31 C 287/2021-28 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 17. 7. 2021 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 736 Kč se zákonným úrokem s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, když toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že motorové vozidlo [registrační značka], [VIN kód] je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalovaný coby provozovatel tohoto vozidla neměl od 1. 10. 2019 do 15. 12. 2019, tedy po dobu 76 dnů, k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Žalovaný tak dluží na příspěvku částku 6 536 Kč, a to odpovídající denní sazbě ve výši 86 Kč/den (neboť se v tomto případě jedná o nákladní automobil do 3,5 t) a dále poplatek za vymáhání dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve výši 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k zaplacení, splatnost příspěvku tak nastala dne 11. 11. 2020. Dále žalobkyně zjistila, že motorové vozidlo [registrační značka], [VIN kód] je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, žalovaný coby provozovatel tohoto vozidla neměl od 1. 5. 2020 do 8. 8. 2020, tedy po dobu 100 dnů k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Žalovaný tak dluží žalobkyni na příspěvku částku 8 600 Kč, a to odpovídající denní sazbě ve výši 86 Kč/den, neboť se v tomto případě jedná o nákladní automobil do 3,5 t a dále poplatek za vymáhání dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve výši 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k zaplacení, splatnost příspěvku nastala dne 15. 12. 2020. Žalovaný dlužné částky neuhradil, a to ani přes písemnou upomínku ze dne 11. 6. 2021. 2. Platební rozkaz vydaný zdejším soudem se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením soudu v souladu s ust. § 173 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 174a) odst. 3 o. s. ř. zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o. s. ř. Žalobkyně souhlasila, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud tedy jeho souhlas předpokládal a postupoval dále v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. a ve věci jednání nenařizoval. 5. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich zjistil následující skutkový stav. Ze zprávy Magistrátu města Plzně ze dne 10. 11. 2021 má soud za prokázané, že vlastníkem a provozovatelem předmětného motorového vozidla [registrační značka], Škoda Pickup byl od 26. 10. 2009 doposud (od 16. 12. 2019 – ve vyřazení) žalovaný stejně jako vozidla [registrační značka], [příjmení] [jméno] 1.2, a to od 11. 6. 2018 doposud. Z výzvy ze dne 28. 8. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku ve vztahu k vozidlu [registrační značka] za období od 1. 10. 2019 do 15. 12. 2019 ve výši 6 536 Kč. Z upomínky ze dne 9. 12. 2020, 26. 5. 2021 má pak soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky upomínala. Z výzvy ze dne 1. 10. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku ve vztahu k vozidlu [registrační značka] za období od 1. 5. 2020 do 8. 8. 2020 ve výši 8 900 Kč. Z upomínky ze dne 21. 1. 2021, ze dne 18. 2. 2021 a ze dne 11. 6. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužných příspěvků upomínala. 6. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 7. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 8. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 9. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem nákladního automobilu [registrační značka], když v období od 1. 10. 2019 do 15. 12. 2019 k tomuto vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu. Dále je žalovaný vlastníkem nákladního automobilu [anonymizováno] [číslo], když ani k tomuto vozidlu v období od 1. 5. 2020 do 8. 8. 2020 neměl žalovaný sjednáno uvedené pojištění. Žalovaný je proto podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. povinen zaplatit žalobkyni příspěvek, jehož výše odpovídá podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. součinu počtu dní, kdy k předmětnému vozidlu nebylo sjednáno uvedené pojištění, a jeho denní sazby. Předmětné vozidlo je nákladním automobilem se zdvihovým objemem válců motoru do 3,5 t a denní příspěvek tedy podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“), činí 86 Kč, když za 76 dnů provozování vozidla bez zákonného pojištění představuje výše příspěvku 6 536 Kč a za období 100 dnů pak představuje výše příspěvku částku 8 600 Kč. Žalobkyně má dále podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. také právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše této náhrady činí podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. částku 300 Kč. Neuhrazením těchto částek v celkové výši 15 736 Kč se pak žalovaný dostal do prodlení, a to ve vztahu k částce 6 836 Kč od 12. 11. 2020 a ve vztahu k částce 8 900 Kč od 16. 12. 2020 a tak má žalobkyně vedle dlužné jistiny rovněž nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobě vyhověl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno. 10. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, a proto jí soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. přiznal plnou náhradu nákladů, které v tomto řízení účelně vynaložila. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem ve výši 3 x 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy), tří režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Při posuzování výše odměny advokáta a režijních paušálů soud postupoval dle uvedeného ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění vzhledem k tomu, že všechny podmínky pro užití uvedeného ust. § 14b cit. vyhl. byly splněny. Celkem tak náklady vynaložené v tomto řízení žalobkyní činí 2 252 Kč, a proto v této výši byly žalobkyni přiznány tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a místem plnění byl určen zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 11. O lhůtách ke splnění veškerých povinností žalované z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil ji jako zákonnou třídenní, když neshledal důvod pro stanovení delší lhůty.