13 C 280/2023-26 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum], původně podaným u Okresního soudu v Chomutově, se žalobkyně domáhá vydání, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 15 000 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Usnesením ze dne [datum] [anonymizováno] [číslo] rozhodl Okresní soud v Chmutově o své místní nepříslušnosti a postoupení věci zdejšímu soudu, a to z důvodu zjištění bydliště žalované v obvodu zdejšího soudu podle § 85, odst. 1, o.s.ř. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaná dne [datum] uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Převzetí finančních prostředků žalovaný potvrdila svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Spolu s jistinou půjčky se žalovaná zavázala původnímu věřiteli splatit i souhrnný poplatek ve výši 12 540 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Žalovaná se tak zavázala původnímu věřiteli splatit celkovou částku ve výši 27 540 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách, přičemž první splátka byla dle smlouvy splatná 7. den ode dne uzavření smlouvy a každá následující pak do konce následujícího týdenního období, resp. do 7 dnů po uhrazení předchozí splátky. Při řádném splácení půjčky by pak splatnost poslední splátky, jakož i celková splatnost závazku připadla na den [datum]. Sjednaný souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalované, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků. Souhrnný poplatek byl jediným požadovaným poplatkem v souvislosti se sjednáním a realizací předmětné smlouvy. Z toho lze dovodit, že náklady spojené s vyřízením žádosti o půjčku, náklady návštěv obchodních zástupců za účelem převzetí splátek a jiné takové náklady, jejichž úhradu finanční a nefinanční instituce běžně požadují po svých klientech, právní předchůdce žalobce zahrnul do souhrnného poplatku. V daném případě nebylo sjednáno stranami smlouvy ani jiné úročení půjčky a žalovaná tak byla již při podpisu smlouvy o půjčce srozuměna s konečnou výší smluvního plnění jako odměny za půjčku, tedy nákladů spojených s půjčkou jako takovou za dobu jejího trvání, tj. od [datum] do [datum]. Žalovaná však půjčku včetně sjednaného příslušenství nesplatila řádně a včas, a to tím, že ani ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni [datum] svůj závazek nesplnila. Žalovaná původními věřiteli uhradil částku ve výši 1 400 Kč. Žalovaná se tak ode dne [datum] dostala do prodlení s úhradou částky 26 140 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny pohledávky ve výši 15 000 Kč a zůstatku souhrnného poplatku ve výši 11 140 Kč. Předmět žalobního návrhu tak tvoří nedoplatek jistiny půjčky ve výši 15 000 Kč a nedoplatek souhrnného poplatku ve výši 11 140 Kč. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobci postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako kapitalizovaný úrok. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. 3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které jsou dostačující pro rozhodnutí ve věci. 4. Mezi žalovanou a původním věřitelem byla dne [datum] uzavřena smlouva označená jako smlouva o půjčce, kterou se právní původní věřitel zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky v částce 10 000 Kč, za což se žalovaná zavázala nad rámec vrácení těchto prostředků zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku celkem 12 540 Kč. Splatnost celé dlužné částky, včetně poplatků byla dohodou rozdělena na 59 splátek ve výši jedné splátky 465 Kč a poslední splátky ve výši 105 Kč Tyto skutečnosti byly zjištěny z předložené smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění prostřednictvím jejího právního zástupce výzvou podle § 142a, o.s.ř. ze dne [datum]. 5. Protože smlouva o půjčce, která jinak naplňuje definici spotřebitelského úvěru byla uzavřena před účinností z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, nezkoumal soud, zda byly splněny podmínky podle § 86 z.č. 257/2016 Sb., neboť povinnost posouzení úvěruschopnosti žalovaného na právního předchůdce žalobkyně v době uzavření smlouvy nedopadala. Ve smlouvě o zápůjčce byl ujednán úrok za poskytnutou zápůjčku ve formě pevně stanované částky 12 540 Kč, což je částka podle názoru soudu přiměřená. Třebaže sjednaný úrok dosahuje hodnoty 4/5 jistiny zápůjčky, je třeba vzít v úvahu, že zápůjčka měla být vrácena ve lhůtě 5 let, což je lhůta poměrně dlouhá a při použití obvyklých úrokových sazeb v posuzovaném období nijak výše úroku sjednaného pevnou částkou nevybočuje z běžného standardu. 6. Žalobkyní bylo dále prokázáno, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi Původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno], došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi přechodným věřitelem spol. [anonymizována dvě slova] a žalobkyní došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni [datum]. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Z výše uvedených důkazů má soud za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně v tomto řízení. 7. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobě vyhověl. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná v celém jejím rozsahu a má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, tří úkonů právní služby po 300 Kč (tj. 900 Kč) dle § 14b ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 2 252 Kč Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.