13 C 34/2017-1076 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město 16. 2. 2017 se žalobkyně domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů, které bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město z 6. 2. 2014, když tento nabyl právní moci 18. 2. 2014. K mimosoudnímu vyřešení nedošlo. Žalobkyně učinila předmětem vypořádání závazky, které manželé získali za trvání manželství. Jednalo se o zůstatek hypotečního úvěru u [právnická osoba], ke dni zániku manželství činil tento závazek 314 564,70 Kč, po rozvodu manželství splácí úvěr žalobkyně, tento byl použit na rekonstrukci a údržbu domu žalobkyně, kde rodina bydlela. Dále pak předmětem vypořádání učinila půjčku ve výši 200 000 Kč získanou od [jméno] [příjmení] ze dne 1. 7. 2019, použitou opět na stavební úpravy a údržbu domu, z té nebylo za trvání manželství uhrazeno ničeho. Dále půjčku 100 000 Kč získanou na základě ústní smlouvy od manželů [příjmení], Z té bylo uhrazeno za trvání manželství 60 000 Kč, po rozvodu uhradila žalobkyně 40 000 Kč. Další půjčka 20 000 Kč byla získána 14. 6. 2013 od [jméno] [příjmení] na nákup zemědělského stroje, uhradila ji žalobkyně po rozvodu manželství. Další půjčka 20 000 Kč byla opět získána od [jméno] [příjmení] na základě smlouvy ze dne 6. 5. 2012, která je poskytnut pro nákup terénního kočáru, půjčku žalobkyně uhradila po rozvodu manželství. Označila společné závazky částkou 594 564,70 Kč. Žádala, aby veškeré závazky byly přikázány žalobkyni s tím, že žalovaný vyplatí polovinu na vypořádacím podílu tedy částku 297 282 Kč. 2. Dne 17. 2. 2017 podal žalobu o vypořádání zaniklého společného jmění také manžel. Soud tedy posoudil toto podání jako ve vyjádření k žalobě a uplatnění dalších věcí, které se měly stát masou vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Žalovaný uplatnil k vypořádání movité věci, které byly nabyté za trvání manželství, a to konkrétně traktor [anonymizováno] [registrační značka], jezdecké sedlo za pořizovací cenu 12 000 Kč, 2 kusy chomoutu a 2 kusy uzd za pořizovací cenu 30 000 Kč, obracečku sena za pořizovací cenu 10 000 Kč, bubnovou rotačku za pořizovací cenu 20 000 Kč, klisnu [jméno] za pořizovací cenu 18 000 Kč, klisnu [jméno] za pořizovací cenu 20 000 Kč a valacha [příjmení] za pořizovací cenu 30 000 Kč. Dále pak maratonní kočár za pořizovací cenu 20 000 Kč, křovinořez [anonymizováno] za pořizovací cenu 14 000 Kč, kuchyni [anonymizováno] včetně spotřebičů (uvedena myčka nádobí [příjmení], trouba [příjmení], sklokeramická deska) za pořizovací cenu 70 000 Kč. Ze závazků označil práva a povinnosti ze smlouvy o Hypotečním úvěru (shodně jako žalobkyně). Dále pak žalovaný uvedl, že za trvání manželství ze společného jmění manželů vynaložili na výhradní majetek žalobkyně celou řadu položek. Konkrétně se jednalo o rekonstrukci přístřešku pro stroje s nákladem 30 000 Kč, zbudování přístřešku pro pilu nákladem 10 000 Kč, rekonstrukci stájí za 20 000 Kč, zbudování plotu o délce asi 160 m za 80 000 Kč, zbudování přístřešků na auto za 20 000 Kč, zbudování voliéry za 10 000 Kč a dále pak na rekonstrukci a nástavbu objektu [adresa], kdy podle vyjádření žalovaného bylo vynaloženo celkem 2 410 000 Kč (označil rekonstrukci přízemí objektu, zbudování střechy krovu se žlaby, svody, hádky a oplechování, rekonstrukci podlah, včetně zatopil zateplení, novou elektroinstalaci, nové topení, odpady a sanitu). Dále pak uvedl, že za trvání manželství byl rekonstruován nákladní valník žalobkyně za 350 000 Kč. 3. Zde soud konstatuje, že další položky ve lhůtě tří let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství uplatněny nebyly. Pokud některé položky byly uplatněny později (byť v souvislosti s výzvou soudu k doplnění tvrzení), soud konstatuje, že k nim nelze přihlížet, neboť nastala fikce vypořádání dle § 741 občanského zákoníku, proto ohledně pozdě uplatněných položek soud žalobu zamítl. Zde konkrétně soud uvádí, že se jedná o návrh na vypořádání podniku žalobkyně (výrok V. rozsudku), jak navrhoval žalovaný při ústním jednání 3. 