39 C 240/2022-17 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou zdejšímu soudu dne 5. 8. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 416 Kč se zákonným úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, když toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že žalovaný je evidován jako vlastník motocyklu [registrační značka] [příjmení] [anonymizováno], tento motocykl byl v době od 6. 11. 2020 do 20. 5. 2021 bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (196 dnů bez pojištění). Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky odpovídající denní sazbě 21 Kč za celkem 196 dní. Ve stanovené lhůtě do 18. 1. 2022 však příspěvek ani náhradu nákladů na jeho uplatnění žalovaný neuhradil či proti němu nebrojil. Žalobkyně tedy uplatnila nárok na částku 4 116 Kč (21 Kč denně za celkem 196 dní), dále pak poplatek 300 Kč dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Proti platebnímu rozkazu vydanému dne 16. 8. 2022 podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor bez bližšího odůvodnění. 2. Žalovaný byl vyzván kvalifikovanou výzvou dle § 114b odst. 1 o.s.ř. k vyjádření k žalobě, výzva mu byla doručena do datové schránky dne 12. 10. 2022, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Jediné, čeho se soudu dostalo, byla kusá žádost o spojení věci s řízením vedeným u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 39 C 93/2022. Dne 16. 11. 2022 žalovaný sdělil, že žalobu neuznává, navrhuje její zamítnutí, vozidlo v předmětné době nevlastnil. O tom byla žalobkyně informována kupní smlouvu, kterou jí zasílal. Zde je třeba poznamenat, že k tomuto vyjádření již soud nemohl přihlížet, když lhůta pro vyjádření uplynula 11. 11. 2022 s následky, o nichž byl žalovaný v rámci usnesení ze dne 10. 10. 2022 informován. 3. Podle § 114b odst. 1, 2, 4 o. s. ř. vyžaduje to povaha věci nebo okolnosti případu, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě aby označil důkazy k prokázání svých tvrzení. To neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír. Předseda senátu k vyjádření určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů. Usnesení musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. 4. Podle ustanovení § 114 b odst. 5 o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odst. 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován uznává; o tomto následku musí být poučen. 5. Podle § 153 a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že uplatňovaný nárok žalovaný uznal (§ 114 odst. 5, § 114 odst. 6 o. s. ř.). Podle § 157 odst. 3 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení, stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání. 6. Soud konstatuje, že v tomto případě přistoupil k vydání rozsudku pro uznání ve smyslu ustanovení § 153a odst. 3 o. s. ř.. Soud po doručení žaloby a splnění poplatkové povinnosti žalobkyně vyzval žalovaného k vyjádření, a to usnesením ze dne 10. 10. 2022 č. j. 39 C 240/2022-7 ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení. V rámci usnesení byl žalovaný výslovně upozorněn na to, že pokud se ve věci písemně nevyjádří nebo nesdělí důvody, kterému ve vyjádření brání, bude soud vycházet z fikce uznání nároku a rozhodne rozsudkem pro uznání. Lhůta pro vyjádření uplynula dne 11. 11. 2022 marně. Soud proto povinně přistoupil k vydání rozsudku pro zmeškání ve smyslu § 153a odst. 3 o.s.ř. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení v celkové výši 1 489 Kč. Tato částka je tvořena 3 úkony právní služby po 100 Kč, 3 paušálními náhradami po 100 Kč, to vše navýšeno o 21 % DPH, a to s odkazem na vyhlášku č. 177/1996 Sb. při použití § 14b této vyhlášky. Náhrada nákladů řízení je dále navyšována o v soudní poplatek ve výši 400 Kč. 8. O lhůtě plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě. 9. Pro úplnost výrokem III soud zamítl návrh žalovaného na spojení věcí, neboť věc 39 C 240/2022 je rozhodnuta právě tímto rozsudkem a pokud byl žalovaný vyzván k vyjádření formou kvalifikované výzvy, bylo na místě vyčkat konkrétního vyjádření žalovaného, resp. uplynutí lhůty pro vyjádření.