30 C 285/2022-22 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 24. 6. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 22. 3. 2021 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované částku ve výši 9 000 Kč s tím, že úvěr bude vrácen do 30. 5. 2021. Úvěrová smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové stránky www.nazivnost.cz, návrh smlouvy byl zaslán žalobkyní na podkladě žádosti žalované a žalovaná tento návrh akceptovala po zadání uživatelského jména a kódu zaslaného SMS zprávou na telefonní číslo žalované. [příjmení] ve výši 9 000 Kč byla zaslána žalované na její účet č. [bankovní účet]. Žalobkyně má dle čl. 3 smlouvy nárok kromě poskytnuté částky též na poplatek ve výši 6 300 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč. Žalovaná ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na celkový dluh ve výši 17 800 Kč sestávající z nesplacené jistiny ve výši 9 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč a poplatku ve výši 6 300 Kč, dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručování v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu sídla uvedenou v živnostenském rejstříku. 3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 4. Z předložených listin bylo zjištěno, že žalobkyně je podnikatelem zapsaným v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze mimo jiné pro předmět podnikání poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (viz výpis z OR) a žalovaná je zapsána jako podnikatel v živnostenském rejstříku. Účastníci dne 22. 3. 2021 uzavřeli jako podnikatelé při své podnikatelské činnosti elektronickou cestou smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku výši 9 000 Kč a žalovaná se zavázala takto poskytnutou částku a poplatek ve výši 2 % denně vrátit žalobkyni do 30. 5. 2021, žalovaná uvedla své bankovní spojení – č. účtu [bankovní účet]. Dne 22. 3. 2021 byla žalobkyní odeslaná částka ve výši 9 000 Kč na účet shodující se s bankovním spojením uvedeným v úvěrové smlouvě (viz č. l. [příjmení]), když ze sdělení banky bylo zjištěno, že vlastníkem tohoto účtu je žalovaná. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Soud má za prokázané, že mezi žalovanou a žalobkyní v pozici podnikatelů byla platně uzavřena úvěrová smlouva, na základě které bylo žalované poskytnuto 9 000 Kč Smlouva o úvěru byla shledána platným právním jednáním, neboť splňuje veškeré náležitosti, které s platnou smlouvou o úvěru spojuje občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014, nejedná se současně s ohledem na postavení žalované o úvěr spotřebitelský, proto soud nezkoumal soulad se zákonem o spotřebitelském úvěru. Současně soud zjistil, že ve smlouvě je přesně a přehledně sjednána úroková sazba i doba splatnosti. Bylo prokázáno, že žalovaná částku ve výši 9 000 Kč skutečně obdržela, a to na ve smlouvě uvedený účet, z něhož navíc zaslal platbu ve výši 1 Kč. Soud akceptoval i výši sjednaného úroku za půjčení peněz, kdy sazba sice přesahuje běžnou úrokovou sazbu uváděnou v daném místě a čase bankami, nicméně je třeba uvážit, že peníze byly poskytnuty krátkodobě bez zajištění a současně je soud toho názoru, že na osobu podnikatele je potřeba klást vyšší požadavky a vyšší míru jeho odpovědnosti ve vztahu k přebíraným závazkům. Soud tedy žalobě vyhověl do částky 17 800 Kč sestávající z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 300 Kč, nesplacené jistiny ve výši 9 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč, kterou soud shledal platně sjednanou ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku. 9. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., žalované bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, ze tří úkonů právní služby po 300 Kč (tj. 900 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 2 252 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.