CS · EN DE FR brzy

28 C 239/2021-46 — Okresní soud Plzeň-město

ECLI: ECLI:CZ:OSPM:2022:28.C.239.2021.1
Datum: 2022-05-23
Předmět: O zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 657 z. č. 40/1964 Sb.", "§ 573 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 451 z
["bezdůvodné obohacení""peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o půjčce"]
O co šlo: O zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím (["§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 657 z. č. 40/1964 S)
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 27. 4. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 6 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena dne 21. 2. 2008 smlouva o půjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta peněžní hotovost ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 9 840 Kč ve 40 pravidelných splátkách po 246 Kč. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, když uhradil toliko částku 3 500 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 19. 6. 2015 byla pohledávka postoupena přechodnému věřiteli [právnická osoba] [anonymizováno] s tím, že následně došlo k postoupení pohledávky žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018. Žalobkyně se domáhala uhrazení částky 6 000 Kč představující jistinu, dále souhrnného poplatku, který označila jako kapitalizovaný úrok za období od 21. 2. 2008 do 27. 11. 2008 ve výši 340 Kč a dále zákonného úroku z prodlení jdoucího z jistiny od 2. 7. 2015 do zaplacení. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o. s. ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po zhodnocení předložených listinných důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně došlo dne 21. 2. 2008 k uzavření smlouvy o půjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč s tím, že žalovaný se současně zavázal uhradit za poskytnutí této půjčky souhrnný poplatek ve výši 3 840 Kč, celkem tak se zavázal uhradit částku 9 840 Kč a to formou 40 týdenních splátek po 246 Kč RPSN bylo stanoveno ve výši 294,1 %. Smlouvami o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek byla osvědčená aktivní legitimace žalobkyně. Dopisem ze dne 25.6.2015 byl žalovaný informován o postoupení pohledávky [právnická osoba] [anonymizováno] a byl vyzván k úhradě dlužné částky do 10-ti dnů od obdržení výzvy. Dopisem ze dne 18. 9. 2018 byl žalovaný informován o postoupení pohledávky žalobkyni a vyzýván k její úhradě. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný v souvislosti s poskytnutou půjčkou uhradil toliko částku 3 500 Kč, kdy žalovaný netvrdil tudíž ani neprokazoval opak. 5. Podle ust. § 657 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 6. Podle ust. § 451 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 7. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně, když na smlouvu o půjčce uzavřenou dne 21. 2. 2008 je nutno z níže uvedených důvodů pohlížet jako na smlouvu neplatnou. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty právním předchůdcem žalobkyně peněžité prostředky ve výši 6 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 9 840 Kč. Soud má za to, že sjednaný poplatek ve výši 3 840 Kč nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté peněžní prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno předchůdce žalobce jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Výše úroků však byla sjednána nemravně, kdy výkon práv a povinností vyplývajících z občansko-právních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nemravnost takto vysokého úroku lze dovodit nejen z výše RPSN, která byla vyjádřena ve výši 294,1 %, ale také při přepočtu úrokové sazby ročně ve výši 83,2 % ročně. Soud v tomto odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 8. 2018 pod sp. zn. 25 Co 145/2018, dle kterého je smlouva s takovýmto úrokem absolutně neplatná. Pokud žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný uhradil pouze částku 3 500 Kč, žalovaný se na úkor žalobkyně obohatil o částku 2 500 Kč. Soud tedy žalobkyni tuto částku s poukazem na ustanovení § 451 odst. 1, 2 občanského zákoníku přiznal. Tím, že žalovaný řádně a včas neplnil, dostal se do prodlení, pak soud shledal taktéž důvodným požadavek žalobkyně co do zákonného úroku z prodlení ve vztahu přiznanému bezdůvodného obohacení (§ 1970 obč. zák.), kdy počátek prodlení soud váže k doručení oznámení o postoupení pohledávek obsahující výzvu k zaplacení ze dne 25. 6. 2015, která byla poštou zaslána dne 20. 7. 2015 fikce doručení tak nastala ke dni 23.7.2015 (§ 573 obč. zák.), kdy žalovaný měl nejpozději do 10 dnů od doručení výzvy plnit, tedy do 2. 8. 2015, pokud tak neučinil, den následující, tj. 3. 8. 2015 se dostal do prodlení. 8. Žalovanému, který byl ve věci úspěšnější (nutno přihlédnout i ke kapitalizovanému příslušenství ke dni vydání rozhodnutí), by soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. přiznal poměrnou část nákladů řízení, v řízení však nebylo prokázáno, že by žalovanému nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal. 9. Ke splnění povinnosti žalovanému byla ustanovena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Citovaná ustanovení

§ 451 (40/1964 Sb.)§ 657 (40/1964 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 573 (89/2012 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)§ 202 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.