9. 2018. S ohledem na to, že manželství zaniklo 18. 2. 2014 (právní moc rozsudku o rozvodu manželství), jakékoliv položky uplatněné po v 19. 2. 2017, které by byly součástí SJM, byly vypořádány fikcí podle § 741 občanského zákoníku. 4. Žalovaný učinil předmětem vypořádání také náklad spojený s výstavbou voliéry o rozměrech 6m × 4m, s tím, že se jedná o vnos ze SJM do výlučného majetku žalobkyně. S tím žalobkyně nesouhlasila s odůvodněním, že tato nebyla součástí společného jmění manželů. Žalovaný následně od vypořádání této položky ustoupil (podání žalovaného ze dne 3. 10. 2018), s čímž žalobkyně souhlasila. Soud tedy v této části řízení zastavil s odkazem na § 96 odst. 1, 2 občanského zákoníku (výrok I) rozsudku). 5. Soud pro rozhodnutí ve věci vycházel z právního rámce občanského zákoníku účinného ke dni zániku manželství, tedy zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (včetně přechodných ustanovení § [číslo], § [číslo]). 6. Podle § 709 odst. 1 občanského zákoníku součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. 7. Podle § 710 občanského zákoníku součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. 8. Podle § 736 občanského zákoníku je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Podle § 740 občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zániku společného jmění. 9. Podle § 742 občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé, jinak, nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména, jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění manželů zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na níž byl náklad vynaložen. 10. Ve vztahu k vzniklým závazkům (když všechny manželé či jeden z nich převzali před 1. 1. 2014), je třeba aplikovat ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., kdy podle §145 odst. 2 tohoto předpisu obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba platný souhlas obou manželů; jinak je právní úkon neplatný. 11. Dále soud bude vycházet z opakovaně prezentovaného stanoviska Nejvyššího soudu ČR, podle něhož v žádném případě není řízení o vypořádání zaniklého SJM vyúčtovacím sporem, v němž by měly být dohledávány jednotlivé výnosy a výdaje s jejich účelovým určením. Je pak také třeba uvažovat tak, že pokud bylo manželství v dané době funkční, s pravděpodobností hraničící s jistotou docházelo k vynakládání majetku po vzájemné shodě účastníků. 12. V odůvodnění rozsudku se soud bude věnovat uplatněným položkám jednotlivě, včetně označení důkazů, které k tomuto provedeny byly, včetně závěrů, jaké z těchto provedených důkazů soud učinil. 13. Půjčka ve výši 200 000 Kč, která měla být poskytnuta [jméno] [příjmení] (bratranec žalobkyně) 1. 7. 2009 na stavební úpravy v domě. Tvrzení žalobkyně o poskytnutí smlouvy o půjčce na částku 200 000 Kč od [jméno] [příjmení] bylo ověřeno smlouvou ze dne 1. 7. 2009, splatnost půjčky byla původně dohodnuta na tři roky s tím, že následně byla prodloužena do 31. 12. 2020. Na listině chybí podpis žalovaného. Uvádí se, že půjčka je poskytována pro stavbu. Dopisem ze dne 26. 10. 2020 sdělil [jméno] [příjmení] soudu, ž