13 C 82/2023-43 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým by nebyla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 6 946 Kč s příslušenstvím. Žalobní návrh je odůvodněn tak, že mezi účastníky řízení měla být dne [datum] Uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, a to prostřednictvím internetových stránek žalobkyně, www. [webová adresa]. Na základě takto uzavřeném úvěrové smlouvy byla žalován poskytnuta žalobkyní částka 8 000 Kč, a to dne [datum]. Doba splatnosti úvěru byla mezi stranami ujednána na dobu 30 dnů ode dne jeho poskytnutí. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru měl vzniknout žalobkyni nárok na zaplacení dalších poplatků, a to poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč. Žalovaný si měl následně prodloužit splatnost úvěru o 30 dnů, za což vznikl žalobkyni nárok na zaplacení poplatku ve výši 392 Kč. Protože žalovaný neuhradil ve lhůtě splatnosti celý dluh, ale pouze jeho část, vznikl podle podané žaloby žalobkyni nárok na zaplacení nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. 3. K výzvě soudu ze dne [datum] žalobkyně svým podáním ze dne [datum] doplnila žalobu o tvrzení týkající se splnění povinnosti uložené žalobkyni podle § 86, z. [číslo] o spotřebitelském úvěru, posoudit úvěruschopnost žalovaného. Ke svému vyjádření připojila žalobkyně listinné důkazy prokazující reálné poskytnutí úvěru žalovanému a dále výstupy z posuzování úvěruschopnosti žalovaného. 4. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 5. Po právním zhodnocení zjištěného stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podléhající právní úpravě jednak z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a jednak z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy byla žalobkyní žalovanému poskytnuta částka 8 000 Kč splatná spolu s ujednaným úrokem ve lhůtě 30 dnů. Úvěr byl úročen RPSN ve výši 48,3% ročně. Tato úroková sazba je sice vyšší, než je úroková sazba, za kterou v roce 2022 obvykle poskytovaly banky neúčelové spotřebitelské úvěry, ale s ohledem na krátkou dobu splatnosti úvěru v trvaní 30 dnů se soudu nejeví takto sjednaný úrok jako naplněním důvodu absolutní neplatnosti smlouvy ve smyslu § 588 občanského zákoníku. V úvahu by zde připadalo posouzení neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru jako neplatnosti relativní, tedy k návrhu žalovaného. Protože však žalovaný na jakoukoli procesní obranu rezignoval a současně žalobkyně ani nečiní úrok předmětem žaloby, považuje soud smlouvu za platnou. Ze smlouvy vyplývají i nároky na úhradu plateb za služby žalobkyně popsané v podané žalobě, nárok na zaplacení nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením žalovaného se splácením úvěru, jejichž výše není sjednána v rozporu s § 122, z.č. 257/2016 Sb. 6. Soud dále zkoumal, zda žalovaná splnila řádně povinnost uloženou jí § 86, z.č. 257/2016 Sb. a posoudila úvěruchopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Žalobkyně podrobně vysvětlila svůj postup při ověřování úvěruschopnosti spotřebitelů ve svém podání ze dne [datum]. Soud má za to, že využití statistického modelu, ve kterém jsou promítnuty informace od konkrétního žadatele o úvěr, je postup, který splňuje požadavky kladené na poskytovatele spotřebitelského úvěru zákonem. Skutečnost, že v projednávané věci byl statistický model zpracován, byla prokázána Potvrzením o prověření ověření bonity klienta ze dne [datum]. 7. Po provedení předložených důkazů dospěl soud k závěru, že nárok uplatněný žalobou je prokázán v celém jeho rozsahu. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku představující jistinu úvěru, poplatky s poskytnutím úvěru spojené, k jejichž úhradě se žalovaný smluvně zavázal, účelně vynaložené náklady spojené s prodlením žalovaného. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná v celém rozsahu. Žalobkyně tedy má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, tří úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 600 Kč) dle § 14b ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 1 489 Kč Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.