31 C 222/2022-80 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne [datum] se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 553,28 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že dne [datum] byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena smlouva o povoleném přečerpání [anonymizováno], jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Dle této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve formě povoleného přečerpání, a to až do výše 5 000 Kč. Dle článku II. odst. 1 smlouvy byl sjednán úrok z povoleného přečerpání ve výši 18,9 % ročně. Žalovaný se rovněž zavázal uhradit žalobkyni poplatky a ceny za zvláštní služby nebo úkony, a to v souladu s článkem II. odst. 3 smlouvy. Pro případ překročení povoleného přečerpání a vzniku prodlení bylo mimo jiné ujednáno přirůstání úroku k jistině a její další úročení sankčním úrokem. Žalovaný využíval povolené překročení a zároveň nepřekračoval smluvenou částku a měsíčně připisoval určenou částku sjednaným způsobem, a to až do března 2019. Poté byl opakovaně upomínán k obnovení plateb, kdy první a druhá výzva je zpoplatněna částkou 50 Kč a poslední výzva, neboli odstoupení od smlouvy částkou 150 Kč. Žalovaný na tyto výzvy nereagoval a žalobkyně tak od smlouvy odstoupila, a to ke dni [datum]. K tomuto dni dluží žalovaný žalobkyni na jistině 5 114,68 Kč, dlužné poplatky a pojištění ve výši 438,60 Kč (první a druhá výzva á 50 Kč, poslední výzva 150 Kč, poplatek za pojištění á35 Kč + 45 Kč za měsíc duben 2019 až červenec 2019 a 5 krát poplatek za povolené přečerpání á19 Kč), dále pak kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 716,38 Kč. Žalovaný ani po odstoupení od smlouvy dluh neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum]. 2. Usnesením ze dne [datum] vyslovil Obvodní soud pro Prahu 1 místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu [okres] jako soudu místně příslušnému. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 5. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich má za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o povoleném přečerpání č. GNM [bankovní účet] má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum], když na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému spotřebitelský úvěr formou úvěrového rámce, respektive povoleného přečerpání až do výše 5 000 Kč za úrokovou sazbu ve výši 18,90 % ročně. Nedílnou součástí této smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně. Z žádosti o poskytnutí povoleného přečerpání ze dne [datum], ve spojení s prohlášením o daňovém rezidenství, a z dokladu o zajištění ubytování má soud za prokázané, že žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy. Ze smlouvy o vedení účtu ve spojení s potvrzením o zřízení účtu má soud za prokázané, že žalobkyně zřídila pro žalovaného účet vedený u žalobkyně ve spojení se smlouvou č. [anonymizováno]. Z výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Z ceníku žalobkyně má soud za prokázané, že za zaslání první a druhé upomínky byla žalobkyně oprávněna účtovat částku 50 Kč, z každé další upomínky pak částku 150 Kč za její odeslání. Z výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky upomínala. 6. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená. 9. Po zhodnocení provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalobkyně svoji povinnost ze smlouvy řádně splnila, když žalovanému umožnila úvěr vyčerpat, žalovaný svoje povinnosti ze smlouvy porušil, když poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, čímž se dostal do prodlení. Žalobkyně proto využila svého smluvního oprávnění a odstoupila od smlouvy o úvěru, čímž se stal závazek žalované okamžitě splatný v celém rozsahu. Povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit smluvený úrok ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2395 občanského zákoníku Lhůta byla mezi stranami sjednána v souladu s ustanovením § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud vyhodnotil, že žaloba je důvodná a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku v celkové výši 5 553,28Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 5 114,68 Kč, poplatků ve výši 438,60 Kč, dále kapitalizovaný úrok v částce 716,38 Kč za období do 1.8.2019Kč a dále ve výši 18,90 % ročně z dlužné jistiny do zaplacení. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého závazku, má žalobkyně v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku právo vedle plnění i na přiznání úroku z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s prováděcím předpisem (ustanovení § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.). Žalobkyni byl proto přiznán i úrok z prodlení v zákonné sazbě z jistiny dluhu od [datum] do zaplacení tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu plnění určil do ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. jako běžnou třídění. 10. Výrok II. tohoto rozsudku je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále odměnu zástupce žalobkyně dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb., advokátního tarifu, účinné od 1. 7. 2014, tedy za 3 úkony právní pomoci ve výši 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1) - převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby a 3 RP dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. § 14b odst. 5 á 100 Kč úkon. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. soud přiznal zástupci žalobkyně rovněž 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a RP, náklady řízení tedy celkem představují částku 2 089 Kč. I v tomto případě byla lhůta stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní a místo plnění dle ust. § 149 odst. 1 k rukám zástupce žalobkyně.