31 C 309/2021-41 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 3.9.2021 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 129,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 129,50 Kč od 2.11.2018 do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1.1.2021 mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] jako postupitelem a původním věřitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 4.9.2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 1.11.2018. Žalovaný úvěr čerpal, avšak tento nevrátil. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení částky 8 000 Kč a dále nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 164,50 Kč a poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši 1 965 Kč, který byl rovněž splatný dne 1.11.2018. Původní věřitel uzavřel smlouvu o úvěru prostřednictvím své webové stránky www.credition.cz, na který se žalovaný nejprve zaregistroval, po dokončení registrace zaslal žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, když po prověření schopností žalovaného úvěr splácet, mu byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy a následně úvěr poskytnut. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes písemnou upomínku ze dne 16.5.2021. 2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o. s. ř. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., jeho souhlas předpokládal, a ve věci jednání nenařizoval. 5. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich má za prokázané, že mezi účastníky měla být dne 4.9.2018 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě měl být žalovanému původním věřitelem společností [právnická osoba] poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit ve lhůtě do 1.11.2018, když úroková sazba nebyla mezi účastníky sjednána, spolu s poplatkem ve výši 2 164,50 Kč, tedy celkem částku 10 164,50 Kč, RPSN byla stanovena ve výši 1 741,98%. Z potvrzení předloženého žalobkyní, má soud za prokázané, že původní věřitel měl odeslat žalovanému částku 8 000 Kč. Z přípisu ze dne 16.5.2021 má soud za zjištěné, že původní věřitel vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni. Z výzvy ze dne 16.5.2021 má soud za zjištěné, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky upomínala. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1.1.2021, ve spojení s přílohou [číslo] seznam postupovaných pohledávek, má soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne 1.12.2021 má soud za prokázané, že na účet žalovaného byla připsána částka 8 000 Kč. 6. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Z předložených listin není zřejmé, zda mezi původními účastníky byla uzavřena smlouva a jakého obsahu. Zjištěno bylo pouze to, že žalovaný poskytl původnímu věřiteli své osobní údaje a dále, že původní věřitel vyhotovil formulář smlouvy, ovšem není zřejmé, zda a jak ji žalovaný akceptoval. Vůbec není zřejmé, zda mezi původními účastníky byla uzavřena smlouva a jakého obsahu, zjištěno bylo pouze to, že žalovaný poskytl původnímu věřiteli své osobní údaje a dále že původní věřitel vyhotovil formulář smlouvy. Vůbec není zřejmé, zda a jak původní věřitel ověřil a posoudil úvěruschopnost žalovaného dle ust. § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016. S ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. [spisová značka], publikovaný v Právních rozhledech [číslo] na s. [anonymizováno], při absenci tvrzení a důkazů na straně žalobkyně soud vychází z toho, že původní věřitel uvedenou povinnost nesplnil a na smlouvu o úvěru tak dopadá sankce absolutní neplatnosti (k otázce absolutní neplatnosti srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo] [anonymizováno]). V daném případě tak není zjištěno, zda byla mezi původními účastníky uzavřena smlouva, je ovšem zřejmé, že původní věřitel poukázal na účet žalovaného částku 8 000 Kč, z níž žalovaný nevrátil ničeho, tedy o částku 8 000 Kč se žalovaný bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 občanského zákoníku, a je povinen částku takto získaného plnění vrátit. Protože se žalovaný dostal do prodlení, podle ust. § 1970 občanského zákoníku je dále povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v sazbě dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to od 23.5.2021, neboť žalobkyně v řízení neprokázala, že by žalovaného o zaplacení dlužné částky dříve vyzvala.. Žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě jejího postoupení dle ust. § 1879 občanského zákoníku. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl, byť z jiného právního důvodu, ve zbývajícím rozsahu je žaloba nedůvodná, soud ji proto částečně zamítl. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve věci. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem ve výši 3 x 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy), tří režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Při posuzování výše odměny advokáta a režijních paušálů soud postupoval dle uvedeného ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění vzhledem k tomu, že všechny podmínky pro užití uvedeného ust. § 14b cit. vyhl. byly splněny. Náklady řízení by tak představovaly částku 2 252 Kč. Podle poměru úspěchu 66 % a neúspěchu 34 %, přísluší jí tak náhrada ve výši 32 %, tedy ve výši 720,64 Kč tak, jak je pod výrokem III. tohoto rozsudku uvedeno. Místo plnění bylo určeno v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně. 8. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro jiný postup.