17 C 295/2022-43 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 97 373,50 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dvě dílčí smlouvy, první byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru dne 31. 12. 2017, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 27 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet spolu se sjednanými úroky a poplatky formou měsíčních splátek ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaný čerpal celkem částku 50 951,82 Kč, na poskytnutý úrok uhradil celkem částku 52 398,81 Kč, která byla započtena na úrok, poplatky i jistinu. Jelikož žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 28. 2. 2022 a vyzvala žalovaného k uhrazení celé dlužné částky, která sestává z neuhrazené jistiny ve výši 26 970,10 Kč, poplatků ve výši 206 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 230 Kč a smluvních pokut ve výši 500 Kč. Mezi účastníky byla dále uzavřena dne 25. 4. 2018 úvěrová smlouva, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 80 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v 84 měsíčních splátkách po 2 419 Kč. Žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 74 989 Kč, která byla započtena na úrok, jistinu a poplatky. Jelikož žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 28. 2. 2022 a vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 66 902,40 Kč, poplatků ve výši 234 Kč, poplatků za pojištění ve výši 531 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Z obou výše uvedených částek žalobkyně rovněž požadovala úrok ve výši 8,5 % a úrok z prodlení v zákonné sazbě. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, listiny mu byly doručovány v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). V souladu s § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 31. 12. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 27 000 Kč, který se žalovaný zavázal hradit spolu s úrokem ve výši 26,28 % ročně v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. Dne 25. 4. 2018 pak účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 80 000 Kč, který se zavázal hradit formou 84 pravidelných měsíčních splátek po 2 419 Kč. Strany se v úvěrových podmínkách, které jsou nedílnou součástí úvěrové smlouvy, dohodly na poplatcích a smluvních pokutách. Podle smlouvy a odst. 6.3. úvěrových podmínek byla žalobkyně oprávněna naúčtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč v případě prodlení s úhradou splátky, celkem žalobkyně požaduje smluvní pokutu za 4 nezaplacené splátky. Podle odst. 5.2. úvěrových podmínek žalobkyně byl žalovaný povinen na požádání splatit celý čerpaný úvěr v případě, že by se dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalovaný se ve smlouvě ze dne 25. 4. 2018 zavázal hradit sjednané pojištění ve výši 59 Kč měsíčně, přičemž celková dlužná částka na pojistném činí 531 Kč. Podle smluvních ustanovení byla žalobkyně oprávněna účtovat náklady na vymáhání, a to ve výši 100 Kč v případě procesu vymáhání prostřednictvím SMS, telefonátů, emailů a obyčejného psaní a ve výši 130 Kč za doporučené psaní, celkově na těchto nákladech žalobkyně požaduje 530 Kč. Žalovaný na základě smlouvy o revolvingovém úvěru čerpal postupně prostředky v celkové výši 50 951,82 Kč. Z výpisu z čerpání vyplývá, že žalovaný splatil na svůj dluh ze smlouvy o revolvingovém úvěru 64 splátek, a to v celkové výši 52 389,81 Kč, na dluh ze smlouvy o úvěru ze dne 25. 4. 2018 splatil v 21 splátkách částku 50 274 Kč a na dluh ze smlouvy o úvěru ze dne 13. 8. 2018 uhradil ve 30 splátkách částku 74 989 Kč. Poté se splácením úvěrů přestal a dostal se tak do prodlení. Žalobkyně proto dne 28. 2. 2022 každý z úvěrů zesplatnila a žalovaného vyzvala k zaplacení celé dlužné částky. Dne 17. 3. 2022 byla žalovanému zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva k plnění, nicméně žalovaný ani poté dlužnou částku neuhradil. Dluh žalovaného se tak po zesplatnění skládá z dosud neuhrazené jistiny ve výši 93 872,50 Kč, pojistného ve výši 531 Kč, poplatků ve výši 440 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 530 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 5. Podle § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. § 2758 odst. 1 OZ pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Na základě provedeného dokazování a jeho právního zhodnocení tak dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Strany platně uzavřely dvě smlouvy o úvěru podle § 2395 OZ, nicméně žalovaný přestal řádně splácet úvěr, čímž porušil smlouvu a vznikla mu tak povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky poté, co žalobkyně v souladu se smlouvou úvěry zesplatnila. Vedle dlužné jistiny a příslušenství z této jistiny dluží žalovaný žalobkyni výslovně ujednanou smluvní pokutu, kterou si strany v souladu s § 2048 OZ platně sjednaly. I ujednání o poplatcích za vymáhání jsou podle svého obsahu smluvní pokutou. Dále vznikl žalovanému dluh na pojistném ujednaném souladu s § 2758 odst. 1 OZ smlouvě a na poplatcích za poskytnuté služby sjednaných v úvěrových podmínkách poplatky. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému dlužnou částku zaplatit, a to spolu s příslušenstvím v podobě smluveného úroku a zákonného úroku z prodlení v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění určil soud v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 5 020 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění) v souladu s § 7 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 3 zmíněné úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem v částce 3 896 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.