25 C 278/2022-21 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí shora uvedenou částku spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] provedla odtah vozidla [značka automobilu], [registrační značka], tvořícího překážku silničního provozu, kdy vozidlo stálo zaparkované v ulici [anonymizováno] nám. v [obec]. Odkázal na ustanovení § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZPK“). Vozidlo stálo v úseku označeném dopravní značkou [anonymizována dvě slova], zakazující v daném úseku stání vozidel z důvodu konání kulturní akce. Provedení odtahu bylo nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu zastavení silničních vozidel. Cena za odtah je stanovena v usnesení Rady [územní celek] [číslo] ze dne [datum], kdy jeden nucený úplný odtah je vyčíslen na částku 2 000 Kč, cena za služby parkoviště spojené se střežením vozidla činí za první den 0 Kč, za každý i započatý následující den 150 Kč. Vozidlo bylo vyzvednuto z odtahového parkoviště ještě téhož dne, přičemž žalovaný svůj dluh ve výši 2 000 Kč uznal a zavázal se jej uhradit do [datum] Ani přes upomínku však svoji povinnost nesplnil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu zapsanou v Centrální evidenci obyvatel ČR. Podle § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Oprávnění žalobkyně k provádění odtahů vyplývá ze Zřizovací listiny příspěvkové organizace Správy veřejného statku [územní celek] ze dne [datum]. Usnesením Rady [územní celek] [číslo] z [datum] byla stanovena cena za nucené odtahy silničních vozidel, kdy soud ověřil, že za jeden nucený odtah úplný byla stanovena ve výši 2 000 Kč a za službu parkoviště za první den 0 Kč, za každý další započatý den 150 Kč. Z protokolu o odstranění motorového vozidla ze dne [datum] vyplývá, že došlo k odtahu motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], jež bylo zaparkováno v ulici [anonymizováno] nám. v [obec], v úseku označeném dopravní značkou [anonymizována dvě slova], zakazující v označeném úseku stání vozidel, přičemž žalovaný, který prohlásil, že je vlastníkem předmětného vozidla, uvedl v uznání dluhu ze dne [datum], že nedisponuje potřebnou hotovostí a svůj dluh uznává co do důvodu i výše a zavázal se uvedený závazek zaplatit žalobkyni nejpozději do [datum]. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný ani přes výzvu ze dne [datum] (upomínka z uvedeného dne včetně doručenky) dlužnou částku žalobkyni zaplatil. 4. Podle § 19b odst. 1 věty první ZPK, je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. 5. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uznal svůj závazek provozovatele vozidla, které stálo v úseku označeném dopravní značkou zakazující stání vozidel a bylo shora uvedeného dne odtaženo v souladu s výše citovaným ustanovením § 19b odst. 1 ZPK. Žalovaný byl tak povinen zaplatit žalobci za odtah vozidla částku 2 000 Kč. Uznáním závazku vznikla ve smyslu ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) vyvratitelná právní domněnka existence dluhu v uznané výši v době uznání. Žalovaný nic proti nároku žalobce nenamítal. Protože žalovaný svoji povinnost dobrovolně nesplnil, soud mu ji uložil ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 NOZ právo vedle plnění i na přiznání úroku z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s prováděcím předpisem (§ 2 nařízení č. 351/2013 Sb.). 6. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které se sestávají toliko ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. I tato uložená povinnost je splatná v zákonné třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.