30 C 368/2022-21 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 12. 8. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že na základe uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] tento dodával žalované elektřinu do odběrného místa na adrese v [obec], [ulice a číslo]. Elektřinu dodanou za období od 1. 3. 2020 do 27. 5. 2020 původní věřitel vyúčtoval žalované v částce 2 348,48 Kč na základě faktury [číslo] se splatností dne 22. 6. 2020. Žalovaná na tuto pohledávku ničeho neuhradila, následně byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 s účinností ke dni 22. 7. 2022. Žalovaná i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na celkový dluh ve výši 2 348,48 Kč dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovení § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. 3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že návrh žalobkyně je zcela důvodný. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou existoval závazkový vztah o dodávce elektřiny ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 458/2002 Sb., energetického zákona, který svým obsahem odpovídá kupní smlouvě ve smyslu ustanovení § 2 079 a n. občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobkyně tedy dodal žalované elektřinu do shora uvedeného odběrného místa a žalované tak vznikla povinnost vyúčtovanou cenu řádně a včas uhradit. S ohledem na skutečnost, že žalovaná ničeho neuhradila, byla následně pohledávka ve výši 2 348,48 Kč postoupena na žalobkyni ve smyslu ustanovení § 1789 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř, kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, tří úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 600 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 1 489 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.