14 C 66/2023 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala žalobou vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 671,50 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 14. 8. 2003 a platných obchodních podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy, dodávala žalobkyně žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] Cena dodávek plynu byla stanovena ceníkem žalobkyně. Žalobkyně provedla vyúčtování odebraného plynu, a to za období od 2. 8. 2020 do 6. 8. 2021 za 15,70 m³ odebraného plynu v částce 1 575,09 Kč a částce 189,43 Kč představující nedoplatek z minulých let fakturou [variabilní symbol] na celkovou částku ve výši 1 764,52 Kč splatnou dne 30. 8. 2021. Dále žalobkyně vyúčtovala žalovanému množství odebraného plynu, a to za období od 7. 8. 2021 do 24. 2. 2022 za 8,83 m3 částkou 906,98 Kč. Žalovaný neprovedl na tyto faktury žádnou úhradou, byť byl ze strany žalobkyně upomínán. 2. Žalovaný se žalobě nevyjádřil. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně přímo v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ve lhůtě poskytnuté soudem nevyjádřil, pročež soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o dodávce zemního plynu ze dne 14. 8. 2003 má soud za prokázané, že tato smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným, přičemž na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Z vyúčtování dodávek plynu za období od 2. 8. 2020 do 6. 8. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za dodávku plynu fakturou [číslo] pod [variabilní symbol] částku 1 864,52 Kč sestávající z částky 1 575,09 Kč za odebrané množství plynu, nedoplatku z minulých let 189,43 Kč a smluvní pokuty 100 Kč za pozdní platbu, která však nebyla žalobou uplatněna. Z vyúčtování dodávek plynu za období od 7. 8. 2021 do 24. 2. 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za dodávku plynu celkem částku 1 106,98 Kč se splatností dne 22. 3. 2021, a to fakturou [číslo] pod [variabilní symbol], přičemž účtovaná částka sestávala z ceny za odebrané množství plynu 906,98 Kč a smluvní pokuty 200 Kč, která nebyla uplatněna žalobou. Z dopisu žalobkyně ze dne 2. 3. 2022 má soud za zjištěné, že žalobkyně odstoupila od předmětné smlouvy o dodávce plynu, a to pro opakované porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného [příjmení] výzvy ze dne 30. 5. 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení dluhu. 5. Dle § 588 zákona č. 40/1964 Sb., (občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013), z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. 6. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., (občanský zákoník účinného od 1. 1. 2014), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má z provedených listinných důkazů za zjištěné, že žalovaný odebral od žalobkyně plyn v uvedených obdobích na základě platně uzavřené smlouvě o dodávce zemního plynu. Celkový dluh žalovaného u žalobkyně činí z titulu nezaplacené ceny za dodávky plynu částku 2 671,50 Kč. Pokud jde o splatnost dluhu, soud odkazuje na výše uvedené faktury, v nichž je uvedena lhůta splatnosti dílčích pohledávek žalobkyně za žalovaným. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že jeho dluh vůči zanikl, pročež soud vycházel z jednotlivých tvrzení žalobkyně. Bylo případně na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal opak, což se nestalo. Vzhledem k těmto skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému dlužnou pohledávku žalobkyni zaplatit v plné výši. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, neboť jednotlivá vyúčtování neuhradil ve lhůtách jejich splatnosti, a proto má žalobkyně právo též na zaplacení úroků z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni vzniklé náklady řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem ve výši 3 x 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby), 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Při posuzování výše odměny advokáta a režijních paušálů soud postupoval dle uvedeného ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění vzhledem k tomu, že všechny podmínky pro užití uvedeného ust. § 14b cit. vyhl. byly splněny, tj. řízení ve věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustálené vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni byla náhrada nákladů řízení přiznána. Celkem tak náklady vynaložené v tomto řízení žalobkyní činí 1 489 Kč, a proto byly žalobkyni v této výši přiznány tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. I v tomto případě byla lhůta k plnění určena jako obecná třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a místem plnění byl určen zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.