vedle jistiny úvěru zaplatit původnímu věřiteli i poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 1 134 Kč. Žalovaný, který úvěr v poskytnuté výši čerpal, svoji povinnost nesplnil a poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci na základě smlouvy na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] Ani přes opakované upomínky žalovaný svůj dluh vůči žalobci nevyrovnal. 3. Soud usnesením ze dne 20. 9. 2021, č. j. 25 C 236/2021-26 spojil řízení vedená u zdejšího soudu pod spisovou značkou 25 C 236/2021 a 31 C 240/2021 ke společnému řízení. 4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu jeho pobytu zapsanou v Centrální evidenci obyvatel ČR a na další soudem zjištěné adresy. Vzhledem k tomu, že se účastníci k ústnímu jednání nedostavili, přičemž zástupce žalobce svoji neúčast omluvil a nežádal odročení tohoto jednání, žalovaný se neomluvil, soud postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti stran. 5. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobce předložil dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, k jejímž uzavření mělo dojít blíže neoznačeného dne mezi žalovaným a společností [právnická osoba] Dále předložil i dva dodatky ke smlouvám o spotřebitelském úvěru, v nichž rovněž nebyl uveden datum uzavření. Rovněž předložil i formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru s datem vyhotovení dne [datum] a [datum], dále dne [datum]. U všech těchto listin absentoval podpis žalovaného. Jejich obsahem bylo poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč se splatností 61 dnů ([datum]) a dále poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč se splatností 30 dnů ([datum]). V prvním dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru bylo obsaženo ujednání o odložení termínu splatnosti zápůjčky o třicet dnů za poplatek 2 500 Kč, ve druhém dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru pak o šest dní za poplatek 1 134 Kč. Součástí smluv o spotřebitelském úvěru v článku VII. bylo i ujednání o smluvní pokutě pro případ nesplnění povinnosti klienta řádně a včas splatit jednotlivé splátky, a to ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Vedle toho byl klient povinen uhradit i účelně vynaložené náklady na úkony spojené s vymáháním pohledávky. K všem listinám byly připojeny toliko podpisy původního věřitele, podpis žalovaného připojen nebyl. Žalobce soudu dále předložil i neúplné listiny, z nichž vyplývá, že dne [datum] byla zaslána na vrub účtu [bankovní účet] půjčka s označením [číslo] ve výši 10 000 Kč a dne [datum] na stejný účet s označením půjčka [číslo] částka 8 000 Kč. Věřitelem pohledávek za žalovaným se měl stát na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobce (smlouva o postoupení pohledávek). O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum] (dopis původního věřitele z uvedeného dne). Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu prostřednictvím zástupce žalobce (výzva k úhradě před podáním žaloby z [datum]). Soud si dotazem u [právnická osoba] ověřil, že majitelem výše uvedeného čísla účtu je žalovaný. Na tento účet byla dne [datum] připsána částka 10 000 Kč a dne [datum] částka 8 000 Kč. 6. Podle ustanovení § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. 7. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 NOZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bezprávního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je dán pouze z části. V řízení bylo na žalobci, aby prokázal, že jím tvrzené písemně uzavřené smlouvy o úvěru byly řádně a platně uzavřeny tak, aby závazky platně dle shora citovaného ust. § 1723 odst. 1 NOZ vznikly. K těmto smlouvám včetně dodatků (rovněž i k formulářům pro standardní informace) nebyly připojeny podpisy žalovaného, nebylo možné ověřit, zda měl žalovaný vůli být těmito smlouvami vázán, zda k nim v tomto znění přistoupil. Žalobce k prokázání této skutečnosti neoznačil žádné další důkazy, nařízeného ústního jednání, u něhož by mu bylo poskytnuto poučení, se nezúčastnil. Žalobce přitom řádně tvrdil, že smlouvy byly uzavřeny distančně, avšak svá tvrzení nikterak neprokázal. Je třeba zdůraznit, že žalobce stíhá důkazní břemeno, v případě jeho neunesení nemůže být ve věci úspěšný. Soud má za to, že i uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku lze řádným způsobem prokázat, což se však v dané věci nestalo. Z provedeného dokazování soud má za prokázané, že původní věřitel žalovanému zaslal na jeho účet částku 10 000 Kč a 8 000 Kč, jež hodnotí dle ust. § 2991 a násl. NOZ jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor právního předchůdce žalobce bez spravedlivého důvodu. Tyto skutečnosti vyplývají především z blíže neoznačených listin, z nichž je patrno, že došlo k zaplacení daných částek na účet, jehož disponentem byl žalovaný, což soud uvěřil u [právnická osoba] Soud proto s přihlédnutím k ust. § 2991 odst. 1 NOZ a § 2993 NOZ uložil žalovanému povinnost, aby zaplatil žalobci částku 18 000 Kč (10 000 Kč + 8 000 Kč), o níž se bez spravedlivého důvodu obohatil (výrok I.), když pohledávky za žalovaným platně přešly v souladu s § 1879 a násl. NOZ na žalobce. Žalobce má rovněž právo i na přiznání úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 NOZ ve spojení s prováděcím předpisem (§ 2 vyhlášky 351/2013 Sb.), neboť ani přes výzvu žalovaný nevydal, oč se bezdůvodně obohatil. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), neboť se žalobci nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o úvěru, dohodu o poplatku za poskytnutí úvěru a rovněž ani ujednání o smluvní pokutě. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. a ustanovením § 151 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby úspěch žalobce spočíval v 83,2 % (neúspěch 16,8 %), proto má s přihlédnutím k ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na přiznání účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 66,4 % Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši