28 C 276/2022-56 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 7. 6. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 90 106 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] byla dne 22. 10. 2019 uzavřena smlouva [číslo] s produktovým názvem D SO HC měsíční 10/ 2019. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta bezhotovostní zápůjčka ve výši 35 000 Kč. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaná zavázala ve smlouvě zaplatit přesně předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce 35 806 Kč. Poplatek byl vypočten jakou součet kalkulačních položek ve smlouvě přesně zvlášť kapitalizovaný a to úrok, kdy zápůjční úroková sazba činila 56 % ročně, dále částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částka za administrativní činnosti a komfortní splácení. Žalovaná se tak zavázala celkem uhradit částku 70 806 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 2 951 Kč. Žalovaná však neuhradila ničeho. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni taktéž právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaná v prodlení, kdy smluvní pokuta byla kapitalizována na částku ke dni 1. 2. 2022 ve výši 17 500 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení požadovaného pouze ve výši 2 339,66 Kč, sankčních poplatku ve výši 1 800 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se žalovaná bez omluvy nedostavila. Soud tak jednal v její nepřítomnosti. 4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 22. 10. 2019 prostřednictvím obchodního zástupce/zaměstnance právního předchůdce žalobkyně [jméno] [příjmení]. Žalované byla poskytnuta částka 35 000 Kč, kterou se zavázala vrátit zpět společně s poplatkem ve výši 35 806 Kč, který byl rozčleněn na úrok ve výši 23 917 Kč, dále na částku za zpracování spotřebitelského úvěru, garance celkové ceny a péče o zákazníka, splátkové prázdniny, garance neuplatnění pohledávky v případě úmrtí zákazníka ve výši 11 889 Kč. Úroková sazba byla uvedena ve výši 56 %. Žalovaná se tak zavázala uhradit celkem částku 70 806 Kč formou 24 splátek po 2 951 Kč RPSN byla stanovena ve výši 115,82 %. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí této částky. V této smlouvě jsou taktéž uvedeny smluvní podmínky smlouvy, kde je ujednáno, jakým způsobem bude dluh umořován a sankce v případě jeho včasného nehrazení, kdy v čl. VI je popsán postup při prodlení zákazník. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. Dále je zde uvedena sazba za zaslané upomínky. Tytéž informace vyplynuly z formuláře nazvaným Standardní informace o spotřebitelském úvěru. Výpočet smluvních pokut a výpočet úroků z prodlení soud k důkazu neprováděl, když se jednalo o listinu vyhotovenou žalobkyní a navíc s ohledem na níže uvedené závěry soudu, výpočet sankcí za prodlení žalované nebyl pro rozhodnutí soudu významným. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek, dále oznámením o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2022. Výzvou ze dne 10. 2. 2022 byla žalovaná vyzývána k okamžitému splacení dluhu. Předžalobní upomínkou ze dne 20. 5. 2022 byla žalovaná opětovně vyzývána k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost jejího vymáhání v rámci soudního řízení. K výzvě soudu žalobkyně předložila listiny, které měly prokazovat, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované. K tomuto žalobkyně předložila zákaznickou kartu, ze které vyplynulo, že žalovaná uvedla svůj čistý měsíční příjem ve výši 19 878 Kč, další čisté příjmy domácnosti 45 500 Kč bez bližšího upřesnění, celkem tedy 65 378 Kč. Běžné měsíční výdaje byly uvedeny ve výši 5 079 Kč, představující externí splátky dle žadatele, dále interní splátky ve výši 4 498 Kč, kdy odhadované měsíční výdaje žadatelky byly uvedeny ve výši 3 200 Kč. Dále bylo v tomto formuláři uvedeno, že žalovaná má uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Z potvrzení o příjmu vyplynulo ze dne 4. 7. 2019, že měsíční čistý příjem žalované činil za poslední 3 měsíce částku 17 963 Kč. Z pracovní smlouva ze dne 1. 2. 2016 soud zjistil, že byla uzavřena na dobu neurčitou byla provedena taktéž k důkazu. K důkazu byl dále proveden výpis z centrální evidence exekucí, kdy soud konstatoval, že tato listina byla vyhotovena až v měsíci září 2022. Žalobkyně dále žádala, aby soud v souvislosti s prokázáním prověření úvěruschopnosti žalované vyslechl osobu, která se žalovanou smlouvu uzavírala [jméno] [příjmení] a dále, aby soud provedl k důkazu doklad o rodném čísle žalované, občanský průkaz, potvrzení o přechodném pobytu na území České republiky, doklad o zajištění ubytování a pokyn k dočasnému přidělení zaměstnance. Soud tyto návrhy jako nadbytečné zamítl, kdy soud má za to, že výslech osoby uzavírající smlouvu v roce 2019 nemůže prokázat splnění zákonné povinnosti právního předchůdce žalobkyně, kdy dle názoru soudu je nepravděpodobné, že by si tato osoba pamatovala okolnosti uzavření smlouvy více než po třech letech. Navíc soud uvádí, že má vážné pochybnosti o tom, jakým způsobem byly informace o příjmech a výdajích žalované touto osobou zpracovávány a vyhodnoceny, kdy osoba uzavírající smlouvu se žalovanou se spokojila toliko s tvrzením žalované o tom, že další příjem do domácnosti činí 45 500 Kč, kdy tato částka byla ve vztahu k tvrzenému příjmu žalované ve výši 19 878 Kč dosti významná. Pokud by soud vycházel pouze z prokázaného čistého příjmu žalované ve výši 17 963 Kč, pak s ohledem na uvedené výdaje ve výši zhruba 13 000 Kč, kdy navíc odhadované měsíční výdaje žalované ve výši 3 200 Kč soud považuje za účelově podhodnocené, je zřejmé, že nebylo v možnostech žalované hradit měsíční splátku 2 951 Kč a úvěruschopnost žalované byla nedostatečně vyhodnocena. Provedení důkazu dokladem o rodném čísle, občanských průkazem a potvrzením o přechodném pobytu včetně dokladu o zajištění ubytování a dočasnému přidělení zaměstnance soud taktéž považoval za zcela nadbytečné, kdy jejich provedení by nemělo žádný význam pro samotné rozhodnutí ve věci. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaná v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků neuhradila právnímu předchůdci žalobkyně ani žalobkyni ničeho, když bylo případně na žalované, aby tvrdila opak, ale nestalo se tak. 5. Podle ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 6. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. V daném případě soud dospěl k závěru, že na předmětnou smlouvu je nutno nahlížet jako na absolutně neplatnou, kdy právní předchůdce žalobkyně nesplnil svoji povinnost dle ustanovení § 86 a následujících zákona o spotřebitelském úvěru řádně ověřit úvěruschopnost žalované hradit poskytnutý úvěr. V souvislosti s tímto soud poukazuje například na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Právní předchůdce žalobkyně nedostál povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, pokud žalovanou vyhodnotil jako osobu, která je schopná splácet částku 2 951 Kč měsíčně za situace, kdy měl doložený příjem žalované ve výši 17 963 Kč měsíčně a tvrzené výdaje žalované byly bezmála 13 0